Daňové změny pro zaměstnance i OSVČ. Spočítali jsme, kolik zaplatíte podle plánů nové vlády

Petr Kučera Petr Kučera
15. 8. 2018 6:16
Koalice ANO a ČSSD chce zrušit výpočet daně ze superhrubé mzdy. Podnikatelům vrátí možnost odečíst si zaplacené pojistné.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Praha - Daň z příjmů zaměstnanců i podnikatelů se má začít počítat jiným způsobem. Místo 15 procent z takzvané superhrubé mzdy půjde o 19 procent z hrubé mzdy. Podnikatelé si budou moci odečíst z daní tři čtvrtiny zaplaceného pojistného. A do systému se vrátí druhá (progresivní) daňová sazba jako náhrada za dočasný "solidární příspěvek" pro výdělky nad čtyřnásobek průměrné mzdy.

Se změnami počítá nová vládní koalice ANO a ČSSD, která na začátku července získala důvěru. "Počítáme s tím, že tato opatření budou zahrnuta do připravovaného návrhu nového zákona o daních z příjmů," říká Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Ministerstvo počítá s účinností nového zákona od roku 2021. O jeho přípravě hovořila dnešní ministryně financí - tehdy náměstkyně - Alena Schillerová už v polovině roku 2016, tehdy počítala s účinností od roku 2020.

Pokud vládní plán projde v avizované podobě bez dalších doplňků, měli by si podle orientačních výpočtů společnosti Crowe polepšit prakticky všichni zaměstnanci, a to i s výrazně nadprůměrnými příjmy. Nižší celkové odvody by měli platit i podnikatelé s příjmy do jednoho milionu korun, ostatní si však pohorší. Pro všechny podnikatele však bude nový systém administrativně komplikovanější, obává se Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

ANO už neříká ne

Superhrubou mzdu prosazoval někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům odkrýt všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou - tedy že musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Lidé se tak měli dozvědět, na kolik firmu skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.

Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele - tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit "za zaměstnance". Superhrubá mzda tak byla zhruba o třetinu vyšší než hrubá.

Do praxe pak tuto změnu společně s jednotnou 15procentní sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka od roku 2008. Zvýraznění "opravdových nákladů" pro běžné zaměstnance ale superhrubá mzda v praxi nepřinesla, na výplatní pásce jim obvykle přibyl jen další z mnoha nesrozumitelných údajů. A naopak znepřehlednila myšlenku rovné daně - sazba totiž ve skutečnosti není stejná.

Tehdy opoziční ČSSD navíc zdůrazňovala, že jde o jakousi daň z daně, protože se platí z hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Lidé tedy zaplatí daň i z toho, co už jednou státu (nepřímo) odvedli na pojištění.

Definitivní konec rovné daně přinesl sedmiprocentní "solidární příspěvek" pro lidi s více než čtyřnásobkem průměrné mzdy. Koalice vedená Petrem Nečasem (ODS) jej deklarovala jako dočasné tříleté opatření od roku 2012. Naposledy se měl platit z příjmů za rok 2015, ale časové omezení se přímo do zákona nedostalo - a žádná z dalších vlád tuto přirážku nezrušila.

Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy připouštěla ODS už v roce 2010, s návratem k hrubé mzdě a zvýšení sazby daně na 19 procent počítala i daňová reforma ministra financí Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), kterou ale vláda ČSSD zrušila dříve, než začala platit. Ani sociálním demokratům se však nepodařilo superhrubou mzdu zrušit, stejně jako nezavedli klasickou progresivní sazbu místo solidárního příspěvku.

Proti změně se v minulé vládní koalici vedené ČSSD stavělo hlavně hnutí ANO, respektive jeho šéf Andrej Babiš ve vedení ministerstva financí. Zrušení superhrubé mzdy by podle něj žádné výhody nepřineslo a šlo by jen o politické gesto, které by zatížilo firmy a podnikatele, uvedl.

Po vítězství v loňských volbách si ale jednobarevná vláda hnutí ANO dala podobnou změnu do svého programu. Přebrala ji i současná vláda, do níž ANO přibralo zástupce ČSSD (pouze plánovaná vyšší sazba klesla z původně navrhovaných 24 na 23 procent). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dokonce tuto změnu zařadila do aktuální novely zákona, která má platit od roku 2019 - kvůli snaze o hladké schválení dalších bodů (povinné převzetí unijní směrnice proti agresivnímu daňovému plánování) ale tento bod nakonec stáhla.

