Při delší nemoci dostanete více peněz než dosud. Růst dávek podepsal i prezident

Petr Kučera Jan Prokeš Petr Kučera, Jan Prokeš
Aktualizováno 1. 8. 2017 15:20
Lidé, kteří budou v pracovní neschopnosti déle než měsíc, získají z nemocenského pojištění více peněz než dosud. Novelu, která zvyšuje dávky od druhého měsíce z 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent, už podepsal i prezident a může tak začít platit.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Dlouhodobě nemocní lidé zřejmě dostanou vyšší dávky z nemocenského pojištění než dosud. Změnu, která má být účinná od začátku příštího roku, v úterý podepsal prezident republiky. 

Od patnáctého dne pracovní neschopnosti mají lidé dostávat - tak jako dosud - 60 procent z takzvaného vyměřovacího základu (zjednodušeně řečeno z hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).

Od druhého měsíce nemoci (31. dne pracovní neschopnosti) se ale dávky zvýší na 66 procent a od třetího měsíce pak na 72 procent základu. Výdaje státu kvůli tomu stoupnou v příštím roce o 2,4 miliardy korun, v dalších dvou letech o 2,5 a 2,7 miliardy, spočítalo ministerstvo financí.

Procentní výše dávek se tak vrátí do stavu, jaký fungoval do konce roku 2009. Následné škrty přinesl "úsporný balíček" navržený po příchodu ekonomické krize Eduardem Janotou, tehdejším ministrem financí v úřednické vládě Jana Fischera. Snížení dávek dlouhodobého nemocenského (na 60 procent základu) mělo tehdy platit dočasně pouze pro rok 2010.

Nic se už do voleb nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic. Proti zrušení takzvané karenční doby, které prosazovala ČSSD, jsou totiž zástupci zaměstnavatelů. A vládní koalice se zavázala, že se k proplácení prvních tří dnů nemoci nevrátí, pokud nedojde ke shodě.

Zůstává také pravidlo, podle něhož čtvrtý až 14. den pracovní neschopnosti proplácí zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Z nemocenského pojištění od státu dostávají lidé peníze až od 15. dne nemoci.

Maximální denní nemocenská letos dosahuje 933 korun denně. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den.

Pokud by vládou navržené zvýšení platilo už letos, stoupla by denní dávka od druhého měsíce na maximálně 1026 korun, člověk s průměrnou mzdou by tak získal 528 korun. Od třetího měsíce by maximální dávka stoupla na 1119 korun, u průměrné mzdy by vycházela na 576 korun.

"Navrhované opatření může zlepšit sociální situaci velkého počtu českých domácností," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

V roce 2016 bylo ukončeno celkem 1,58 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti. Z nich 30,8 procenta trvalo přes 31 dní. Přes dva měsíce stonalo 17,8 procenta pracovníků. Na 100 000 obyvatel v Česku připadalo 4626 lidí, kteří zůstali na nemocenské přes měsíc.

Vláda vybírala ze šesti variant zvýšení. Odboráři navrhovali vysoký růst - na 78 procent už od druhého měsíce neschopnosti, což by stát přišlo na 4,3 miliardy korun. Naopak ministerstvo financí chtělo lidem přidat až od čtvrtého, či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Stát by to vyšlo na 700 nebo 300 milionů korun.

Systém nemocenského pojištění je dlouhodobě v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Zatímco v roce 2015 dosáhl přebytek 3,3 miliardy korun, loni už to bylo jen 2,2 miliardy. Za první polovinu letošního roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení na nemocenském pojištění 16 miliard korun, přičemž vyplatila dávky v objemu 15 miliard.

Růst mandatorních výdajů, které je stát ze zákona povinen zaplatit, vadí senátorce Daniele Filipiové (ODS). "Zajímá mě, co budou dělat budoucí vlády, které se nebudou moci spolehnout na tak dobrý ekonomický růst a zdroje na financování těchto výdajů mít nebudou," řekla Filipiová.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy