Finanční dopady rozvodu: Ženám se vymstí péče o rodinu, spočítali analytici

Jiří Hovorka ČTK Jiří Hovorka, ČTK
8. 9. 2015 14:10
Rozvedené ženy přicházejí ve srovnání s vdanými v průměru o téměř 22 procent čistého příjmu. Mužům se naopak čistý příjem po rozvodu zvýší. Ukázala to analýza Národohospodářského ústavu Akademie věd. Ženy v Česku totiž vydělávají v průměru o víc než pětinu méně než muži.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Praha – Rozvod manželství v Česku dopadne ekonomicky hůře na ženy než na muže. Souvisí to s tím, že v Česku stále funguje silná rodinná dělba práce, kdy se muž věnuje kariéře, zatímco žena více pečuje o rodinu a stará se o malé děti.

Po rozpadu manželství pak kvůli tomu, že přestanou s partnerem společně hospodařit, přicházejí rozvedené ženy ve srovnání s vdanými v průměru o téměř 22 procent čistého příjmu. Mužům se naopak čistý příjem po rozvodu zvýší.

Ukázala to analýza Národohospodářského ústavu Akademie věd, který na ní spolupracoval s úřadem ministra pro lidská práva a ministerstvem práce. V Česku se rozpadá polovina (49,6 %) manželství, přibližně desetina populace starší 15 let má nyní jako rodinný stav rozvedený. S těmito statistikami patříme k nejhorším zemím v Evropské unii.

"Rozdíly mezi rozvedenými a sezdanými v příjmech vycházejí z dalšího přerozdělování příjmu v rodině. To u rozvedených chybí. Je tu efekt sdílení příjmů v manželství, který je tak velký proto, že muži a ženy mají v Česku tak odlišné mzdy," říká Jiří Šatava z Národohospodářského ústavu.

Ženy v Česku vydělávají v průměru o víc než pětinu méně než muži. ČR tak patří k zemím s největším rozdílem v odměňování v Evropské unii - je v tomto ukazateli třetí nejhorší v EU. Nižší mzdy se pak promítají i do nižších penzí a ženám také víc hrozí chudoba. V čele tří čtvrtin neúplných rodin stojí matka. Dopad má i neplacení výživného či horší uplatnění na trhu práce kvůli péči o potomky, vypočítala šéfka oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády Lucia Zachariášová.

Podle ní vláda počítá s opatřeními ke zlepšení situace ve své schválené strategii pro rovnost žen a mužů.

Dělba práce vadí až po rozvodu

Analýza srovnávala příjmy, které mají k dispozici sezdaní lidé a jednotlivci po rozvodu. Podle Šatavy roli hraje "relativně silná dělba práce" - jeden z partnerů se víc soustředí na práci a vydělává, druhý víc pečuje o rodinu a domácnost.

"To nemusí být problematické pro ty, kteří žijí v manželství. Po rozvodu ale ten ekonomicky slabší, který si nebudoval kariéru, může mít problém s uplatněním, což může znamenat výraznou komplikaci," podotýká Šatava. V praxi jsou těmi ekonomicky slabšími v drtivé většině případů ženy.

Podle analýzy rozvedené ženy ztratí kvůli nemožnosti sdílet příjem s partnerem ve srovnání s těmi, které žijí v páru, v průměru 21,5 procenta čistého příjmu. Největší rozdíl je ve věkové skupině od 20 do 29 let, činí 37 procent. Třicátnice si pohorší v průměru o 35 procent částky. Důvodem je péče o děti, matky mají příjem obvykle v tu dobu jen z rodičovské či z práce na kratší úvazek.

Čtyřicátnice po rozvodu ztrácejí proti sezdaným v průměru 21 procent čistých příjmů, padesátnice 16 procent a šedesátnice 14 procent.

Muži si naopak po rozpadu svazku příjmově polepší. Dvacátníci mají o 34 procent peněz víc, třicátníci o 36 procent, čtyřicátníci o 28 procent, padesátníci o 17 procent a šedesátníci o 14 procent.

Logika těchto výpočtů vychází z toho, že si manželé příjmy dělí, a protože muži mají v průměru podstatně vyšší příjmy, po rozvodu, když už si je nedělí s manželkou, tak jejich příjem vzroste. I když se v praxi nezmění.

Zároveň ale Šatava upozorňuje, že na základě těchto čísel nelze jednoduše shrnout, že muži na rozvodech vydělávají. Musí se totiž brát v úvahu třeba i to, že ženy většinou zůstávají v domácnosti, kterou předtím manželé společně budovali. K tomu ovšem nejsou statistická data, která by šla do studie zapracovat.

Dostupné školky i společné pojištění

Autoři studie doporučují, aby stát vytvořil takové podmínky, které i ženám s dětmi více umožní budovat pracovní kariéru.

Zmínili například dostupnost školek, flexibilní pracovní úvazky, zapojení otců do péče o rodinu a domácnost, možnost sociálního bydlení pro rozvedené či náhradní výživné, které by za neplatiče dočasně platil stát a následně by ho i vymáhal.

Přehodnotit by se mohla i délka rodičovské dovolené a s ohledem na rozdílnou výši důchodů by se podle studie vyplatilo zavést i společné důchodové pojištění manželů, které už dříve doporučila i důchodová komise.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 4 minutami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy