Nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně prohlásil, že chce letos snížit výdaje státu zhruba o 80 miliard, aby se deficit rozpočtu dostal pod 300 miliard korun. Jako jedna z cest, kde by vláda v době vysokého zadlužení mohla hledat úspory, se přitom nabízí zrušení nebo spojení vybraných státních institucí. O neefektivnosti některých z nich se totiž hovoří dlouhodobě.
Už v roce 2012 například tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek sestavil seznam asi třiceti úřadů, které navrhoval zrušit nebo včlenit do jiné z existujících institucí. Šlo například o Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Správu úložišť radioaktivních odpadů. K návrhům na škrty ve státní administrativě ministry tenkrát vyzval premiér Petr Nečas (ODS).
Online deník Aktuálně.cz nyní ohledně stejné věci oslovil celkem 16 odborníků - předních ekonomů, podnikatelů i šéfů velkých svazů či organizací. Současně zjišťoval, kolik státních úřadů v Česku vlastně funguje.
Údaje eviduje ministerstvo financí, které zveřejňuje aktualizovaný seznam každý rok. Řadí do něj ale i veškeré územní celky jako města nebo obce a také třeba školy. Seznam tak má přes 18 tisíc položek. Online deník Aktuálně.cz se ale odborníků zeptal na zrušení nebo spojení organizačních složek státu, státních podniků a fondů, státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí nebo třeba pojišťoven. Těchto úřadů existují v Česku podle dostupných dat stovky.
Zbytečné dotování
Oslovení experti často skloňovali Českou exportní banku (ČEB) nebo státní podnik ČPP Transgas. "Bez váhání bych zrušil Českou exportní banku, která se objemem obchodů i svým byznysovým modelem už dávno přežila. Ve stávající podobě je zcela zbytnou institucí, v níž stát zbytečně utápí přes sedm miliard korun kapitálu, které by mohl použít účelněji," sdělil bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
Banka, která vznikla v roce 1995 a jejímž hlavním akcionářem je ministerstvo financí, poskytuje českým vývozcům peníze a poradenství pro export do rizikovějších teritorií a na nové trhy. Podle Hampla by její činnost mohly převzít společně Národní rozvojová banka a státní pojišťovna EGAP, pod níž ČEB spadá. Hampl je přesvědčený, že by to bylo efektivnější a také levnější.
Ke zrušení ČEB se kloní také ekonom Tomáš Havránek. "Nepřísluší mi od stolu navrhovat zrušení institucí, kde jsem nepracoval a důvěrně je neznám. Výjimkou je Česká exportní banka, která zbytečně dotuje rizikové projekty v rizikových zemích a o jejímž zrušení se mluví už dlouho," řekl Havránek.
Někteří experti se přiklánějí také k názoru Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který minulý měsíc doporučil ministerstvu průmyslu a obchodu zrušit státní podnik ČPP Transgas. Resort se vůči postoji kontrolorů ohradil.
"NKÚ ve zprávě uvádí, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ukládá ministerstvo průmyslu. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě. Myslím, že není třeba více dodávat a ministerstvo by mělo konat," domnívá se předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
S postojem NKÚ souhlasí také ekonom Dominik Stroukal. Byl by také pro, aby se zrušily či sloučily některé státní fondy - například ten na rozvoj bydlení nebo kinematografie. "Neznamená to, že nedělají dobrou práci. Jen je s otazníkem, zda jsou na tuto práci obhajitelné všechny ty výdaje," podotýká.
Nejprve důkladný audit
Sloučení některých úřadů vidí jako řešení i další odborníci, mezi nimi hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která se také stala členkou poradního týmu nového premiéra Petra Fiala (ODS).
Mezi institucemi, které by se podle ní mohly spojit, a tím ušetřit na provozních nákladech, jmenovala například výzkumné ústavy lesního hospodářství a myslivosti, práce a sociálních věcí, zemědělské techniky a živočišné výroby.
Tyto čtyři ústavy jako kandidáty na zrušení vidí i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Dále zmiňuje Národní vzdělávací fond nebo Národní ústav lidové kultury.
Stejně jako někteří další respondenti ale upozorňuje, že nejprve je třeba udělat audit všech agend, které stát vykonává. "Ty postradatelné je třeba bez milosti zrušit, aby bylo možné redukovat počet státních zaměstnanců. Jelikož některé úřady vykonávají více zbytných agend než těch potřebných, můžeme se zamyslet i nad zrušením celých úřadů. V takovém případě by se nepostradatelné části těchto úřadů včlenily pod příbuzné resorty," doplnil.
