Praha - Na levnější úvěry od tuzemských bank mohou podnikatelé zapomenout. Naopak, podle prezidenta České bankovní asociace Jiřího Kunerta je pravděpodobné další zvyšování úrokových sazeb. Vyplynulo to z dnešního jednání Hospodářské komory České republiky a zástupců bank.

"Česká národní banka třikrát za sebou snížila úrokové sazby. Namísto očekávaného snížení však komerční banky naopak úrokové sazby zvýšily - u provozních úvěrů od začátku letošního roku o 1,5 až dvě procenta," připomíná prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Přitom provozní úvěry jsou podle něj pro fungování podniků naprosto klíčové. "Vysoké úroky spolu se ztíženým přístupem k úvěrům pro ně představují vážný problém," prohlásil.

Podle prezidenta bankovní asociace Jiřího Kunerta, který je zároveň šéfem UniCredit Bank, jsou banky i nadále připraveny podnikatelům půjčovat. "Ale jen na smysluplné projekty a pro dobré klienty," upozorňuje. Důvodem je vyšší míra rizika během současné krize. "Dostáváme se do normálu, kdy banky začínají do svých úvěrů zahrnovat skutečnou cenu likvidity a rizika. Krize má i svá pozitiva - přivádí lidi opět na zem a probouzí k tomu, aby se chovali tak, jak mají," domnívá se Kunert.

Podle prezidenta Hospodářské komory ale není možné řešit zajištění rizikovosti formou zvyšování úrokových sazeb. "Banky si navíc musejí uvědomit, že když nebudou půjčovat na alespoň málo rizikové projekty, nebudou mít za tři čtvrtě roku už komu půjčovat," říká Kužel. Podnikatelům nicméně nezbývá než se smířit s tím, že hojné časy už skončily. "Zítra bude hůř, musíme se připravit na stagnaci," dodává.

Viceprezident České národní banky Miroslav Singer uklidňuje, že situace s nedostupností úvěrů není tak dramatická. "Naopak - objem úvěrů za posledních čtvrt roku vzrostl o 2,7 procenta," upřesňuje.

Ohlasy z firem ale potvrzují jak zdražení úvěrů, tak jejich výrazně horší dostupnost. "Banky ruší firmám již schválené úvěry a drtivá většina nových žádostí je zamítána," říká například ředitel Okresní hospodářské komory Hodonín Michal Švagerka. Zhoršení pocítila i sama komora. "Od ledna máme snížen kontokorent o sto tisíc korun, od května o dalších sto tisíc. To snižuje možnost uskutečnění projektů placených z fondů Evropské unie, které musíme předfinancovávat," dodává Švagerka.

Horší dostupnost úvěrů potvrzuje i Petr Ruhswurm, ředitel Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska. "Kvůli novým podmínkám teď mnohé firmy na bankovní úvěry vůbec nedosáhnou. Hledají náhradní cesty k získávání financí nezbytných na zajištění chodu. Náhradní řešení jsou však podstatně finančně náročnější," říká.

S problémy kolem spolufinancování dotačních projektů by podnikatelům měl pomoci hlavně stát, konkrétně Českomoravská záruční a rozvojová banka - alespoň podle příslibů z dnešního jednání. Další státní instituce, Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), prý v Bruselu vyjednává nové podmínky na podporu exportérů. "Tak, aby tuto podporu mohli nově dostat i malí podnikatelé," upřesňuje Kužel.