reklama
 
 

Češi se učí pomáhat i po smrti. Majetek nemusí propadnout státu, neziskovky lákají na dobrý skutek

27. 3. 2017
Loňský rok byl v Česku rekordní na počet takzvaných dobročinných závětí. Obecně platí, že když někdo zemře bez dědice, propadne jeho majetek státu. O peníze se ale nyní hlásí neziskové organizace, které se chtějí dostat na úroveň běžnou na západ od našich hranic.
Doporučujeme

Praha - Po lidech, kteří zemřeli bez dědice, připadl státu jen za loňský rok majetek za 273 milionů korun. Neziskové organizace se v posledních měsících snaží lidi přesvědčit, že tyto peníze nemusí končit ve státním rozpočtu, kde se obvykle ztratí bez přesného určení. Připomínají, že majetek je možné odkázat neziskovým organizacím a nasměrovat ho tak lidem, kteří potřebují pomoc.

A jejich kampaň má zřejmě úspěch. Takových závětí přibývá a loňský rok byl pro tento druh dobročinnosti v Česku rekordní. "Co do počtu odkazů ze závěti byl loňský rok vůbec nejvyšší. Je tu jasně patrný narůstající trend," říká Jan Gregor, programový ředitel Nadace Via a mluvčí kampaně ZávěťPomáhá.cz, za kterou stojí třicet českých neziskovek. Ty v darech ze závětí vidí další možný zdroj pro své financování.

Česko vs. cizina

V Británii či v Kanadě odkazuje své peníze a majetek na dobročinnost asi 20 procent lidí. V sousedním Německu je to 16 procent a v Rakousku pak 15 procent lidí. V Česku se lidé teprve učí využívat institut dobročinné závěti. Podle loňského průzkumu Koalice za snadné dárcovství, který proběhl mezi seniory, plánuje sepsat závěť čtvrtina z nich a celkem 30 procent lidí má za to, že dar na dobročinnost by měl být samozřejmost.

Zdroj: Koalice za snadné dárcovství

V zahraničí je to již léta běžná záležitost. Donátoři pomáhají a v závěti myslí třeba na univerzitu, kterou vystudovali, nebo oblíbený útulek zvířat či něco podobného. V Česku se tato praxe - podle neziskových organizací - výrazněji rozjela teprve loni, protože se neziskovky na přesvědčování lidí k dobročinným závětím aktivně vrhly třeba právě výše zmíněnou kampaní.

"V roce 2006 jsme ve třiceti neziskových organizací, které zastřešujeme, měli jen jeden dobročinný dar ze závěti. Loni, tedy o deset let později, jich bylo rekordních dvanáct, což už představuje hodnotu mnoha milionů korun. A hlavně: my zastupujeme jen některé neziskové organizace, mnohé další počítají majetky za loňský rok také v milionech," říká Eliška Froshová Stehlíková z Koalice za snadné dárcovství.

Česko je však v tomto ohledu stále teprve na začátku. V zahraničí se podílí dobročinné závěti na rozpočtech neziskových organizací v řádech desítek procent. V Česku je to zatím méně než sedm procent. "Stále máme hodně daleko za západní cizinou, kde je běžné dát až třetinu majetku na dobročinné účely. Češi zatím neví třeba ani to, že nemusí věnovat na dobročinnost vše, ale stačí část majetku, zbytek samozřejmě mohou dostat zákonní dědicové," říká Jakub Vopelák z Armády spásy.

Konkrétní příklady pomoci

Ludmila Šilhánková

I přes těžké zdravotní postižení se dokázala stát mezinárodně uznávanou mikrobioložkou. Částku více než 2 miliony korun věnovala Výboru dobré vůle - Nadaci Olgy Havlové na podporu vzdělání a rekreaci dětí a mladých lidí se zdravotním postižením. Ta vytvořila Fond profesorky Šilhánkové a podpořila tak už více než 220 dětí.

Anna Bednářová

Tajemná mecenáška věnovala své životní úspory a sbírku prvorepublikových mincí Škole profesora Vejdovského pro děti s poškozeným zrakem v Litovli. Dar škola použila na stavbu hřiště pro mateřskou školu a školní družinu, za zbylé peníze pořídí mikrobus a vybaví počítačovou učebnu novou technikou.

Stanislav Rákos

Chovatel exotického ptactva a dlouholetý milovník papoušků daroval pražské ZOO prostředky na vybudování nové expozice pro velké papoušky. Díky jeho daru vznikne unikátní expozice se 30 druhy exotických ptáků, jejíž součástí budou i ary kobaltové, které pražská ZOO chová jako jediná v Evropě. Nový pavilon ponese jméno dárce jeho pamětní desku.

Zdroj: Nadace Via

Majetek neziskovým organizacím odkazují v Česku zejména podnikatelé, po nichž nemá kdo dědit. Nemusí jít ale jen o ně, jak ukazuje příběh z loňského podzimu. Úředníci z Počátků na Vysočině objevili v domě mrtvého dvaasedmdesátiletého muže, který na první pohled nevypadal jako bohatý člověk. V bytě ovšem našli 2,7 milionu korun, které za celý život naspořil. Zemřel sám. Bez dědiců. Peníze propadly státnímu rozpočtu.

V takovém případě dědictví řeší Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten majetek nejprve nabídne k využití státním úřadům, a pokud ho nechtějí, prodá ho jiným zájemcům.

Neziskové organizace letos podpoří dobročinné dárcovství ze závěti i televizním spotem. "Dostali jsme na to grant od Úřadu vlády a jsme rádi. Snad to lidé více zaregistrují, že tu ta možnost je. Také vydáme brožuru pro neziskové organizace, aby znaly úskalí darování," říká Eliška Froshová Stehlíková z Koalice za snadné dárcovství.

"Lidé mohou mít i po smrti kontrolu nad svými penězi a majetkem. Stačí dát peníze ze závěti na svěřenecký fond s přesným určením, kam mají peníze jít, a nikdo s majetkem nemůže nakládat jinak," dodává Stehlíková.

Jakub Vopelák z Armády spásy zase říká, že potenciální dárci si mohou prohlédnout organizaci, které chtějí peníze darovat, předem, tedy ještě před svou smrtí. "Je fakt, že loni byl větší zájem nám něco věnovat; i od lidí, kteří vlastně nemají komu předat firmu. Řešili jsme s nimi možnosti, jak na to," říká.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama