Brusel - Konec rozdávání emisních povolenek zdarma a současně pětinové snížení emisí oxidu uhličitého oproti roku 1990. Tak by měla podle Bruselu Evropa vypadat v roce 2020.
Jenže plán na zelenější a ekologickou Evropu dostává další trhliny.
Poté, co energetické společnosti pohrozily zdražením elektřiny a zástupci těžkého průmyslu zase odchodem do zemí, která přísná emisní kritéria nemají, ozvaly se proti harmonogramu úspor také některé nové členské státy.
Přestože rámcové přerozdělení balíku úspor mezi jednotlivé země padlo již v březnu, požadují Maďarsko, Slovensko,Bulharsko, Rumunsko a Pobaltí benevolentnější limity pro své země.
Čtěte více: Zelený eurobatoh - Česko uskromňování nečeká
Důvod? Po roce 1990 totiž masivně investovaly do zastaralých elektráren a fabrik chrlících tuny nebezpečných zplodin. Na řadě jsou tak především státy, které dosud pokulhávají. Zejména Španělsko, Portugalsko nebo Řecko.
"Do roku 2005 se už zrealizovala významná část dvacetiprocentního cíle, konkrétně 7,9 procent," citovala agentura Reuters z návrhu, který chce Budapešť předložit příští týden na zasedání ministrů životního prostředí.
Sedm zemí požaduje tedy "náležité uznání a zhodnocení".
Proti přechodu na plné obchodování s emisemi namísto přerozdělování povolenek zdarma se již dříve hlasitě ozvalo sousední Slovensko i Polsko.
Čtěte více: Slovensko se zlobí na EU. Kvůli emisím
"Návrh EU Polsku vůbec neprospěje. Výrazně poškodí náš průmysl a sníží životní úroveň," řekl polský ministr pro životní prostředí Maciej Nowicki.
