Brusel/Praha - Evropská unie, hlavní světový bojovník za snižování emisí skleníkových plynů, má vážné potíže s tím, aby sama splnila svůj mezinárodní závazek.
Podle předběžné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí omezilo patnáct starých členských zemí EU k roku 2005 své skleníkové plyny o 1,5 procenta oproti roku 1990. Brusel se přitom v Kjótském protokolu zavázal, že v letech 2008 až 2012 sníží emise o plných osm procent.
Na to, že EU omezuje své emise jen pozvolna, poukazují údaje Evropské agentury ochrany přírody už poněkolikáté. V roce 2005, za který má agentura první souhrné údaje, vyprodukovala evropská patnáctka jen o 0,8 procenta emisí méně než v roce předchozím.
"Snížení napomohlo zejména to, že se omezilo využívání fosilních paliv," konstatuje agentura. Největšího pokroku ve snižování emisí dosáhli Finové, Němci a Holanďané. Přesná čísla za jednotlivé země agentura zveřejní v červnu.
Nepomohlo ani obchodování s emisemi
Rychlejšímu poklesu předloni nepomohlo ani to, že se v EU poprvé mohlo s emisemi oxidu uhličitého obchodovat. Od tohoto systému si přitom Brusel hodně slibuje. Věří, že mu pomůže "ukrojit" ze svého závazku několik procent a zároveň napomůže k odvrácení klimatických změn.
Jenže: Rok 2005 byl premiérový, zkušební a na jeho konci se ukázalo, že Evropská komise nenastavila systém zcela šťastně. Vydala totiž příliš mnoho povolenek na vypouštění CO2, takže trh zažil kolaps.
Proto se Brusel rozhodl utáhnout šrouby, což pocítily i české podniky. Zatímco na období 2005 až 2007 dostaly povolenky na vypouštění 97,6 milionů tun oxidu uhličitého ročně, v letech 2008 až 2012 by měly vystačit s 86,8 tunami.
Systém funguje tak, že každý podnik dostane určitý počet povolenek na vypouštění CO2. Pokud limit nevyčerpá, může zbytek prodat firmě, které se naopak povolenek nedostává.
Česko závazek plní bez potíží
Blogy na Aktuálně
Mirek Topolánek: Bojujme za svět bez klimatických změn Pavel Telička: Není na místě otázka, zda neodejít z EU?Pokud by se počítaly emise ve všech sedmadvaceti členských zemích, Evropská unie by osmiprocentní hranici splnila už v roce 2005. Nové členské země včetně Česka totiž především díky propadu průmyslové výroby po roce 1990 nemají problém závazek z Kjóta splnit - a ještě mají velké rezervy.
Jenže Brusel podepsal Kjótský protokol ještě ve starém složení, tedy jako patnáctka, a nové členské státy se do tohoto závazku nemohou počítat.
Česko omezilo podle poslední Zprávy o stavu životního prostředí své emise skleníkových plynů třikrát více, než je potřeba. "Jde o pokles o 25 procent ve srovnání s referenčním rokem 1990, závazky stanovené Kjótským protokolem jsou tedy s velkou rezervou plněny," konstatuje se ve zprávě.
Jenže i tak patří Česko se svými dvanácti tunami oxidu uhličitého na hlavu a rok k evropským rekordmanům. Proto nevládní organizace dlouhodobě volají po dalším omezení emisí. Podporu teď našly u nového ministra životního prostředí Martina Bursíka.
