reklama
 
 

Sněmovna chce zvýšit transparentnost neziskovek. Podpořila zákon o veřejné prospěšnosti

14. 3. 2017
Sněmovna se v úterý zabývala v prvním čtení zákonu, který má upravit podmínky pro zápis veřejně prospěšných právnických osob do jejich rejstříku. Norma by měla zvýšit transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru. Existenci veřejné prospěšnosti předpokládá občanský zákoník, který je účinný od ledna 2014. Získání statusu a jeho využívání však dosud není možné. V Česku je momentálně 125 tisíc subjektů, které by mohly status získat.
Doporučujeme

Praha - Zvýšit transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru by měl zákon, který v úterý Sněmovna podpořila v úvodním kole projednávání. Norma má upravit podmínky pro zápis veřejně prospěšných právnických osob do jejich rejstříku. Předloha měla mezi poslanci kritiky, kteří neúspěšně požadovali vrátit zákon vládě k přepracování. Dolní komora jej ale poslala k projednání ústavně právnímu výboru. Na popud ČSSD mu na to dala jen 30 místo obvyklých 60 dnů.

Existenci veřejné prospěšnosti předpokládá občanský zákoník, který je účinný od ledna 2014. Získání statusu a jeho využívání však dosud není možné. Změnit to mohl už před čtyřmi lety podobný zákon, Senát jej ale odmítl. Většina senátorů se v roce 2013 přiklonila k názoru, že úprava by zatížila soudy, které o právu na zápis rozhodovaly.

Ministerstvo spravedlnosti v novém návrhu znovu počítá se zapojením soudů. V ČR nyní působí přibližně 125 tisíc subjektů, které by mohly status veřejné prospěšnosti získat. Ministerstvo ale věří, že soudy takový počet žádostí zvládnou.

Status by mohly dostat subjekty, které se věnují výhradně činnosti přispívající k "dosahování obecného blaha" - což je podle návrhu například humanitární pomoc, práce s dětmi, ochrana živočichů, kulturního dědictví či lidských práv.

Kritici poukazovali na to, že by status mohly získat prakticky všechny neziskové organizace bez ohledu na to, jak jsou financovány a jaké aktivity provozují. Například poslanec ODS Jan Zahradník naznačil, že by se veřejně prospěšnými mohly stát i organizace, které trvale brání realizaci stavby ve veřejném zájmu. Zákon také neupravuje benefity typu daňových úlev, které by organizace zapsané v rejstříku mohly získat.

Mezi zákonné podmínky pro zápis do rejstříku patří bezúhonnost lidí rozhodujících o veřejně prospěšné organizaci, nabytí majetku z poctivých zdrojů a hospodárné využívání jmění. Návrh určuje i povinnosti ohledně transparentnosti hospodaření organizací. Umožňuje jim podnikat, zisk by ale směly využít jen k veřejně prospěšnému účelu.

autor: ČTK

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama