V Česku žije méně chudých než ve Francii či Itálii. Projděte si nové porovnání zemí EU

Jana Králová
2. 5. 2018 7:01
Česká republika má v Evropské unii devátý nejnižší podíl lidí s těžkou materiální deprivací. Co to znamená?
Těžká materiální deprivace v EU.
Těžká materiální deprivace v EU. | Foto: Eurostat

Lucemburk, Praha - Zhruba 33 milionů lidí v Evropské unii lze označit jako velmi chudé, protože trpí těžkou materiální deprivací. Jde o 6,7 procenta obyvatel EU - jejich podíl v posledních letech klesá, vrcholu dosáhl v roce 2012 s 9,9 procenta. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných údajů Eurostatu.

Těžká materiální deprivace znamená, že si lidé nemohou dovolit alespoň čtyři z následujících položek, které většina obyvatel považuje za žádoucí nebo nezbytné k tomu, aby vedli přiměřený život:

Těžká materiální deprivace v EU.
Těžká materiální deprivace v EU. | Foto: Eurostat

Mezi tyto položky patří včasné hrazení účtů (pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček), dostatečně vytápěný byt, úhrada neočekávaného výdaje (Český statistický úřad loni pracoval s částkou 10 200 korun), pravidelná konzumace masa (nebo ryb či ekvivalentu pro vegetariány), týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, televizor, pračka, auto a výdaje za telefon.

Ukazatel míry materiální deprivace tak - na rozdíl od příjmové chudoby - zohledňuje výši finančních nákladů v dané zemi.

Podíl lidí s těžkou materiální deprivací na počtu obyvatel státu (v procentech). Data označená hvězdičkou jsou z roku 2016. Eurostat uvádí i čísla ze tří nečlenských států EU - Norska, Švýcarska a Islandu.
rok 2017 rok 2012 rok 2007
Bulharsko 30,0 44,1 57,6
Řecko 21,1 19,5 11,5
Rumunsko 19,4 31,1 38,0
Maďarsko 14,5 26,3 19,9
Litva 12,4 19,8 16,6
Kypr 11,7 15,0 13,3
Lotyšsko 11,3 25,6 24,0
Chorvatsko 10,3 15,9   -
Itálie 9,2 14,5 7,0
Slovensko 8,2 * 10,5 13,7
Portugalsko 6,9 8,6 9,6
Polsko 6,7 * 13,5 22,3
Irsko 6,5 * 9,8 4,5
Belgie 5,2 6,3 5,7
Španělsko 5,1 5,8 3,5
Velká Británie 4,9 7,8 4,2
Slovinsko 4,5 6,6 5,1
Estonsko 4,1 9,4 5,6
Francie 4,1 5,3 4,7
Česko 3,7 6,6 7,4
Německo 3,6 4,9 4,8
Malta 3,3 9,2 4,4
Dánsko 3,1 2,7 3,3
Rakousko 3,0 * 4,0 3,3
Nizozemsko 2,6 2,3 1,7
Norsko 2,3 1,7 2,3
Finsko 2,0 2,9 3,6
Island 1,9 * 2,4 2,1
Lucembursko 1,6 * 1,3 0,8
Švýcarsko 1,5 * 0,8 2,3
Švédsko 0,8 * 1,8 2,2

Nejhůře jsou na tom Bulharsko (alespoň čtyři ze zmíněných položek si nemůže dovolit 30 procent populace), Řecko (21,1 procenta), Rumunsko (19,4 procenta) a Maďarsko (14,5 procenta).

Naopak nejnižší podíl velmi chudých najdeme mezi obyvateli Švédska (0,8 procenta), Lucemburska (1,6 procenta), Finska (dvě procenta) a Nizozemska (2,6 procenta).

Česká republika má devátý nejnižší podíl chudých (3,7 procenta) v EU - v tomto ukazateli skončila jen těsně za Německem a lépe než Francie, Belgie či Itálie.

Za posledních deset let klesl podíl nejvíce v Polsku, Švédsku (i předtím však dosahoval nízkých hodnot), Lotyšsku, Česku, Rumunsku a Bulharsku. Naopak nejvíce stoupl v Lucembursku (nadále však zůstává velmi nízký), Řecku, Nizozemsku, Španělsku a Irsku.

Podle Eurostatu jsou nejvíce ohroženou skupinou samoživitelé pečující o děti - těžkou materiální deprivaci z nich cítí 14,3 procenta. U domácnosti tvořené pouze jedním dospělým bez vyživovaných dětí to je 9,6 procenta.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 56 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy