Sčítání úředníků. Studie zjišťovala, jak jich přibývá a o kolik rostou jejich platy

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
24. 1. 2022 6:18
Státních úředníků je necelých 80 tisíc, jejich počet kolísá. Platy jim sice rostly, ale na zvyšující se mzdy v celé ekonomice nestačily. To jsou hlavní výsledky studie think-tanku IDEA, který se v době hledání úspor a diskusí nad počtem úředníků podíval na jejich pracovní podmínky. Názor veřejnosti na práci pro stát je totiž negativní a na úřady se nedaří dostávat "ty nejlepší z nejlepších".
Foto: Foter.com / Christian Schnettelker

V českém veřejném sektoru je zaměstnána, přepočteno na plné úvazky, téměř pětina pracovních sil země, tedy skoro milion lidí. Z toho zhruba jen polovina byla v roce 2020 placena ze státního rozpočtu, a jde tedy o státní zaměstnance. 

Jak uvádí studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, druhá polovina státních zaměstnanců připadá na příspěvkové organizace, kde dominují zaměstnanci regionálního školství. Technicky vzato je tedy platí kraje či obce.

Další část ostatních státních zaměstnanců (198 tisíc) spadá pod řadu různorodých organizací, od armády a policie až po ministerstva a úřady práce.

"Jen malou část státních zaměstnanců lze označit za státní úředníky. Těch bylo v roce 2020 zhruba 78 tisíc, což představuje osm procent zaměstnanců veřejného sektoru a 17 procent státních zaměstnanců," konstatuje studie s názvem Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?

Počet státních úředníků poslední dvě dekády kolísal. Mezi roky 2003 a 2010 jejich počet mírně narostl o necelé dva tisíce. Mezi roky 2010 a 2011 během ekonomické krize v době Fischerovy a Nečasovy vlády se počet úřednických míst snížil o tři tisíce. Následně do roku 2015 došlo za Rusnokovy a Sobotkovy vlády k nárůstu o pět tisíc a poté za Babišovy vlády do roku 2020 jejich počet již významnějších změn nedoznal.

"S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké," uvádí autoři práce.

Graf ze studie: Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?
Graf ze studie: Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik? | Foto: IDEA

Upozorňují zároveň na to, že v Česku se pravidelná a veřejně dostupná analýza, která by podobný přehled poskytovala, dosud nedělá. Přitom jde podle nich o informace důležité pro efektivní řízení veřejného sektoru a veřejnou informovanost daňových poplatníků.

Nejlépe se mají na ministerstvech

Ačkoliv průměrné platy státních úředníků od roku 2013 soustavně rostly, od roku 2018 již jejich růst za růstem mezd v ekonomice zaostával. Takže jejich relativní úroveň v roce 2020 byla nižší než v roce 2018, a to o tři až šest procentních bodů podle typu organizace. 

Graf ze studie: Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?
Graf ze studie: Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik? | Foto: IDEA

"K výraznému poklesu došlo jak v letech světové krize 2009 až 2012, tak později v letech 2019 a 2020. Byť tedy reálné průměrné hrubé měsíční platy státních úředníků od roku 2003 narostly, vůči mzdám v ekonomice poklesly," vysvětluje spoluautor studie Daniel Bartušek.

Podle analýzy se průměr platů na jednotlivých ministerstvech liší, od nejnižších ve výši 40 tisíc korun hrubého měsíčně na ministerstvu pro životní prostředí až po nejvyšší - 56 tisíc korun hrubého měsíčně na ministerstvu obrany.

"Na všech ministerstvech je však průměrný plat vyšší než na některých úřadech ústřední státní správy, jako je Český statistický úřad, kde průměrná hrubá mzda dosahuje 39 tisíc korun, nebo neústřední státní správy, jako je Český úřad zeměměřický a katastrální, kde je průměrná hrubá mzda 34 tisíc," píše se ve studii. 

A dál uvádí, že v roce 2020 průměrné platy na ministerstvech představovaly 52 tisíc korun, na ostatních ústředních úřadech 47 tisíc, ve státní správě 45 tisíc a 38 tisíc korun v neústřední státní správě.

"Podobné relativní rozdíly se udržely v průběhu celého období, což ukazuje na podobný vývoj průměrných platů ve všech typech organizací. Reálné průměrné hrubé měsíční platy rostly z průměrů 28 až 39 tisíc korun v roce 2003 až do přelomu let 2008/2009. Záhy po světové finanční krizi klesaly, aby po roce 2013 opět začaly růst," říká další z autorů Petr Janský.

Připomíná, že analýza je založená na veřejně dostupných datech poskytovaných ministerstvem financí o počtech zaměstnaných osob a objemu výdajů na jejich platy. 

