reklama
 
 

V Česku žije méně chudých než ve Francii či Itálii. Projděte si nové porovnání zemí EU

2. 5. 2018
Česká republika má v Evropské unii devátý nejnižší podíl lidí s těžkou materiální deprivací. Co to znamená?

Lucemburk, Praha - Zhruba 33 milionů lidí v Evropské unii lze označit jako velmi chudé, protože trpí těžkou materiální deprivací. Jde o 6,7 procenta obyvatel EU - jejich podíl v posledních letech klesá, vrcholu dosáhl v roce 2012 s 9,9 procenta. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných údajů Eurostatu.

Těžká materiální deprivace znamená, že si lidé nemohou dovolit alespoň čtyři z následujících položek, které většina obyvatel považuje za žádoucí nebo nezbytné k tomu, aby vedli přiměřený život:

Mezi tyto položky patří včasné hrazení účtů (pravidelných plateb za bydlení či splácení půjček), dostatečně vytápěný byt, úhrada neočekávaného výdaje (Český statistický úřad loni pracoval s částkou 10 200 korun), pravidelná konzumace masa (nebo ryb či ekvivalentu pro vegetariány), týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, televizor, pračka, auto a výdaje za telefon.

Ukazatel míry materiální deprivace tak - na rozdíl od příjmové chudoby - zohledňuje výši finančních nákladů v dané zemi.

Podíl lidí s těžkou materiální deprivací na počtu obyvatel státu (v procentech). Data označená hvězdičkou jsou z roku 2016. Eurostat uvádí i čísla ze tří nečlenských států EU - Norska, Švýcarska a Islandu.
rok 2017 rok 2012 rok 2007
Bulharsko 30,0 44,1 57,6
Řecko 21,1 19,5 11,5
Rumunsko 19,4 31,1 38,0
Maďarsko 14,5 26,3 19,9
Litva 12,4 19,8 16,6
Kypr 11,7 15,0 13,3
Lotyšsko 11,3 25,6 24,0
Chorvatsko 10,3 15,9   -
Itálie 9,2 14,5 7,0
Slovensko 8,2 * 10,5 13,7
Portugalsko 6,9 8,6 9,6
Polsko 6,7 * 13,5 22,3
Irsko 6,5 * 9,8 4,5
Belgie 5,2 6,3 5,7
Španělsko 5,1 5,8 3,5
Velká Británie 4,9 7,8 4,2
Slovinsko 4,5 6,6 5,1
Estonsko 4,1 9,4 5,6
Francie 4,1 5,3 4,7
Česko 3,7 6,6 7,4
Německo 3,6 4,9 4,8
Malta 3,3 9,2 4,4
Dánsko 3,1 2,7 3,3
Rakousko 3,0 * 4,0 3,3
Nizozemsko 2,6 2,3 1,7
Norsko 2,3 1,7 2,3
Finsko 2,0 2,9 3,6
Island 1,9 * 2,4 2,1
Lucembursko 1,6 * 1,3 0,8
Švýcarsko 1,5 * 0,8 2,3
Švédsko 0,8 * 1,8 2,2

Nejhůře jsou na tom Bulharsko (alespoň čtyři ze zmíněných položek si nemůže dovolit 30 procent populace), Řecko (21,1 procenta), Rumunsko (19,4 procenta) a Maďarsko (14,5 procenta).

Naopak nejnižší podíl velmi chudých najdeme mezi obyvateli Švédska (0,8 procenta), Lucemburska (1,6 procenta), Finska (dvě procenta) a Nizozemska (2,6 procenta).

Česká republika má devátý nejnižší podíl chudých (3,7 procenta) v EU - v tomto ukazateli skončila jen těsně za Německem a lépe než Francie, Belgie či Itálie.

Za posledních deset let klesl podíl nejvíce v Polsku, Švédsku (i předtím však dosahoval nízkých hodnot), Lotyšsku, Česku, Rumunsku a Bulharsku. Naopak nejvíce stoupl v Lucembursku (nadále však zůstává velmi nízký), Řecku, Nizozemsku, Španělsku a Irsku.

Podle Eurostatu jsou nejvíce ohroženou skupinou samoživitelé pečující o děti - těžkou materiální deprivaci z nich cítí 14,3 procenta. U domácnosti tvořené pouze jedním dospělým bez vyživovaných dětí to je 9,6 procenta.

autor: Jana Králová | 2. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama