Praha - Až Česká republika vstoupí do Evropské kosmické agentury ESA, otevře se nám přístup k velkým evropským kosmickým programům, řekl v rozhovoru se čtěnáři Aktuálně.cz ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

ESA chce vyvinout vlastní dopravní prostředek pro dopravu lidí na mezinárodní stanici a chce zkoumat sluneční soustavu svými sondami.

Evropská agentura má i svůj tým kosmonautů, který se vstupem naší republiky otevře také českým občanům. Tuzemské firmy se také budou moci zapojit do velkých výzkumných projektů ESA.

Čtěte také: Remkovy experimenty posunuly kosmickou vědu

Kolář v rozhovoru mluvil i o navigačním systému Galileo: "Poskytne vyšší kvalitu signálu, která umožní získání lepší polohové přesnosti," srovnal jeho možnosti s GPS.

A odpovídal i na otázky, kdy se člověk podívá na Mars a zda je na rudé planetě život.

Celý rozhovor s docentem Janem Kolářem, ředitelem České kosmické kanceláře, což je organizace koordinující českou účast na mezinárodních vesmírných projektech, čtěte zde:

Odpovězeno: 04. 03. | 11:39Autor: Jan Černý

Otázka: Dobrý den, zajímalo by mě, v jaké fázi je momentálně jednání o umístění Galileo Supervisor Authority v Praze a jaké ma Praha šance. Děkuji J.Č.

Jan Kolář: Dobrý den,zdravím všechny účastníky dnešní seanse. Česká republika má nadále velký zájem o získání této instituce do Prahy. Jednání jsou ale nyní soustředěna hlavně na problematiku kolem zajištění výstavby systému. Otázka umístění a s tím i vlastní role GSA přijde na program jednání odpovědných ministrů v prvním pololetí tohoto roku.

Odpovězeno: 04. 03. | 11:44Autor: Martin S.

Otázka: Dobrý den, existuje v ESA podobná vize jakou vytičil George Bush pro NASA? Má ESA podobný strategický plán pro příštích cca 25-30 let s představou kam se chce ubírat a jakých cílů chce dosáhnout? Děkuji.

Jan Kolář: Ano má, zahrnuje plán dalšího výzkumu planet sluneční soustavy pomocí sond a i vývoj vlastního dopravního prostředku pro dopravu lidí na mezinárodní stanici. S tím souvisí i plán na intenzivnější využívání této stanice evropskými vědci i průmyslem. Stranou nezůstane ani rozvoj kosmických aplikací, především telekomunikace, navigace a pozorování zemského povrchu pro bezpečnostní potřeby i sledování klimatických změn.

Odpovězeno: 04. 03. | 11:47Autor: Karel Novák

Otázka: Zůstane po vstupu České republiky do ESA zachována Česká kosmická kancelář? Nebo se kosmické aktivity ČR přesunou na jinou organizaci/ČKK se do jiné organizace tranformuje?

Jan Kolář: Vstup ČR do ESA je významnou událostí na kterou musíme být i po všech stránkách připraveni. Především to znamená přiipravenost aktérů kosmického výzkumu, tedy vědeckých týmů a průmyslového vývoje. Svůj význam má i potřebné institucionální zázemí, které dnes zajišťuje Česká kosmická kancelář a které bude být i odpovídajícím způsobem posíleno.

Odpovězeno: 04. 03. | 11:50Autor: Fanouš

Otázka: Nehrajou Češi ve kosmickém výzkumu spíše druhé housle? Nejsou lídry špíše USA, Rusko či Čína?

Jan Kolář: Česká republika je malý stát a proto se objeme svých kapacit nemůže rovnat se státz velkými. Ale to neznamená, že se nemá kosmonautice věnovat. Kosmonautika je výrazně mezinárodní činnost svoji podstatou a my můžeme přispět do kosmických projektů spolu s ostatními státy s obdobnými podmínkami jako máme my. Zvládnutí kosmických technologií i aplikací je pro uchování našeho životního standardu nezbytné.

Odpovězeno: 04. 03. | 11:51Autor: Kárl

Otázka: Myslíte, že se někdy dočkáme prvního "demokratického" českého kosmonauta ve vesmíru? A kdy by to tak mohlo být?

Jan Kolář: Příležitost poskytne naše členství v ESA. Ta má i svůj tým kosmonautů, do kterého se provádějí výběry. Přihlásit se může každý občan členského státu. Po vstupu do ESA se tedy tato příležitost otevře i našim občanům.

Odpovězeno: 04. 03. | 11:54Autor: Petr

Otázka: Zdravím, můžete napsat, jaké jsou vyhlídky zapojení českých firem a vědeckých ústavů do velkých výzkumných projektů ESA? Kdo bude koordinovat zapojení do misí zkoumajících Zemi, Slunce, planety či hluboký vesmír? Máme na to u nás dostatek odborníků? Zdraví Petr K.

