"Těch účtenek bude ke třem milionům," řekla Sehorzová. "Přesně jsme to nepočítali, přes 2,5 milionu jich ale bude určitě," dodal její kolega z BDS Michal Forster.
Do Berlína krabice a pytle s účtenkami zástupci živnostníků přivezli třemi dodávkami. "Protest už byl plánován na jaro, ale všechno nám překazil koronavirus," uvedla Sehorzová. Svou akci BDS nazval Miliony účtenek pro Reichstag. Budova Reichstagu je sídlem německého Spolkového sněmu, což je jedna z parlamentních komor.
Forster prohlásil, že povinnost vydávat účtenku za jakýkoli nákup, což platí od letošního roku, je přehnaná. "Ve výsledku to vede ke zvýšeným nákladům na tisk pokladních lístků a následně k vyšším výdajům na likvidaci odpadu, kde účtenky nakonec končí," řekl. "Chtěli bychom nějakou hranici, od které by účtenky byly povinné," uvedl a dodal, že by to mohlo být třeba 20 či 30 eur (535 až 803 Kč). Lístek by podle něj dostali zákazníci i na nižší částky, pokud by si o něj řekli.
Německo povinné účtenky zavedlo jako jedno z opatření ve snaze předejít daňovým podvodům, které podle odhadů daňové správy a jednotlivých spolkových zemí dosahují několika miliard eur ročně (desítky miliard Kč). Potřebu kontroly Forster uznává, nesmí to ale podle něj vyústit v to, že každý kontroluje každého a že z každého z 83 milionů obyvatel Německa se stane daňový kontrolor.
Ministerstvo financí ke kritice uvádí, že podobná povinnost vydávat účtenky platí například ve Švédsku, Slovinsku nebo Česku. I v těchto zemích si ale především živnostníci stěžují na to, že opatření je příliš byrokratické.
O uvolnění byrokratické zátěže se snaží i BDS, který vznikl v roce 1874 a který dnes hájí zájmy svých 15 000 členů. Jako příklad opatření, která jsou podle Sehorzové v době koronavirové krize pro usnadnění práce živnostníků obzvláště potřebná, navrhuje svaz zjednodušení výběrových řízení, digitalizaci procesu k povolení stavby či zrušení knihy jízd, kdy by druhé auto v domácnosti jednoduše stačilo živnostníkům k uznání jako firemní vozidlo.