Zvyšování platů nebude

Vláda Andreje Babiše (ANO) plánovala plošné zvyšování platů státních zaměstnanců a pracovníků veřejných služeb. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) ale rozhodl, že v procentech přidá jen zdravotníkům a pedagogickým pracovníkům. Policistům, vojákům, hasičům a zaměstnancům sociálních služeb přibude po 700 korunách v tarifní složce platu. Původní návrh si podle něj Česko nemůže dovolit, byl by to velký zásah do státního rozpočtu. 

Počty a platy úředníků jsou častým politickým i veřejným tématem. Podle průzkumu pro letní konferenci s názvem Budoucnost státní správy si Češi spojují práci státních zaměstnanců s neefektivitou, chaosem, přílišnou byrokracií, a dokonce s korupcí, lží a podvody.

Lidem u státních úřadů chybí rychlý výkon, jasná pravidla a vstřícný přístup. Proto si 80 procent Čechů včetně samotných úředníků přeje reformu státní správy. Měla by se podle nich především modernizovat, zefektivnit a digitalizovat. 

Účastníci konference se shodli na tom, že ve veřejné sféře mají pracovat "ti nejlepší z nejlepších". A mají být také adekvátně zaplaceni. Podle nich by stát mohl s odborníky lépe pracovat, úřady by lépe fungovaly a to by se odrazilo i v celkové spokojenosti a názoru občanů. Jenže mladé talenty práce ve státní sféře až tolik neláká.

"Státní správa má být prostředí, které bude dávat smysl, a to je politické zadání. Dokud lidé nebudou mít pocit, že dělají něco, co má smysl, a dokud se budou stydět za ty, pro které pracují, tak budou rychle demotivováni a budou ji opouštět," uvedla jedna z účastnic konference, podnikatelka a bývalá ministryně informatiky Dana Bérová. 

Také podle další diskutující, ekonomky Danuše Nerudové, nebudou mít mladí lidé o práci pro stát zájem beze změny společenského statusu. "Pokud nebude mít státní správa politickou podporu napříč spektrem, tak to nepůjde," uvedla Nerudová. Podle ní je potřeba mladým talentům nabídnout v rámci služby státu možnost budovat Česko pro 21. století, dát jim poslání. Jedině tak překonají kostrbatost státního systému i horší podmínky. 

Práce ve státní správě bude v budoucnu dost. Podle údajů Davida Slámy, ředitele odboru strategického rozvoje ministerstva vnitra, odejde do penze do deseti let až třetina úředníků. "Takže prostor pro nové talenty bude," uvedl na konferenci David Sláma. Účastníci se proto shodli na tom, že reformu státní správy je nutné udělat co nejdříve. 

Státní správa - zajímavý začátek kariéry

Podle Daniely Čajánkové, ředitelky personální společnosti Stimul, se ale poslední dobou stává práce pro stát docela žádanou.

"Zaměstnání ve státním sektoru má pro mnoho lidí půvab. Relativně nižší výdělek ve státní správě kompenzuje menší tlak na výkon, menší objem práce, který je potřeba zvládnout. Láká i relativně volné pracovní tempo, více volného času a vysoká míra jistoty zaměstnání. Zhruba před deseti lety takto pozitivně stát jako zaměstnavatel hodnocen nebyl. Lidé měli dojem, že tam zakrní, dnes o tom takto neuvažují," říká personalistka. 

Upozorňuje ale, že specialisty a skutečné odborníky ve svém oboru, které stát potřebuje, nemá možnost dobře zaplatit. "Platy se ve státní správě řídí platovými tarify. Ty ale nejsou pro jednotlivé státní organizace vůbec jednotné. Tedy platí jiné platové tarify pro ministerstva a jiné pro organizace zřizované státem. Rozdíly jsou opravdu velké. Kvůli tomu některé organizace nejsou schopné novým zaměstnancům nabídnout adekvátní plat. Jinde s tím není problém a zaměstnanci jsou vysloveně přeplacení, díky kombinaci vyššího tarifu a pohyblivých odměn. O vazbě na výkonnost často nelze hovořit," dodává Čajánková. 

Podle Jiřího Halbrštáta, manažera náboru a marketingu personální společnosti ManpowerGroup, může být práce pro stát zajímavým vstupem na pracovní trh. "Není špatné začít po vysoké někde na ministerstvu nebo ve státní agentuře. Platy sice mohou být o něco nižší, ale zato zde jsou slušné rozpočty na vzdělávání a je možné se velmi rychle dostat k zajímavým projektům a na manažerská místa. Dobře se také v životopisu vyjímá zkušenost v Bruselu," radí personalista. 

Je podle něj pravda, že ve státní správě se ráda zabydluje skupina úředníků, pro které je v práci nejdůležitější klid a jistota. Ale taková místa podle něj existují i v mezinárodních korporacích, které se svým fungováním státní správě často podobají. 