Jan Kolář: Ano toto je klíčové pro to, jaká bude česká kosmonautika jak obsahem tak i objemem. Po vstupu do ESA budou mít české firmy a instituce stejné podmínky k zapojení jako z ostatních členských států ESA, která provádí výběr na základě veřejných soutěží. Bude záležet na iniciativě i kvalitě našich firem.

Odpovězeno: 04. 03. | 11:57Autor: Katerina

Otázka: slysela jsem, ze ceske firmy se jiz ucastni nekterych evropskych projektu, co je na tom pravdy?

Jan Kolář: Ano je to pravda, v současné době má Česká republika statut Evropského spolupracujícího státu ESA, což už dnes umožňuje našim výzkumným ústavům, universitám i průmyslovým firmám se začlenit do evropských projektů. V současnosti je to hlavně provádění vědeckého výzkumu okolí Země, Slunce a hvězd a také vyvíjení software pro řídící střediska, nebo navigační palikace nebo poskytování informací z obrázků pořízených družicemi.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:00Autor: giotto

Otázka: Nemáte dojem, že výraznou slabinou ESA je slabá schopnost sebeprezentace? Narozdíl od NASA (časté výborné výsledky), JAXA (méně časté ale i tak výborné výsledky) a RSA (téměř žádné výsledky, ale spousta PR) člověk občas neví, jestli ESA nějaké PR oddělení má. Škoda, dělá dobré a zajímavé věci.

Jan Kolář: Máte pravdu, že propagaci kosmonautiky pomáhá hlavně televizní přenos ze startů raketopplánu a nebo paluby mezinárodní stanice. To zatím ESA nemá, ale má velice obsáhlé webové stránky. Dobrá prezentace je také profesní umění a je to do jisté míry i výzva pro nás, abychom uměli přínosy a význam kosmonautiky správně a dostatečně prezentovat veřejnosti. Toto naše podívání přes internet je takovým malým příspěvkem.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:01Autor: Radek Nastoupil

Otázka: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda-li se Česká republika něčím podílí také v ruských kosmických programech. Díky

Jan Kolář: Dnes jde především o spolupráci v kosmické astronomii a geofzice, ale jsou to jen jednotlivé experimenty. Je to hlavně z kapacitních a finančních důvodů, protože jinak této spolupráci nestojí nic v cestě.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:03Autor: helion

Otázka: Dobrý den,jak se díváte na program SETI.Teda jestli je to věc o které něco víte.

Jan Kolář: Záleží co máte na mysli. Pokud program SETI, tak ten je jistě důležitý pro vědecké zkoumání okoklního vesmíru a také z hlediska potřebných technologických nástrojů. Pokud jde o to zda věřím v existenci mimozemských civilizací, tak ano.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:05Autor: galileo galilei

Otázka: jaké výhody má mít navigační systém galileo oproti stavajícímu systému GPS?

Jan Kolář: Poskytne vyšší kvalitu signálu, která umožní získání leépší polohové přesnosti. Důležitým bude také schopnost poskytovat současně informaci o spolehlivosti získaného údaje o poloze, což je důležité zejména z hlediska bezpečnosti v dopravě ať letecké nebo železniční.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:08Autor: Petr

Otázka: Zdravím, děkuji za odpověď na část mé otázky - kromě aktivit firem by mě ale zajímalo i zapojení vědeckých ústavů do velkých výzkumných projektů ESA. Máme na to u nás dostatek odborníků? Zdraví Petr K.

Jan Kolář: Z hlediska počtu myslím na tom nejsme špatně. Důležité bude, jaké nápady a návrhy na vědecké experimenty bude nebo je schopna naše vědecká komunita vyprodukovat. Rozhodujícím ukazatelem je úspěšnost, která je výsledkem potřebné kvality. Mohu jen vyjádřit víru, že se u nás takoví lidé najdou. Ostatně historie kosmonautiky u nás k tomu dává oprávnění.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:10Autor: Blažej Sladký

Otázka: DObrý den, dává Česká Republika dostatek prostředků na kosmický výzkum? S přáním úspěchu, Blažej Sladký

Jan Kolář: Děkuji za přání úspěchu, bude to potřebovat celá naše republika. V současné době je finanční podpora úměrná rozsahu našeho zapojení, tedy intenzitě předkládaných návrhů na projekty. Doufám, že zájem o profesní zapojení do evropských projektů u nás poroste a tím i důvody pro navyšování finančních prostředků.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:13Autor: John Abruzzi

Otázka: Neměla by ČR patřičně investovat do společností pořádajících "výlety" do kosmu? Věřím, že jakmile to započne, půjde to už pak rychle. Nepromarní náš stát zase svoji příležitost?

