Projekt Bezdrátová Praha, který měl původně zajistit obyvatelům hlavního města bezplatný přístup na internet, zřejmě skončí neslavně.
Neomezené surfování po webu pražského magistrátu i kvůli stížnostem komerčních poskytovatelů internetového připojení už dříve zatrhla Evropská komise. Praha přesto v budování sítě pokračovala s tím, že omezí přístup uživatelů pouze na stránky úřadů a veřejných institucí.
Nyní je podle informací z jednání výboru informatiky magistrátu hotovo 580 přístupových bodů i páteřní síť, to všechno celkem za téměř 150 milionů korun. Město ale vzhledem k vysokým nákladům na provoz sítě zvažuje její budoucí využití. Jednou z možností je i prodej vybudované infrastruktury.
Prodat, či neprodat?
Ještě loni na podzim sliboval šéf odboru informatiky Václav Kraus, že po skončení podzimního testovacího provozu zahájí městská Wi-Fi síť ostrý provoz v prosinci 2008.
Pokud se to stalo, podařilo se to ale magistrátu důkladně „ututlat". Nekonala se žádná slavnostní akce ke spuštění, magistrát neinformoval média a ani Bezdrátovou Prahu nijak nepropaguje.
Podobně skoupé na informace jsou i oficiální stránky projektu na adrese wifi.praha-mesto.cz. Ty byly naposledy aktualizovány loni v srpnu a o oficiálním spuštění Wi-Fi sítě na nich není ani zmínka.
Informace z březnového jednání výboru informatiky a veřejné správy nicméně naznačují, že magistrát s dalším provozováním ořezané služby zřejmě příliš nepočítá. Město totiž sestavilo speciální komisi, která posoudí budoucí směřování projektu. Podle Václava Krause budou jejími členy jak politici, tak experti na informační technologie. Podle Krause existuje několik možností využití páteřní sítě i bezdrátových přípojných bodů. Mohly by sloužit školám, úřadům městských částí, užívat by je mohl i pražský integrovaný záchranný systém.
Jednou z možností je pak i prodej celé vybudované infrastruktury. „Vybudovaná síť je cenná především pro takzvané alternativní operátory, kteří vlastní síť nemají," tvrdí Václav Kraus. Město podle něj již zahájilo jednání s pěti nejmenovanými zájemci.
Případným prodejem by se mohly vrátit městu doposud vynaložené náklady. Ty dosáhly prozatím 147,6 milionu korun a nákladný provoz a údržba sítě je dále zvyšují. Město přitom budování sítě platilo z vlastního rozpočtu, nikoliv z původně plávané unijní dotace.
Z finančních důvodů tak zřejmě nedojde ani k plánovanému rozšíření sítě do dalších městských částí. Doposud je podle informací magistrátu pokryta jen zhruba třetina území Prahy, zejména městské části Praha 1, 8, 9, 12 a 14.
Hodně omezené možnosti
Na základě rozhodnutí Evropské komise pražský magistrát výrazně omezil možnosti používání sítě. Tím sice na jednu stranu uspokojil kritiky ze strany komerčních internetových poskytovatelů, na straně druhé se ale ozývaly hlasy, zda je stamilionová investice odpovídající silně „ořezané" službě.
„Koncepce sítě je natolik absurdní, že si nedokážu představit, že by se k ní někdo připojoval. Proč by to taky dělal, když se dostane jen na stránky státních institucí?" ptá se Petr Hromádko ze společnosti Petřiny.net, která provozuje v Praze 150 komerčních přístupových bodů k bezdrátovému internetu.
Podle Miloslava Sovy ze sdružení Internet pro všechny je navíc nelogické nabízet podobnou službu zrovna v Praze, kde existuje hned několik dalších alternativ připojení. „V metropoli je v současnosti přes 3000 placených přístupových bodů Wi-Fi, 90 procent Prahy je pokryto technologií ADSL, velká část města také kabelovým připojením," konstatuje Miloslav Sova.
Komerční poskytovatelé uspěli
Zatímco autoři Bezdrátové Prahy z pražského magistrátu na výsledek projektu zřejmě nebudou hrdí, spokojeni mohou být naopak komerční poskytovatelé internetového připojení v Praze. Ti totiž od počátku záměry magistrátu tvrdě kritizovali. Nelíbilo se jim především to, že by jim město konkurovalo sítí vybudovanou z veřejných peněz. Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí následně uspěla se stížností u Evropské komise.
Městské části své Wi-Fi už mají
Některé městské části navíc už vybudovaly vlastní Wi-Fi sítě. Příkladem jsou Praha 4, 5 a 13.
Na rozdíl od celopražské sítě neblokují tyto městské části přístup na běžné stránky, limitují však uživatele rychlostí připojení. „Nejedná se o plnohodnotný přístup k internetu, omezena je přenosová rychlost a některé další služby," vysvětluje mluvčí Prahy 5 Radovan Myslík.
Podobné omezení zvolila i Praha 4, která blokuje uživatele, kteří se pokoušejí stahovat velké objemy dat.
Právě díky tomu, že parametry těchto Wi-Fi sítí neumožňují konkurovat daleko rychlejšímu připojení například přes kabelovou televizi nebo telefonní linku, nesetkaly se projekty městských částí ani s odporem komerčních poskytovatelů.