Vznik superúřadu
Šéf společnosti Linet Zbyněk Frolík by zase navrhoval spojit třeba ministerstvo průmyslu a obchodu s resortem dopravy. "Agenda obou úřadů spolu úzce souvisí, a ačkoliv mají nyní oba úřady respektované vedení, spojení dlouhodobě dává smysl," uvedl.
Spolumajitelka skupiny DEK Petra Kutnarová by byla pro sjednocení správy sociálního pojištění, finančních úřadů i zdravotních pojišťoven do jednoho superúřadu. Kromě úspor by to podle ní zjednodušilo také práci podnikatelům. "Zbytečně nás zatěžuje, když k nám na kontroly chodí každý úřad zvlášť," řekla.
Analytik a komentátor online deníku Aktuálně.cz David Klimeš by byl pro, integrovat úřady pro ochranu spotřebitele do jedné České obchodní inspekce. Sloučit nebo zrušit by se podle něj měly také různé zbytkové státní firmy, které nic nedělají.
Někteří respondenti také při zeštíhlení státní správy upozornili na rozvoj digitalizace. "Bezesporu to povede nejen ke zjednodušení administrativních úkonů pro občany, ale především k úspoře počtu úředníků, v lepším případě i některých úřadů," míní ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.
I prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který se také nově stal jedním z poradců ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN), mluví o nutnosti digitalizace. "Dále potřebujeme především proškrtat zákony a vyházet z nich zbytečné povinnosti, zavést centrální řízení řady institucí, protože není možné, aby třeba krajské hygieny rozhodovaly stejnou věc jinak v Liberci a v Brně. Až dojde k proškrtání agend, může přijít na stůl slučování úřadů a rušení zbytečných míst," řekl.
Do ankety Aktuálně.cz se vyjádřilo celkem šestnáct osobností, mezi nimi ekonomové, podnikatelé a šéfové svazů a organizací. Zde přinášíme tři vybrané kompletní odpovědi.
Ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová
"Stát musí zpracovat nezávislou analýzu, která instituce neposkytuje relevantní službu nebo která ji neposkytuje efektivně. Kdo vše jednotlivé služby dělá, co to společnosti a ekonomice přináší, jaké jsou možnosti digitalizace.
Další cestou může být různé slučování agend, ústavů či institutů, které financuje státní rozpočet. Řada takových subjektů má podobnou náplň práce a stát může zvážit, jestli mohou tyto subjekty například sdílet některé služby nebo je rovnou sloučit, aby se ušetřilo na provozních nákladech či výdajích."
Ekonom České spořitelny Michal Skořepa
"Neodvažuji se bez detailní znalosti agend jednotlivých institucí některou z nich takto na dálku 'odstřelit'. Mám podezření, že by se dalo ušetřit zrušením systému vícero paralelně fungujících zdravotních pojišťoven, ale to by vyžadovalo důkladnou studii. Spíš než v rušení institucí vidím prostor ve slučování agend. Například mně není znám žádný silný důvod, proč se výběru daní a odvodů pojistného věnují tři různé instituce."
Šéf společnosti Linet Zbyněk Frolík
"Spojil bych třeba ministerstvo průmyslu a obchodu s ministerstvem dopravy. Ne, opravdu to není reakce na fungování minulé vlády. To ani omylem. Agenda obou úřadů spolu ovšem úzce souvisí, a ačkoliv mají nyní oba úřady respektované vedení, spojení dlouhodobě dává smysl.
Ale spíše bych poradil to, co je rychlejší a rozumnější. Udělejte velmi pečlivý personální audit tuzemských úřadů, nejen vládních. Věřím, že pokud budete důslední, ušetříte hodně peněz.
Ovšem být důsledný například znamená, že audit nemá posuzovat ministr s tím, že za ten svůj úřad takzvaně bojuje. Logicky vše uzavře konstatováním, že opravdu nemůže propustit jediného člověka. Buď musí být zadání, že prostě a jednoduše musí ušetřit nějaké procento personálních nákladů, nebo má audity posuzovat premiér s ministrem financí a nějaká nezávislá instituce."