Jan Kolář: Píšete správně "společností", protože výlety do kosmu budou již soukromou záležitostí vyžadující hlavně soukromý kapitál. Pro naše firmy je ale určitě už nejvyšší čas se do této nastupující vlny vývoje a výroby nových dopravních prostředjů zapojit. Nemyslím, že by takový projekt zvládla česká firma sama, ale zapojit se formou subdodávek hlavním firmám, které vyhlásily své plánu, je možné už nyní. Stát může napomoci při vývoji potřebných technologií.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:16Autor: Kryštof

Otázka: Jaké experimenty se budou provádět na evropské laboratoři Columbus? Může se jich účastnit i ČR? Kolik astronautů bude celou laboratoř obsluhovat?

Jan Kolář: V tuto chvíli je na palubě mezinárodní stanice jeden evropský astronaut a o plánu většího využití se budoiu teprve participující státy a ESA domlouvat. Napomůže tomu také celkové navýšení kapacity obyvatel stanice ze současných tří na šest v průběhu příštího roku. Na Columbusu jsou nyní čtyři experimentální "skříně", kde jsou umístěny hlavně lékařsko-biologické a materiální experimenty a také na vnějšku umístěná sestava slunečních experimentů. Využítí modulu ale bude mnohem větší a je to určitě příležitost i pro české výzkumníky, aby přišli s návrhem svých projektů na využití této unikátní laboratoře.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:19Autor: vecko

Otázka: Dobrý den, uvažuje se o vypuštění ryze české družice, jako byly např. Magion I až IV?

Jan Kolář: V současnosti se o podbné družici neuvažuje, existuje ale aktivita soukromých nadšenců, připravující stavbu malé družice s názvem Cubesat (krychle 10 x 10 cm). Pro studenty také existuje možnost se zapojit do stavby evropské studentské družice nebo i sondy k Měsíci.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:22Autor: Ced

Otázka: Jaký je Váš názor na vyslání kosmonautů na Mars? Myslíte si, že by mohla být tato planeta ve vzdálenější budoucnosti obyvatelná? Existoval na Marsu někdy život?

Jan Kolář: Člověk dříve či později stane na dalších nebeských tělesech a pochopitlně se tak bude dít postupně od nejbližších ke vzdálenějším. Mars je na řqadě po Měsící, kam se člověk vrátí během dvacátých let. Je to přirozenost člověka pronikat tam, kam se ještě nedostal. Prokázal to na rodné planetě a není důvod si myslet, že by tím měla být tato jeho vlastnost omezena. Bude záležet jak rychle půjde vývoj techniky, kterou ke svým cestám potřebuje. Pokud jde o život na Marsu, jeho pravděpodobnost s posledními objevy stále roste a myslím, že možná již příští sonda, která přistane na rudé planeně v tomto roce, dá definitivní potvrzení.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:23Autor: energetik

Otázka: pristi cesky kosmonaut? :)

Jan Kolář: Už jsem odpovídal, bude to možné v rámci evropského týmu astronautů.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:27Autor: Autor

Otázka: Dobrý den, co by se podle Vás mělo udělat pro posílení prestiže vědy a výzkumu u nás? Nemáte dojem, že pro mnohé je důležitější cena másla, než stav poznání našeho světa a jeho okolí? Děkuji za odpověď

Jan Kolář: Přesto, že chápu význam ceny másla pro náš život, sdílím Váš názor na to, že je třeba s větší naléhavostí, ale i přesvědčivostí usilovat o zvýšení priorityx ceny znalostí a poznání vůbec. Kosmonautika je proto velmi vhodným oborem, protože je přitažlivá i pro širší veřejnost svými přínosy nejen vědeckými, ale právě pro zachování potřebné kvality života běžných obyvatelů. Je to asi trochu frázovité, ale pro stručné vyjádření to jinak nejde.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:28Autor: Karel Novák

Otázka: Existuje v Evropě nějaká soukromá společnost věnující se přípravě (sub)orbitálních letů pro turisty? Zdá se, že v této oblasti se budou točit v dalším desetiletí slušné peníze ...

Jan Kolář: V Evropě zatím veřejně vyhlásila své plány na přípravu stroje pro "výskoky" do kosmu jenom největší letecko-kosmická společnost EADS.

Odpovězeno: 04. 03. | 12:30Autor: VUT

Otázka: Podílejí na projektech ESA i české vysoké školy nebo je taková možnost v plánu?

Jan Kolář: Účast v projektech ESA je otevřena pro všechny subjekty v České republice, vysoké školy nevyjímaje. V tuto chvíli je různým způsobem do kosmických aktivit zapojena Elektrotechnická fakulta ČVUT, Elektrotechnická fakulta VUT v Brně a Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze.