Srovnání HDP na obyvatele a podle parity kupní síly bývá označováno za jednu z nejpřesnějších metod srovnání životní úrovně.
Zachycuje totiž nejen rozdílnou velikost zemí, ale i rozdílnost cenových hladin mezi zeměmi. Zjednodušeně řečeno má například jedna česká koruna v každé zemi jinou sílu - v závislosti na kurzu a místních cenách. Samotné srovnání v korunách by pak nebylo férové. Přepočet na paritu kupní síly (PPS) tyto rozdíly stírá: vyjadřuje takový stav, při kterém si lze v obou zemích nakoupit teoreticky stejné množství zboží.
"Kdyby byla EU klubem bohatých států, pak by dosažení 94 procent jejího průměru bylo skvělým výsledkem, bohužel EU už dávno není VIP spolek. To, že jsme v pomyslném žebříčku dosáhli nad Španělsko a Portugalsko také není nic směrodatného. Domnívám se, že bychom se měli srovnávat s bohatými a ekonomicky silnými zeměmi," říká analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
Nejnižší byla životní úroveň v Bulharsku, kde činila 55 procent průměru EU. Nejvyšší úroveň pak má Lucembursko s 266 procenty.
"Z určitého úhlu pohledu lze říct, že HDP na jednoho obyvatele je jistým ukazatelem životní úrovně, ale to platí zejména pro mezinárodní srovnání. Pro lokální účely není tento ukazatel vhodný," podotýká Volf.
Česká ekonomika loni klesla o 5,6 procenta, což bylo nejhlubší snížení za dobu existence samostatné České republiky. Loni přitom klesla ekonomika všem zemím EU kromě Irska. To vykázalo růst HDP o 3,4 procenta. Největší propad měla španělská ekonomika, a to o 10,8 procenta.
Čistý průměrný disponibilní příjem, které představuje příjmy jednotlivce očištěné o daně a další odvody, stoupl v Česku za posledních deset let o 29,8 procenta. To je výrazně nad průměrem zemí eurozóny, kde vzrostl o 16,1 procenta.
Naopak na Slovensku byl růst čistého disponibilního příjmu dokonce pod průměrem eurozóny a dosáhl jen 10,3 procenta, což odpovídá tempu růstu o jedno procento ročně.
V míře inflace Česko propadá
Česko si zároveň loni udrželo pátý rok v řadě pozici země s nejnižší nezaměstnaností v rámci EU, a to 2,6 procenta. Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Polsko s 3,2 procenta, následované Německem a Nizozemskem s 3,8 procenta. Průměr EU byl loni sedm procent procent a v případě zemí platících eurem 7,8 procenta.
Ze statistik dále vyplývá, že Česko vykázalo loni třetí nejvyšší míru inflace v EU, a to 3,3 procenta. Nejvyšší vykázalo Polsko (3,7 procenta), následované Maďarskem s 3,4 procenta. Průměr EU byl 0,7 procenta a v případě eurozóny 0,3 procenta.
Zatímco v případě nezaměstnanosti podle Volfa dosahuje Česko skvělých výsledků a je v unii premiantem, v rámci inflace se propadlo. "Takže lidé sice mají práci, ale jejich reálné mzdy jdou dolů. Součtu nezaměstnanosti a inflace se říká index mizérie a podle nejnovějších čísel z října dosahuje na 9,2 bodu. Takto špatně na tom byla Česku naposledy v dubnu 2013," doplňuje ke statistice analytik.
Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o 29. vydání.
