Systém státní sociální podpory nabízí celou řadu dávek, které mají pomoci zlepšit životní úroveň lidem s nízkými příjmy. Jenže mnohdy na ně paradoxně vůbec nedosáhnou. V našem mini seriálu představíme postupně tři nízkopříjmové domácnosti a jejich cestu k financím. V prvním díle uvádíme příklad matky samoživitelky.
Příspěvek na bydlení
Další dávka, na kterou má matka nárok, je příspěvek na bydlení.
- Podmínkou pro udělení příspěvku na bydlení je trvalý pobyt v místě a nájemní smlouva. Domácnost má na příspěvek nárok, pokud dává více než 30 % (v Praze 35 %) svých příjmů (včetně přídavku na dítě) na náklady na bydlení.
Třicet procent příjmu domácnosti (tedy to, co by měla maximálně platit za bydlení) odpovídá v našem případě částce 3 350 korun.
Nárok na tento příspěvek má člověk, i když bydlí ve vlastním bydlení. Zároveň nesmí být náklady na bydlení (včetně všech poplatků) vyšší než takzvané normativy dané MPSV, které se určují podle velikost obce a počtu členů domácnosti.
- V případě, že jsou náklady na bydlení vyšší, nevypočítává se příspěvek na bydlení z plné výše nákladů, ale podle normativu. Normativ v případě modelové domácnosti činí 9 129 korun (obec nad 100 tisíc obyvatel).
Výpočet příspěvku na bydlení je následující: 9 129 - 3 350 = 5 629. Jde rozdíl mezi uznanými náklady na bydlení a 30 % příjmu. Měsíční náklady na bydlení se domácnosti díky příspěvku sníží na 4 371 korun měsíčně.
- Na jídlo, oblečení, výbavu pro dítě a další věci zbude matce 6 129 korun měsíčně.