Zrušit daň ze superhrubé mzdy zkouší ve sněmovně prosadit i ODS. Chce návrat k hrubé mzdě, aniž by se zvyšovala sazba - což by přineslo ještě výraznější snížení daní, než připouští vládní plán. Lidé by totiž nadále platili 15 procent, ale z výrazně menšího objemu peněz.

Zaměstnanci si polepší

ANO a ČSSD počítají se zrušením výpočtu jako 15 procent ze superhrubé mzdy, daň by se nově počítala standardně jako 19 procent z hrubé mzdy (oficiálně by šlo o "sníženou sazbu"). Dosavadní "solidární zvýšení daně" chce vláda nahradit zavedením sazby 23 procent z hrubé mzdy u příjmů nad zhruba čtyřnásobek průměrné mzdy.

Lidé by tak platili sice vyšší sazbu, ale z menšího objemu peněz. "Ve vztahu k zaměstnancům musí změny systému přinést snížení daňové zátěže o jeden procentní bod," uvádí programové prohlášení nové vlády.

"Zrušení superhrubé mzdy obecně přinese pozitiva na straně zaměstnanců," potvrzuje Andrea Kleinová, daňová manažerka společnosti Crowe. "Ve všech modelových příkladech by mělo dojít ke snížení výše odvodů a naopak zvýšení čisté mzdy v rozmezí o jedno až dvě procenta," dodává.

Minimální měsíční mzda ve výši 12 200 Kč

dnes vládní návrh
hrubá mzda roční 146 400 Kč 146 400 Kč
odvody (daň a pojistné) celkem 20 679 Kč 19 080 Kč
změna odvodů - - 7,73 % (snížení)
čistá mzda roční 125 721 Kč 127 320 Kč
změna čisté mzdy - + 1,27% (zvýšení)

Průměrná měsíční mzda ve výši 31 250 Kč

dnes vládní návrh
hrubá mzda roční 375 000 Kč 375 000 Kč
odvody (daň a pojistné) celkem 91 785 Kč 87 660 Kč
změna odvodů - - 4,49 % (snížení)
čistá mzda roční 283 215 Kč 287 340 Kč
změna čisté mzdy - + 1,46 % (zvýšení)

Měsíční mzda ve výši dvojnásobku průměrné mzdy

dnes vládní návrh
hrubá mzda roční 750 000 Kč 750 000 Kč
odvody (daň a pojistné) celkem 208 410 Kč 200 160 Kč
změna odvodů - - 3,96 % (snížení)
čistá mzda roční 541 590 Kč 549 840 Kč
změna čisté mzdy - + 1,52 % (zvýšení)

Měsíční mzda ve výši pětinásobku průměrné mzdy

dnes vládní návrh
hrubá mzda roční 1 875 000 Kč 1 875 000 Kč
odvody (daň a pojistné) celkem 544 100 Kč 524 319 Kč
změna odvodů v % - - 3,64 % (snížení)
čistá mzda roční 1 330 900 Kč 1 350 681 Kč
změna čisté mzdy -

+ 1,49 % (zvýšení)

Všechny výpočty: Crowe

Vláda ani ministerstvo financí zatím přímo neplánují, že by současně s výše uvedenými došlo i k dalším výraznějším změnám. Ministryně Schillerová ale už dříve uvedla, že by v novém zákoně chtěla zásadně omezit i dosavadní daňové výjimky.

Může jít třeba o zvýhodnění stravenek, úvěrů z hypoték nebo jiných úlev týkající se jen určitých skupin zaměstnanců. Nahradit by je mohl paušál zohledňující výdaje, které zaměstnanci v souvislosti s prací mají.

"Ministerstvo předloží katalog výjimek zakotvených ve stávajícím zákoně o daních z příjmů, avšak rozhodnutí o zrušení, změně či sloučení konkrétní výjimky musí být následně učiněno na úrovni představitelů současné koaliční vlády," říká k aktuálnímu stavu těchto úvah Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení úřadu.

Komplikace pro OSVČ?

Polepšit by si díky vládním záměrům mohla i část osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), dopad ovšem není tak jednoznačně pozitivní jako u zaměstnanců.

Podnikatelé si budou moci snížit základ daně o tři čtvrtiny odvedeného sociálního a zdravotního pojištění, a to i nad rámec paušálních výdajů. Má jít o kompenzaci za zvýšení daňové sazby z 15 na 19 procent. Možnost odečítat si pojistné sebrala podnikatelům právě reforma provedená vládou Mirka Topolánka od roku 2008.

