Češi platí za plyn pátou nejvyšší cenu v EU. Projděte si nové porovnání podle kupní síly

Petr Kučera Petr Kučera
31. 5. 2018 6:24
Podle ceny v eurech bez ohledu na kupní sílu je Česko zhruba v polovině žebříčku, podobně jako u elektřiny.
Cena plynu pro domácnosti v eurech (modrá část je samotná komodita, červená daně a poplatky). Klikněte pro úplné zobrazení.
Cena plynu pro domácnosti v eurech (modrá část je samotná komodita, červená daně a poplatky). Klikněte pro úplné zobrazení. | Foto: Eurostat

Lucemburk - Cena zemního plynu pro domácnosti je v Česku pátá nejvyšší v Evropské unii, pokud ji přepočteme podle kupní síly. Vyplývá to z údajů za druhé pololetí loňského roku, které nyní zveřejnil Eurostat.

Více platí jen lidé v Portugalsku, Španělsku, Itálii a Švédsku, naopak nejlevnější je v Lucembursku a Velké Británii. Ceny jsou přepočteny na uměle vytvořenou jednotku PPS, která se snaží vyrovnat rozdíly v kupní síle mezi státy.

Cena plynu po přepočtení na PPS (za 100 kWh):

Stát Hodnota
Portugalsko 10,03
Španělsko 9,61
Itálie 8,9
Švédsko 8,83
Česko 8,29
Bulharsko 7,87
Polsko 7,72
Nizozemsko 7,35
Srbsko 7,16
Řecko (první pololetí 2017) 6,7
Slovensko 6,67
Slovinsko 6,54
Dánsko 6,51
Litva 6,44
Rakousko 6,42
Francie 6,35
Průměr EU 6,33
Rumunsko 6,23
Maďarsko 6,14
Turecko 5,93
Irsko 5,89
Lotyšsko 5,81
Německo 5,75
Chorvatsko 5,7
Estonsko 5,63
Belgie 5,05
Velká Británie 4,49
Lucembursko 3,3
Údaje za Finsko, Kypr a Maltu nejsou k dispozici.

Podle ceny v eurech bez ohledu na kupní sílu byl zemní plyn nejdražší ve Švédsku (11,25 eura za 100 kWh) a Dánsku (8,75 eura), nejlevnější pak v Rumunsku (3,09 eura). Česko je zhruba v polovině žebříčku.

Průměrná cena zemního plynu pro spotřebitele v EU zůstala v loňském druhém pololetí prakticky stejná jako ve stejném období předchozího roku - klesla jen o 0,5 procenta na 6,33 eura za 100 kWh.

Více než čtvrtinu (25,9 procenta) si musí oproti předchozímu roku připlatit domácnosti v Estonsku, výrazné zdražení zaznamenali statistici také v Bulharsku (o 20,6 procenta) a Dánsku (18,1 procenta). V Česku stoupla cena o 0,5 procenta. Naopak nejvíce zlevnil plyn ve Slovinsku (o 5,5 procenta).

V cenách elektřiny pak Česko nijak nevyniká. Nejdražší -  při zohlednění kupní síly, tedy převedení na jednotky PPS - mají elektřinu Němci a Portugalci, nejlevnější Finové (mimo EU pak ještě Norové a Islanďané).

Cena elektřiny po přepočtení na PPS (za 100 kWh):

Stát Hodnota
Německo 28,76
Portugalsko 28,01
Belgie 26,35
Rumunsko 25,99
Polsko 25,36
Španělsko 24,2
Lotyšsko 23,42
Turecko 23,38
Dánsko 22,4
Česko 21,8
Slovensko 21,63
Irsko 21,35
Itálie 21,19
Kypr 20,65
Bulharsko 20,61
Průměr EU 20,48
Slovinsko 19,85
Řecko 19,74
Chorvatsko 19,28
Maďarsko 19,07
Albánie 18,91
Rakousko 18,19
Litva 18,05
Estonsko 18,01
Velká Británie 17,38
Malta 16,75
Francie 16,04
Švédsko 15,63
Srbsko 14,69
Nizozemsko 14,03
Lucembursko 13,39
Finsko 13
Norsko 11,05
Island 9,6

Podle ceny v eurech byla elektřina nejdražší v Německu (30,5 eura za kWh) a Dánsku (30,1 eura), nejlevnější v Bulharsku (9,8 eura).

Cena elektřiny pro domácnosti v EU po přepočtu na eura - druhé pololetí 2017
Cena elektřiny pro domácnosti v EU po přepočtu na eura - druhé pololetí 2017 | Foto: Eurostat

Oproti stejnému pololetí předchozího roku se průměrná cena elektřiny pro středně velkou domácnost prakticky nezměnila - klesla jen o 0,2 procenta na 20,5 eura za 100 kWh. Nejvíce zdražila na Kypru (o 12,6 procenta) a v Rumunsku (o 7,2 procenta), naopak nejvýraznější zlevnění zaznamenali v Itálii (o 11, procenta).

Daně a poplatky v průměru představovaly v EU dvě pětiny (40 procent) nákladů za elektřinu účtovaných domácnostem. U plynu je to přibližně čtvrtina (27 procent) ceny.

Vývoj průměrných cen v EU za posledních deset let.
Vývoj průměrných cen v EU za posledních deset let. | Foto: Eurostat
 

Právě se děje

před 5 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy