Praha - Úrok z prodlení podle občanského zákoníku od března 2013 vzroste. Počítá s tím návrh vládního nařízení, který připravilo ministerstvo spravedlnosti.
Zákonný úrok podle návrhu stoupne z nynějších sedmi na osm procentních bodů nad úroveň takzvané repo sazby vyhlašované Českou národní bankou.
Zvýšení požaduje nová směrnice Evropské unie o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Úrok z prodlení má být totiž nově alespoň o osm procentních bodů vyšší než základní (referenční) sazba centrální banky.
Repo sazba České národní banky se už od května 2010 drží na rekordně nízké úrovni 0,75 bodu. Zákonný úrok tedy nyní činí 7,75 procenta, takže pokud ČNB do března 2013 nezmění sazby, stoupl by na 8,75 procenta.
Novinka se týká takzvaného zákonného úroku z prodlení, stanoveného paragrafem 517 občanského zákoníku.
Zjednodušeně řečeno se použije vždy, když jedna ze smluvních stran není podnikatelem a současně se nedohodly na jiné výši úroku. Tedy typicky při vztazích mezi běžnými občany nebo mezi firmami a spotřebiteli. Podrobnější vysvětlení najdete v rámečku vpravo.
Jak to funguje
- Občanský zákoník stanoví, že je-li dlužník v prodlení s placením peněžitého závazku, má věřitel automaticky právo na úrok z prodlení v zákonné výši. Pro věřitele je příjemné, že takový úrok může požadovat přímo ze zákona i tehdy, jestliže jej zapomněl zmínit v původní smlouvě s dlužníkem. Je však limitován částkou určenou nařízením vlády, vyšší úrok si dokonce nemůže sjednat ani smluvně.
- Oproti tomu řídí-li se peněžní závazek obchodním zákoníkem, mohou si smluvní strany dohodnout i vyšší částku úroku z prodlení. Nedohodnou-li se, platí úprava občanského zákoníku.
- Občanský zákoník použijeme vždy, když jedna ze smluvních stran není podnikatelem. Tedy typicky když fyzická osoba půjčuje běžným občanům. Naopak obchodní zákoník se automaticky použije vždy, když jsou obě smluvní strany podnikatelskými subjekty.
- Také fyzická osoba (běžný spotřebitel) se může s jinou fyzickou či právnickou osobou dohodnout, že jejich vztah se bude řídit obchodním zákoníkem. Jestliže by však tato dohoda zhoršila postavení spotřebitele, je neplatná, takže například místo vyšších úroků z prodlení by tak platila jen výše stanovená občanským zákoníkem.
- Aby to však nebylo příliš jednoduché: Pokud se jedná o "smlouvu o úvěru", a nikoliv "půjčku", použije se na ni vždy obchodní zákoník. Nicméně proti nepřiměřené výši úroků z prodlení se pak spotřebitel může bránit u soudu.
Vždy alespoň 1000 korun
Novela nařízení vlády má od března 2013 zavést i další novinku, reagující na vloni přijatou unijní směrnici.
Ministerstvo navrhuje, aby zákonný úrok z prodlení činil vždy alespoň 1000 korun. Tato minimální sazba by ale platila jen pro závazkové vztahy mezi podnikateli nebo - zjednodušeně řečeno - mezi podnikateli a takzvanou veřejnoprávní korporací.
Unijní směrnice totiž požaduje, aby v případech, kdy věřiteli vzniká nárok na úrok z prodlení, měl právo po dlužníkovi požadovat též úhradu nákladů spojených s vymáháním v minimální částce 40 eur.
Poslední změna před rokem a půl
Současná pravidla pro výpočet úroku z prodlení podle občanského zákoníku platí od července 2010, kdy došlo k zjednodušení předchozí právní úpravy.
Zatímco dříve se výše zákonného úroku ze staršího dluhu mohla měnit každého půl roku podle momentální výše repo sazby, pro dluhy vzniklé po červenci 2010 zůstává jednotná a neměnná po celou dobu trvání dluhu (podrobněji zde).
Drobné dluhy už tolik nenarostou
Naopak zlepšení pro dlužníky přináší jiná novela, kterou ministerstvo spravedlnosti chystá už pro letošní rok. Ta má už od března omezit dosavadní stav, kdy původně drobné dluhy - například pokuta za jízdu načerno - narostou do několikanásobně vyšších částek kvůli údajně příslušným odměnám advokátů a exekutorů.
V druhé polovině roku by pak měla vymizet praxe, kdy se dlužníci o svých závazcích dovídají až v momentě, kdy jejich dluh vzrostl o stovky procent.
Ministerstvo spravedlnosti totiž připravilo návrh takzvané předžalobní výzvy. Věřitel by tak dlužníka musel kontaktovat ještě před podáním návrhu na zahájení řízení. Pokud by tak neučinil, nebyla by mu přiznána náhrada nákladů řízení, přišel by tedy o několik tisíc.
| Čtěte podrobněji: Z pár korun obrovský dluh? Před vymahačem dorazí výzva Úlevy pro dlužníky se prodraží všem, varují vymahači |
Stát musí zaplatit do 60 dnů
Další novinka se dotkne jen podnikatelů, případně institucí financovaných z veřejných zdrojů.
Unijní směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích současně stanovuje maximální dobu splatnosti faktur na maximálně 60 dnů, a to zejména pokud podnikatel dodává zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci.
U jiných obchodních vztahů bude možné šedesátidenní splatnost překročit pouze v případě, že to není vůči věřiteli "hrubě nespravedlivé".
Zmíněné lhůty má podle ministerského návrhu od března 2013 převzít také český obchodní zákoník.
Další novinkou je stanovení maximální doby trvání přejímky zboží nebo služeb tak, aby "zpravidla nepřekročila 30 dnů". Výjimky mají být možné například v případě zvláště složitých smluv, je-li to výslovně dohodnuto ve smlouvě, a pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
