V přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2008, které vyplňujete letos, se poprvé projeví reforma prosazená vládou Mirka Topolánka.
Podívejte se na přehled hlavních novinek.
Jednotná sazba daně
Nejvýraznější změnou je zrušení daňových pásem - na všechny fyzické osoby se nyní vztahuje jednotná, patnáctiprocentní sazba. Nejvíce na tom vydělají lidé s vyššími příjmy, kteří dříve platili 25% nebo dokonce 32% sazbu. Navíc při vyplňování přiznání nemusejí zjišťovat, do jakého daňového pásma spadají.
Jednotná daň by ale neměla uškodit ani lidem, kteří dříve platili jen 12 procent z příjmů. Pomůžou jim totiž výrazně vyšší slevy na dani.
Mimochodem není pravda, že všichni tedy zaplatí na daních stejně. I nadále získá stát od lidí s vyššími příjmy více peněz. Patnáct procent ze 150 000 korun hrubého ročně je prostě méně než patnáct procent z milionu (nemluvě o vyšším zaplaceném pojištění).
Do základu daně patří i pojistné
Jedním z mála zhoršení oproti předchozímu stavu je navýšení dřívějšího základu daně o zaplacené sociální a zdravotní pojištění. Přesněji řečeno: Základ daně si už nelze o toto pojistné snížit.
Jak si snížit daň
Odečitatelné položky
- úroky z hypotéky nebo stavebního spoření
- životní a penzijní pojištění
- dary včetně darování krve
- odborové příspěvky
(podrobnosti najdete zde)
Daňové slevy
- na poplatníka
- na manželku (manžela)
- pro studenty
- pro zdravotně postižené
- na děti
(podrobnosti najdete zde)
Takže: Sazba daně sice bude pro většinu lidí nižší než dříve, počítá se však z vyššího základu - z takzvané superhrubé mzdy. Ta je součtem hrubé mzdy a pojištění (dřívější základ se tedy zvyšuje o 35 procent, která za pracovníky platí jejich zaměstnavatel). Tyto částky už nemohou odečíst ani živnostníci, kteří si - na rozdíl od zaměstnanců - platí celé pojištění sami.
Výrazně vyšší slevy na dani
Postup pro výpočet daně se v zásadě nemění. Nejdříve si zjistíte daňový základ, tedy zmíněnou superhrubou mzdu. Ten si pak snížíte o odečitatelné položky, které se prakticky nezměnily. Z takto sníženého základu si pak vypočtete 15 procent, tedy vaši daňovou povinnost. Ani to ale ještě není konečná částka. Můžete si z ní odečíst daňové slevy. A právě ty se oproti dřívějšku změnily.
Tedy - změnila se „jen" výše slev, nikoliv možnosti pro jejich uplatnění (až na drobné výjimky). Základní sleva, kterou si může odečíst každý poplatník, se zvýšila na více než trojnásobek - z 7200 na 24 840 korun ročně. Vyšší jsou i další slevy.
roční sleva za rok 2007 za rok 2008
na poplatníka 7 200 Kč 24 840 Kč
na manželku 4 200 Kč 24 840 Kč
na studenta 2 400 Kč 4 020 Kč
část. inval. důchod 1 500 Kč 2 520 Kč
plný inval. důchod 3 000 Kč 5 040 Kč
průkaz ZTP/P 9 600 Kč 16 140 Kč
Vyšší je také daňové zvýhodnění na děti, vzrostla i maximální možná částka daňového bonusu (viz níže).
Sleva i pro důchodce
Základní slevu na poplatníka, tedy 24 840 korun ročně, si nově mohou odečíst také důchodci, pokud si přivydělávají nebo vloni měli jiný zdanitelný příjem přesahující 15 000 korun, například z pronájmu.
Oproti dřívějšku ji využijí také lidé s důchodem vyšším než 198 000 korun ročně, tedy přesahujícím hranici pro osvobození důchodů od daně. Slevu si však musejí uplatnit v daňovém přiznání.
Vyšší zvýhodnění na děti
Polepší si také rodiče. Daňové zvýhodnění na každé vyživované dítě (zjednodušeně řečeno jde také o slevu na dani) se zvyšuje z dřívějších 6000 na 10 680 korun ročně.
Zároveň narostla maximální hranice daňového bonusu - z 30 000 na 52 200 korun. Na bonus máte nárok, pokud vám po odečtení slevy na děti vyjde nejen nulová daňová povinnost, ale navíc se dostanete „do minusu".
Konec společného zdanění manželů
Na první pohled nepříjemnou novinkou je zrušení společného zdanění manželů. Díky společnému zdanění přitom ušetřili hlavně manželé s výrazně odlišnými příjmy, typicky zaměstnaný muž s manželkou na mateřské či rodičovské dovolené. Výše takové úspory pak převýšila „organizační komplikace", které na lidi při společném zdanění čekaly - například nutnost podávat daňové přiznání i za manželku, která by jej jinak podávat nemusela.
Slušnou kompenzací za zrušení společného zdanění je však výrazné zvýšení slevy na vyživovanou manželku (či manžela). Nejen že vzrostla ze 4200 na 24 840 korun ročně. Zvýšil se také limit vlastních příjmů manželky, do jehož dosažení lze slevu uplatnit - nově si nesmí vydělat více než 68 000 korun za rok (dříve 38 040 korun). Podrobněji jsme o „slevě na manželku" psali v samostatném článku.
Konec minimálního základu daně
Nejvýraznější novinkou pro osoby samostatně výdělečně činné je zrušení takzvané minimální daně. Kritizovanou povinnost platit daň ze státem určeného minimálního základu, ačkoliv podnikatel v daném roce měl třeba jen nepatrný zisk nebo dokonce ztrátu, zavedla předchozí vláda vedená ČSSD.
Podnikatelé tedy opět budou platit daň v zásadě jen z rozdílu mezi příjmy a výdaji.