"U osob s příjmy odpovídajícími průměrné mzdě nebo i mírně vyššími by došlo ke snížení celkových odvodů, což povede v konečném důsledku k vyšším čistým příjmům. Avšak u osob s příjmy přesahujícími částku jeden milion korun, které nemohou uplatnit paušální výdaje v plné výši, by oproti současné situaci došlo ke zvýšení odvodů, a to přibližně o šest procent, přičemž se zvyšujícími se příjmy se bude tento nárůst zvyšovat," říká Andrea Kleinová, daňová manažerka společnosti Crowe.

Současná vláda přitom neplánuje vrátit hranici pro uplatnění výdajových paušálů na dřívější stav. Snížení hranice příjmů ze dvou milionů na nynější jeden milion korun schválila sněmovna v minulém volebním období za koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Výměnou za to si však podnikatelé, kteří používají výdajové paušály, opět mohou odečítat z daní také slevy na děti a na manželku či manžela.

OSVČ s příjmy odpovídajícími průměrné mzdě

  Řemeslníci a zemědělci Ostatní živnostníci Svobodná povolání
  dnes návrh vlády dnes návrh vlády dnes návrh vlády
příjmy roční 375 000 375 000 375 000 375 000 375 000 375 000
paušální výdaje 80 %, max. 800 000 60 %, max. 600 000 40 %, max. 400 000
odvody (daň a pojistné) celkem 50 546 50 546 50 546 50 546 66 044 62 052
změna odvodů - 0 % - 0 % - - 6,04 %

OSVČ s příjmy odpovídajícími dvojnásobku průměrné mzdy

  Řemeslníci a zemědělci
Ostatní živnostníci Svobodná povolání
  dnes návrh vlády dnes návrh vlády dnes návrh vlády
příjmy roční 750 000 750 000 750 000 750 000 750 000 750 000
paušální výdaje 80 %, max. 800 000 60 %, max. 600 000 40 %, max. 400 000
odvody (daň a pojistné) celkem 50 546 50 546 88 244 84 765 138 735 131 656
změna odvodů - 0 % - - 3,94 % - - 5,10 %

OSVČ s příjmy odpovídajícími pětinásobku průměrné mzdy

  Zemědělci a řemeslníci Ostatní živnostníci Svobodná povolání
  dnes návrh vlády dnes návrh vlády dnes návrh vlády
příjmy roční 1 875 000 Kč 1 875 000 Kč 1 875 000 Kč
paušální výdaje 80 %, max. 800 000 60 %, max. 600 000 40 %, max. 400 000
odvody (daň a pojistné) celkem 365 923 386 938 438 623 463 536 513 843 559 116
změna odvodů - + 5,74 % - + 5,68 % - + 8,81 %

Všechny výpočty: Crowe

"Vládní záměr považujeme za nedostatečný a velmi komplikovaný, jde fakticky o zvýšení daní," reaguje Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

"Kompenzace reálného zvýšení daní odpočtovou možností dává smysl pouze ve velice malém počtu případů. Jako systém pro OSVČ obecně návrh není zcela vhodný. Výpočet tří čtvrtin aktuálního pojistného je navíc nepřehledný a administrativně rozhodně malým podnikatelům nepomůže," dodává.

Z vládního záměru zatím není jasné, co přesně se má do zaplaceného pojistného zahrnovat, zejména jak se budou řešit případné přeplatky nebo nedoplatky.

Ministerstvo financí zároveň uvádí, že výše uvedenými změnami chce dosáhnout shodného procentuálního daňového zatížení příjmů ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti.

"Sbližování sazeb se určitě nebráníme, ale mělo by být spíše směrem dolů, nikoliv nahoru, respektive ve vazbě na odvody, neboť odvodové břemeno je u nás i z celoevropské perspektivy hodně vysoké," říká Břečková.

Asociaci se příliš nelíbí ani zrušení superhrubé mzdy. "Většina zaměstnavatelů se přiklání k transparentnosti vyplácených prostředků - tedy považují za správné, aby jejich zaměstnanci na výplatní pásce viděli, kolik celkem je vynaloženo na jejich pracovní místo, respektive kolik stojí jejich práce - tedy že téměř polovinu z celkové vynaložené částky na pracovní místo si vezme stát na své výdaje," uvádí Břečková.

Podnikatelům by měl pomoci dlouho odkládaný projekt, který exministr financí Miroslav Kalousek nazýval jednotným inkasním místem (a vláda vedená ČSSD pak jeho přípravy pozastavila). Cílem bylo odvádět daně a povinné pojistné prostřednictvím jediného formuláře na jediném místě a komunikovat jen s jedinou institucí místo se třemi. Nová koalice ANO a ČSSD takový systém plánuje připravit do konce volebního období, odstartovat by mohl v roce 2022.

 

Právě se děje

Další zprávy