V Česku žije méně chudých než ve Francii či Itálii. Projděte si nové porovnání zemí EU

Jana Králová
2. 5. 2018 7:01
Česká republika má v Evropské unii devátý nejnižší podíl lidí s těžkou materiální deprivací. Co to znamená?
Těžká materiální deprivace v EU.
Těžká materiální deprivace v EU. | Foto: Eurostat

Lucemburk, Praha - Zhruba 33 milionů lidí v Evropské unii lze označit jako velmi chudé, protože trpí těžkou materiální deprivací. Jde o 6,7 procenta obyvatel EU - jejich podíl v posledních letech klesá, vrcholu dosáhl v roce 2012 s 9,9 procenta. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných údajů Eurostatu.

Těžká materiální deprivace znamená, že si lidé nemohou dovolit alespoň čtyři z následujících položek, které většina obyvatel považuje za žádoucí nebo nezbytné k tomu, aby vedli přiměřený život:

Těžká materiální deprivace v EU.
Těžká materiální deprivace v EU. | Foto: Eurostat

Mezi tyto položky patří včasné hrazení účtů (pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček), dostatečně vytápěný byt, úhrada neočekávaného výdaje (Český statistický úřad loni pracoval s částkou 10 200 korun), pravidelná konzumace masa (nebo ryb či ekvivalentu pro vegetariány), týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, televizor, pračka, auto a výdaje za telefon.

Ukazatel míry materiální deprivace tak - na rozdíl od příjmové chudoby - zohledňuje výši finančních nákladů v dané zemi.

Podíl lidí s těžkou materiální deprivací na počtu obyvatel státu (v procentech). Data označená hvězdičkou jsou z roku 2016. Eurostat uvádí i čísla ze tří nečlenských států EU - Norska, Švýcarska a Islandu.
rok 2017 rok 2012 rok 2007
Bulharsko 30,0 44,1 57,6
Řecko 21,1 19,5 11,5
Rumunsko 19,4 31,1 38,0
Maďarsko 14,5 26,3 19,9
Litva 12,4 19,8 16,6
Kypr 11,7 15,0 13,3
Lotyšsko 11,3 25,6 24,0
Chorvatsko 10,3 15,9   -
Itálie 9,2 14,5 7,0
Slovensko 8,2 * 10,5 13,7
Portugalsko 6,9 8,6 9,6
Polsko 6,7 * 13,5 22,3
Irsko 6,5 * 9,8 4,5
Belgie 5,2 6,3 5,7
Španělsko 5,1 5,8 3,5
Velká Británie 4,9 7,8 4,2
Slovinsko 4,5 6,6 5,1
Estonsko 4,1 9,4 5,6
Francie 4,1 5,3 4,7
Česko 3,7 6,6 7,4
Německo 3,6 4,9 4,8
Malta 3,3 9,2 4,4
Dánsko 3,1 2,7 3,3
Rakousko 3,0 * 4,0 3,3
Nizozemsko 2,6 2,3 1,7
Norsko 2,3 1,7 2,3
Finsko 2,0 2,9 3,6
Island 1,9 * 2,4 2,1
Lucembursko 1,6 * 1,3 0,8
Švýcarsko 1,5 * 0,8 2,3
Švédsko 0,8 * 1,8 2,2

Nejhůře jsou na tom Bulharsko (alespoň čtyři ze zmíněných položek si nemůže dovolit 30 procent populace), Řecko (21,1 procenta), Rumunsko (19,4 procenta) a Maďarsko (14,5 procenta).

Naopak nejnižší podíl velmi chudých najdeme mezi obyvateli Švédska (0,8 procenta), Lucemburska (1,6 procenta), Finska (dvě procenta) a Nizozemska (2,6 procenta).

Česká republika má devátý nejnižší podíl chudých (3,7 procenta) v EU - v tomto ukazateli skončila jen těsně za Německem a lépe než Francie, Belgie či Itálie.

Za posledních deset let klesl podíl nejvíce v Polsku, Švédsku (i předtím však dosahoval nízkých hodnot), Lotyšsku, Česku, Rumunsku a Bulharsku. Naopak nejvíce stoupl v Lucembursku (nadále však zůstává velmi nízký), Řecku, Nizozemsku, Španělsku a Irsku.

Podle Eurostatu jsou nejvíce ohroženou skupinou samoživitelé pečující o děti - těžkou materiální deprivaci z nich cítí 14,3 procenta. U domácnosti tvořené pouze jedním dospělým bez vyživovaných dětí to je 9,6 procenta.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Na Svitavsku v noci hořel neobývaný dům. Hasiči z něj vynesli deset slepic a tlakovou lahev

Škodu za půl milionu korun způsobil v noci na neděli požár rodinného domu s dílnou v Mikulči na Svitavsku. Oheň do rána likvidovalo sedm hasičských jednotek.

Plameny zničily převážně dílnu a hospodářskou část stavení, uvedla mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková. "Obytnou část se podařilo hasičům ochránit. Vyšetřovatelka dnes dopoledne zjistila, že příčinou vzniku požáru v Mikulči bylo uložení hořlavých látek v blízkosti kamen," uvedla Horáková. Objekt je neobývaný, při příjezdu hasičů byl celý v plamenech. Hasiči z něj vynesli deset slepic a tlakovou lahev.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Indonéský prezident Widodo se v Jakartě ujal úřadu na dalších pět let

Inaugurace opětovně zvoleného indonéského prezidenta Jokoa Widodoa se konala za přísných bezpečnostních opatření, před deseti dny se totiž muslimští radikálové pokusili zavraždit jednoho z ministrů, který je stále hospitalizován. Nad pořádkem v ulicích dohlíželo 30 tisíc policistů a vojáků.

Indonésané Widodoa zvolili v dubnu v přímých volbách na další pětileté období, které bude poslední, jak ukládá ústava. Očekává se, že prezident v nejbližší době oznámí složení vlády. Widodo pochází ze skromných poměrů a už jako dítě musel pracovat, aby pomohl rodině. Než se stal roku 2012 guvernérem Jakarty, studoval lesnictví a působil jako starosta ve městě Solo. Jeho popularita však postupně slábne, píše agentura AFP. V září Indonésie zažila studentské protesty, nepokoje v provincii Papua a vláda také s obtížemi zvládala rozsáhlé požáry na Borneu a Sumatře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy