Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Běžná údržba a drobné opravy

Vodní kámen ve sprchovém koutě, rýha na kuchyňské lince, skvrna na koberci, rozbité žaluzie či sporák. Opravy vybavení pronajatého bytu se mohou stát předmětem sporu. "Lidé mívají představu, že nemusí na údržbu v nájmu vynaložit ani korunu. Je přitom řada nákladů, které nejdou za majitelem, ale za nájemcem," varuje Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad. 

Při rozlišování, kdo má platit, hrají rozdíl termíny "běžná údržba" a "drobné úpravy". Běžná údržba představuje základní udržování a čištění bytu při jeho užívání. Jedná se například o malování, opravu omítek, čištění podlah, zanesených odpadů a digestoře či kontrola kotle. V takových případech platí nájemce. 

Drobné opravy definuje nařízení vlády o vymezení zmíněných pojmů. "Jsou  v něm vyjmenovány a spadá tam i oprava vnitřních žaluzií. V případě, že oprava v seznamu není, nájemce je povinen ji provést, pokud náklad nepřesáhne tisíc korun," komentuje Klein. Drobné opravy navíc omezuje roční limit a velikost bytu. 

Poškození bytu a jeho vybavení je podle Michala Hrbatého, ředitele společnosti Ulovdomov.cz, potřeba ověřit ještě předtím, než se zájemci nastěhují. "Nájemníci jsou občanským zákoníkem chráněni dobře. Pozor by si ale měli dát při sepisování předávacího protokolu a prověřit stav a funkčnost veškerého zařízení," uvádí. Stav energetických měřičů mohou opsat společně s majitelem a následně si ověřit, že je v bytě vše, co stojí i v protokolu.