Mimořádná zpráva

Dotujte nám odstupné, žádají malé firmy vládu

Petr Kučera Petr Kučera
24. 1. 2009 0:00
Malé firmy chtějí od vlády výhody, aby přežily

Ptejte se šéfa Asociace malých a středních podniků

Břetislav Ošťádal, předseda Asociace malých a středních podniků
Proč chtějí malé a střední podniky speciální výhody oproti ostatním? Jak s krizí bojují menší firmy a živnostníci? Co pro ně dělá Asociace malých a středních podniků a v čem se liší od Hospodářské komory? Na tyto i další otázky se už nyní můžete ptát předsedy asociace Břetislava Ošťádala. Na vaše otázky odpoví v úterý odpoledne.

Malé a střední podniky v České republice jsou během současné krize ohroženy více než jiní podnikatelé. Asociace malých a středních podniků a živnostníků se proto obrátila na premiéra Mirka Topolánka, vládu a Národní ekonomickou radu vlády (NERV). Podle dosavadních ohlasů nejsou však její požadavky příliš realistické. A navíc chybí důvod, proč zvýhodňovat speciálně menší firmy.

"V první fázi žádáme vládu o takové kroky, které nám - a samozřejmě i našim zaměstnancům - umožní vůbec přežít," říká předseda asociace Břetislav Ošťádal. Prudký pokles zakázek na přelomu loňského a letošního roku podle něj přivádí mnohé podniky až k bankrotu. "Samozřejmě víme, že možnosti vlády jsou omezené. Ale právě malé firmy přišly prakticky o všechny volné prostředky už vloni kvůli sílící koruně," připomíná.

Pět měsíců je moc

Podle zákoníku práce musí společnost při výpovědi zaplatit zaměstnancům dva měsíce výpovědní lhůty a další tři měsíce odstupného. Asociace navrhuje, aby jeden měsíc výpovědní lhůty a všechny tři měsíce odstupného dočasně platil stát. "Mohl by vytvořit fond na podporu malých a středních firem," říká Ošťádal. Zaměstnavatelé tím prý uspoří část neproduktivních výdajů, takže by měli více peněz na udržení svého samotného fungování a zejména zbylých zaměstnanců.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas sice v současnosti jedná s odbory o výraznějších změnách zákoníku práce, o podobném kroku však neuvažuje. K novele zákoníku navíc rozhodně nedojde v řádu týdnů ani měsíců. Případný vznik fondu, z nějž by se povinné platby hradily, je pak v kompetenci ministerstva financí.

Zálohy až později

Asociace malých a středních podniků a živnostníků prosí vládu také o odklad plateb na sociální a zdravotní pojištění, aniž by firmám hrozily úroky z prodlení. Podniky by je pak zaplatily až po "obrácení hospodářského vývoje" na základě dlouhodobého splátkového kalendáře.

Malým společnostem by podle Ošťádala velmi pomohlo také neplacení záloh za elektřinu, plyn a teplo. Asociace proto žádá premiéra, aby svým vlivem přesvědčil dodavatele těchto energií. "Díky tomu by nedocházelo k předčasnému odčerpávání finančních prostředků, které navíc mnohdy ani neodpovídají skutečnému odběru," upřesňuje šéf asociace.

Co na takový nápad říká elektrárenský gigant ČEZ? "Tarifní zákazníci, tedy domácnosti a maloodběratelé, mají možnost domluvit si úpravu záloh, pokud neodpovídá jejich spotřebě. V případě podnikové sféry ale existují individuální smlouvy a upuštění od záloh je obtížně představitelné," říká mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Navíc je podle něj otázkou, zda by to prospělo zdravému hospodářství, nebo naopak.

Příliš byrokracie

Podniky si stěžují také na přílišnou byrokracii v situaci, kdy navzdory nedostatku zakázek nechtějí úplně propouštět. V takovém případě mohou postupovat podle § 209 zákoníku práce a poskytovat nevyužitým zaměstnancům jen 60 procent mzdy. Pokud ale v podniku nepůsobí odbory, musí s takovým řešením souhlasit úřad práce.

"Správní řízení ohledně tohoto souhlasu je nyní velice komplikované," upozorňuje Ošťádal. "Nepomohl tomu ani letošní pokyn ministerstva práce a sociálních věcí úřadům práce. Naopak, kvůli nutnosti složitého dokazování bude bohužel pro firmy jednodušší, když dají zaměstnancům výpověď, než aby se je snažily udržet," varuje.

Urychlete zakázky

Asociace chce také posílit programy Českomoravské záruční a rozvojové banky a EGAP, zejména na zajištění provozních úvěrů a podporu exportu.

Stát by podle Ošťádala měl pomoci také vyhlášením nových programů na podporu investic do dopravní infrastruktury, oprav bytového fondu, úspor energií, zlepšení životního prostředí a podobně. Znamenalo by to více zakázek pro firmy.

"Současně žádáme vládu a samosprávu, aby pomohla k řešení současné krize urychlením státních a veřejných zakázek, plánovaných původně na příští roky," dodává Ošťádal.

Komora: Je to nerealistické

Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků je relativně malým sdružením. Jak se na její požadavky dívá mnohem silnější Hospodářská komora? "Přijdou nám nerealistické," říká její prezident Petr Kužel. "Opatření proti krizi musejí být okamžitá. To je bohužel u téměř všech návrhů asociace utopií," dodává.

Hospodářská komora navíc považuje za škodlivá taková opatření, která by vedla k vytvoření účelové nerovnosti mezi zaměstnanci i vlastníky malých a středních firem oproti ostatním. "Zákoník práce by měl být pružnější pro všechny," připomíná Kužel.

Hospodářská komora zveřejnila vlastní požadavky na vládu. Jde hlavně o dostupnější úvěry, nezvyšování úrokových sazeb,  posílení Českomoravské záruční a rozvojové banky, České exportní banky a EGAP. Podobně jako asociace chce zvýšit počet státních zakázek. Komora chce také podpořit "maximální využívání tuzemských energetických zdrojů a surovin". Zároveň žádá vládu, aby zamezila nekontrolovatelnému růstu cen včetně energií. Už tradičně chce také klást důraz na podporu oblastí s vysokou přidanou hodnotou, zejména důraz na průmyslové inovace.

Komora vybízí vládu, aby pokračovala v započatých reformách, hlavně snížení celkové daňové zátěže u podnikatelů. "Navrhujeme také , aby firmy platily zálohy na daně podle aktuálních hospodářských výsledků, nikoliv podle výsledků z předchozího roku," říká Kužel. Nafta, topné oleje a benzin by podle něj měly být zdaněny na minimální úrovni.

"Dále chceme omezit tlaky na růst mezd ve všech sférách," dodává Kužel. Podle komory firmám pomůže také další omezování různé regulace a byrokracie. Konkrétně požaduje odložit účinnost unijní směrnice REACH, zavádějící přísnější pravidla pro nakládání s chemickými látkami.

Návrhy posoudí NERV

Premiér Mirek Topolánek se k návrhům zatím nevyjádřil. Společně s dalšími nápady a požadavky by je měla v nejbližších dnech posoudit Nezávislá ekonomická rada vlády (NERV). Ani její členové se k nim až do příštího týdne nechtějí veřejně vyjadřovat.

Čtěte také:

Na levnější úvěry zapomeňte, vzkazují banky firmám

Víme, na co se letos zaměří kontroly ve firmách

České podniky dostanou miliardu na výzkum a vývoj

 

 

 

Právě se děje

před 26 minutami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 47 minutami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy