Deset nápadů, kterými chce NERV státu ušetřit. Užitečné i šílené, hodnotí je experti

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 13. 11. 2022 14:07
Národní ekonomická rada vlády (NERV) nabízí vládě Petra Fialy v době prohlubujícího se deficitu veřejných financí úsporná opatření. Je jich celá řada, některá jsou přitom značně nepopulární. Například zvýšení daně z příjmu fyzických osob se někteří experti nerozpakují označit za politickou sebevraždu. Projděte si navržená řešení, která by se v případě přijetí dotkla peněženek českých domácností.
Foto: Economia

Snížení podpory v nezaměstnanosti

Česko patří dlouhodobě mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti, zároveň ale s nejdelší podporou. To vytváří podle expertů NERV významný náklad pro státní rozpočet, navíc působí demotivačně. 

V současnosti je totiž délka podpory: 

  • 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 
  • 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku,
  • 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku. 

Podpora v nezaměstnanosti je první dva měsíce 65 procent předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku, pro OSVČ je to 65 procent vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na měsíc. Další dva měsíce je to 50 procent a zbývající dobu 45 procent čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. 

  • NERV navrhuje mimo jiné snížit délku podpory o jeden až dva měsíce v každé věkové skupině, respektive minimálně ve skupině do 50 let věku. "Nebo snížit procentuální složky. Můžeme snižovat paušálně, například na 60 procent první dva měsíce, další dva na 45 procent a po zbytek nezaměstnanosti na 40 procent," uvádí se v materiálu.
  • Ten obsahuje i myšlenku změny koncepce podpory, a to například přesunutím odpovědnosti na stranu zaměstnavatele, který by byl například první tři měsíce povinen vyplácet odstupné. 

Jurečka uvedl, že právě tento návrh by mohl být v příštím roce realizován, zatím neupřesnil v jaké podobě. 

Podle expertky Zieglerové je výplata podpory v nezaměstnanosti už nyní striktní. Vláda k ní přistoupila už v době předchozí ekonomické krize, v letech 2010 a 2011, původně jen na dočasnou dobu, ale protáhla se až do současnosti.

"Česká republika tehdy nebyla v ekonomické krizi sama, ale byla jedinou zemí, která na ni reagovala snížením a zkrácením podpory v nezaměstnanosti namísto proticyklického zvýšení výdajů na pasivní a zejména aktivní politiku zaměstnanosti, tedy na rekvalifikace a další podpůrné programy," pokračuje Zieglerová.

Tím si podle ní Česko krizi oproti okolním zemím prodloužilo až do poloviny roku 2015, kdy se teprve začalo ekonomické oživení dotýkat i segmentu nezaměstnaných. "Nápad zkrátit podpůrčí dobu o měsíc u každé věkové skupiny a snížit původní výši podpory ve vztahu k předchozímu příjmu již tedy lze považovat za naplněný, odzkoušený a neosvědčený," uzavírá Zieglerová.

 

Právě se děje

Další zprávy