Praha - Česká republika patří mezi země s nižším zdaněním příjmů fyzických osob. Vyplývá to ze studie celosvětové sítě poradenských společností KPMG Individual Income Tax and Social Security Rate Survey 2011, ve které bylo letos hodnoceno 96 zemí.
V Česku dosahuje sazba daně z příjmů fyzických osob 15 procent. Ostatní země bývalého východního bloku se pohybují v pásmu 10 až 20 procent, pouze Polsko a Chorvatsko má vyšší než 30procentní sazbu. Nejnižší sazbu má v této oblasti dlouhodobě Bulharsko (10 procent).
Naopak v ostatních částech Evropy je běžná 40% i vyšší sazba. Nejvyššími daněmi z příjmů fyzických osob jsou v Evropě zatíženi lidé ve Švédsku (téměř 57 %) a Dánsku (přes 55 %). V sousedním Rakousku je sazba na úrovni 50 procent.
Studie připomíná přístup Maďarska, které letos snížilo sazbu daně na polovinu - z 32 na 16 procent. Ostatní země Evropy v posledních čtyřech letech sazby tyto daně nijak významně neměnily.
Specialitou je superhrubá mzda
KPMG připomíná, že Česká republika má jedno specifikum - takzvanou superhrubou mzdu.
Ta v praxi znamená, že se daň nevypočítává z hrubé mzdy, jako je tomu ve většině ostatních zemí, ale že je základ daně navýšen o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem.
"Reálná efektivní sazba daně je tak ve skutečnosti na úrovni 22 až 23 procent. Superhrubá mzda rozhodně nepatří mezi transparentní ukazatele," říká Jan Žůrek, řídící partner společnosti KPMG Česká republika.
"Vedle Česka využívá superhrubou mzdu k určení základu daně už jen Maďarsko," dodává Žůrek.
Pokles daní se zastavil
Mezi lety 2003 a 2009 došlo k pozvolnému poklesu nejvyšších sazeb daně z příjmů fyzických osob, připomíná studie.
V roce 2010 se však tento trend zastavil, a to převážně kvůli zvýšení sazeb v reakci na obavy z deficitu státního rozpočtu.
Průměrné sazby daně z příjmů fyzických osob se v roce 2010 zvýšily o 0,4 procenta. Naopak v letošním roce průměrná sazba poklesla o 0,3 procenta.
Většina zemí však sazby daně z příjmů fyzických osob v posledním roce neměnila. Podle studie uskutečnilo korekce v sazbách jen 15 procent z 96 zkoumaných států. Na mírném poklesu průměrné sazby se tak zřejmě nejvíce podepsalo razantní snížení sazby v Maďarsku.
V západní Evropě změnilo sazbu Lucembursko, kvůli snaze o snížení rozpočtového deficitu zvýšilo sazbu o tři procenta na současných 42 procent.
K mírným úpravám dále došlo v Lotyšsku, Finsku, Irsku a na Islandu. Lotyšsko snížilo sazbu plošné daně o jedno procento. Irsko, které v roce 2009 započalo trend růstu sazeb, zvýšilo své sazby již třetí rok po sobě - v současnosti dosahuje 48 procent.
Španělsko vytvořilo nové daňové pásmo pro osoby s vysokými příjmy zvýšením nejvyšších sazeb o dvě procenta - například výdělek převyšující 175 000 eur nyní podléhá 45% sazbě. Již druhý rok po sobě se sazby zvýšily také v Portugalsku (o 0,6 procenta na 46,5 procenta).
V Asii došlo k nejviditelnější změně v Jordánsku, kde oproti minulému roku klesla sazba daně z příjmů fyzických osob o 11 procent na 14 procent. Ekonomické velmoci jako Čína, Indie a Jižní Korea nezaznamenaly žádné změny.
Nejvyšší daně? Aruba a Švédsko
Nejvyšší sazbu na světě (59 procent) má Aruba, malý ostrov v Karibském moři, který je novým účastníkem průzkumu.
Na dalších místech žebříčku jsou Švédsko (57 %), Dánsko (55 %), Nizozemsko (52 %), Rakousko (50 %), Belgie (50 %), Velká Británie (50 %) a Japonsko (50 %).
"I když se tyto sazby mohou zdát vysoké, je třeba si uvědomit, že nejvyšší sazba daně z příjmů v konkrétní zemi je pouze jedním z ukazatelů toho, jaké daně fyzické osoby ze svých příjmů nakonec zaplatí," upřesňuje Jan Žůrek.
Vliv totiž mají i další daně, sociální pojištění a také příjmová pásma, pro která se tyto sazby použijí.