"Zároveň také platí, že v posledním desetiletí se světy státní správy a soukromého sektoru více propojují. Do státní sféry přechází mnoho lidí z byznysu včetně vysokých manažerských pozic. Platově nemusí být státní sektor nezajímavý. Tabulkové platy v některých oborech mohou vypadat úsměvně, ale víme, že prostřednictvím odměn může zaměstnanec státu svůj plat klidně zdvojnásobit," doplňuje Halbrštát. 

A dodává, že to platí i obráceně. "Je mnoho firem, které spolupracují se státem a potřebují u sebe mít lidi, kteří se ve fungování státu orientují a najímají si zaměstnance z ministerstev."

Jak se stát úředníkem na ministerstvu

Jedním z velkých státních zaměstnavatelů je ministerstvo práce a sociálních věcí. Má zhruba 1500 zaměstnanců a jak na dotaz Aktuálně.cz odpovědělo, není vždy snadné volná pracovní místa obsadit.

"V roce 2021 ministerstvo vyhlásilo výběrová řízení na zhruba 200 volných služebních a pracovních míst, nejčastěji se jednalo o pozice řadových zaměstnanců. V některých případech je obtížné najít vhodného kandidáta na obsazení konkrétního služebního místa a výběrové řízení je vyhlašováno opakovaně, například v oblasti IT," uvedlo tiskové oddělení.

Většina pracovních pozic se ve státní správě řídí služebním zákonem, jen malá část podléhá zákoníku práce - podle něj se řídí hlavně pozice pomocné, servisní a manuální. Proto i inzerce volných úřednických míst a přijímací řízení je jiné než v soukromém sektoru a má přesně daná pravidla.

Trochu jiné "výběrko"

Služební zákon neumožňuje, aby služební úřad nechal výběr kandidátů na personálních či headhunterských agenturách. Úřady si tedy zajišťují výběrové řízení samy. 

"Volné služební místo se vždy, až na zákonem stanovené výjimky, obsazuje na základě výsledku výběrového řízení, tedy na základě 'soutěže' uchazečů, kteří podali do výběrového řízení svou žádost. Některé služební úřady při hledání státních zaměstnanců spolupracují s vysokými školami," říká mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. 

Podle ní výběrové řízení na obsazení volného místa vyhlašuje služební orgán na úřední desce úřadu, na svých webových stránkách, někdy i na komerčních pracovních portálech, případně na sociálních sítích úřadu. Také ho zveřejňuje v Informačním systému o státní službě, konkrétně v části Evidence obsazovaných služebních míst. 

Výběrové řízení je jednokolové. Pokud se místo neobsadí, vyhlásí se druhé kolo. Pohovor se koná vždy před tříčlennou výběrovou komisí. Pohovory na obsazení míst vysokých státních úředníků se konají před čtyř až pěti člennými výběrovými komisemi.

"Výběrová komise posoudí odbornost a kvality žadatelů a určí, kteří ve výběrovém řízení uspěli a kteří nikoli. Z úspěšných žadatelů pak vybere tři nejvhodnější, ze kterých pak nejlepšího vybírá služební orgán, tedy státní tajemník či vedoucí úřadu v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným tedy státním zaměstnancem řídícím příslušný útvar," vysvětluje pravidla Hana Malá. 

Úředníkem může být osoba starší 18 let, plně svéprávná, bezúhonná, se stanoveným vzděláním a potřebnou zdravotní způsobilostí. Musí jít o občana Česka, případně občana jiného členského státu Evropské unie nebo občana státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Tampa porazila Floridu i potřetí, Palát nahrál na vítězný gól

Hokejisté Tampy Bay zvládli v 2. kole play off NHL s Floridou i třetí zápas a po vítězství 5:1 je dělí jedna výhra od postupu do finále Východní konference. Útočník Ondřej Palát si v dresu Lightning, kteří útočí na třetí zisk Stanley Cupu za sebou, připsal asistenci u vítězného gólu.

Palát se podílel ve 23. minutě za stavu 1:1 na brance Slováka Erika Černáka. Český útočník poslal puk od pravého mantinelu, Ross Colton ho jemně tečoval a Černák krásně vymetl levý horní roh branky Sergeje Bobrovského. Třetí gól vstřelil ve 31. minutě kapitán Tampy Steven Stamkos, jenž se v závěru stejně jako Nikita Kučerov trefil do prázdné branky při power play Panthers.

Z výhry se v dresu domácího mužstva radoval i obránce Jan Rutta. Florida s jiným českým zadákem Radkem Gudasem je po zisku Prezidentovy trofeje za vítězství v základní části na hraně vyřazení. Série může skončit úterý ve čtvrtém duelu, jenž se bude hrát opět na ledě úřadujících šampionů Stanley Cupu.

Další zprávy