reklama
 
 

První tři dny nemoci mají lidé znovu dostávat peníze. ANO už neblokuje návrh ČSSD

Aktualizováno 21. 3. 2018 10:00
Nyní zaměstnavatelé proplácejí čtvrtý až 14. den, první tři dny nemoci zůstávají lidé bez peněz. Hnutí ANO bylo dosud proti návratu k předchozímu systému, nyní připouští kompromisní variantu.

Praha - Vláda v demisi dnes podpořila návrh ČSSD na obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Po jednání to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Na základě doporučení legislativců pro dnešní zasedání měl kabinet vyslovit záporné stanovisko, podle Babiše však bude věc předmětem jednání s ČSSD o vládě, kterou by měla podporovat KSČM. Je však podle něj nutné vyřešit některé výhrady a záležitost projednat také s tripartitou.

Babiš ráno řekl, že ANO při vládních vyjednáváních navrhne, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci. Lidé by tak za stejné náklady firem dostali peníze i za první dny stonání, nyní zaměstnavatelé proplácejí 4. až 14. den. Po uplynutí 11 dnů nemoci by na sebe náklady vzaly pojišťovny.

Návrh ČSSD počítá s tím, že by zaměstnanci dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu. ČSSD zároveň navrhuje snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu.

Babiš po jednání řekl, že kabinet i přes souhlasné stanovisko má výhrady. "Je třeba určit výši pojistného, výši placené dávky a projednat to v rámci tripartity. V situaci, kdy naše firmy nemají zaměstnance a v minulosti byly zkušenosti, že to mělo negativní dopad na přítomnost lidí v práci, tak je to problém, který jsme připraveni dále diskutovat," uvedl. Chce hledat řešení, které bude mít co nejmenší dopad na ekonomiku.

Podle vicepremiéra v demisi Richarda Brabce (ANO) nejde v postoji ANO k nepropláceným dnům nemoci pouze o zhruba šest miliard korun, které by zrušení karenční doby zaměstnavatele stálo. "Při dnešním stavu téměř plné zaměstnanosti se zaměstnavatelé obávají, že kdyby se vrátila zpět průměrná nemocnost, která byla před zavedením karenční doby, znamenalo by to, že mnoho podniků by mělo obrovský problém třeba obsadit směny," uvedl.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

"Vítám vstřícný postoj ANO k naší snaze, aby stát konečně přestal trestat poctivé zaměstnance za to, že onemocní," reagoval předseda ČSSD Jan Hamáček.

ANO dosud říkalo Ne

Vládní legislativci namítali, že zrušení karenční doby - tedy návrat k opětovnému proplácení prvních tří dnů nemoci - by vedlo k nárůstu nemocnosti, čímž by se snížily rozpočtové příjmy i příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V souvislosti s tím, že ČSSD zároveň navrhuje snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu, by státní rozpočet přišel podle podkladů až o tři miliardy korun ročně.

Záporně se k novele zákoníku práce postavila například ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce vyčíslilo přímý dopad na zaměstnavatele v příštím roce na 2,9 miliardy korun, při očekávaném zvýšení nemocnosti na 5,1 miliardy korun.

V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která ale nenastala. Sněmovna tehdy návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM, zamítla. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.

První omezení zrušil Ústavní soud

První tři dny nemocenské přestala vyplácet vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pod vedením Mirka Topolánka od ledna 2008. Vedle rozpočtových úspor argumentovala hlavně zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

Už v polovině roku ale Ústavní soud vyhověl návrhu tehdy opoziční ČSSD a škrty zrušil. Podle soudců je toto omezení v rozporu s ústavním právem na přiměřené zabezpečení při nezpůsobilosti k práci.

"Jedná se o poněkud pohodlný až svévolný postup státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců," uvedl tehdy Ústavní soud.

"Výsledkem je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvých tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoliv prostředků, zatímco jejich povinnost platit pojistné zůstala nedotčena. Nedotčena zůstala i jejich povinnost platit takzvané regulační poplatky, vyhledají-li lékařskou pomoc," zdůraznili soudci.

Ve druhém pololetí roku 2008 tak byla pracovní neschopnost opět proplácena od začátku, ale pouze do konce roku. Od ledna 2009 pak totiž začala platit další, ještě výraznější změna prosazená Topolánkovou vládou: Prvních čtrnáct dnů nemoci platí zaměstnavatelé formou náhrady mzdy, přičemž první tři dny se neproplácejí. Teprve po čtrnácti dnech dostává zaměstnanec klasické dávky z nemocenského pojištění od státu. Jako kompenzaci současně vláda snížila povinné odvody na pojištění. (Ještě větší zátěž pak firmám naložila v letech 2011 až 2013, kdy dočasně prodloužila jimi vyplácenou náhradu mzdy z 14 na 21 dnů).

Podruhé už ale ČSSD u Ústavního soudu neuspěla. Vládě pomohly právě "systémové změny" a snížení pojistného. Soudci v roce 2012 konstatovali, že třídenní výpadek příjmů je sice jistým zásahem do příjmů, ale přímo neohrožuje důstojný život nemocných.

"Taková úprava nemá charakter rdousícího efektu a lidi nevystavuje bezvýchodné situaci," uvedl tehdy soudce Miloslav Výborný. Karenční doba prošla podle Ústavního soudu "testem rozumnosti" a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv. Uplatňuje se také v jiných státech.

autoři: čtk, pk | 21. 3. 2018 6:34

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama