Praha - Lesníci by mohli využívat při obnově lesního majetku více dřevin, například rychle rostoucí. V lesích by se tak měly více objevovat břízy, osiky a topoly. Umožňuje to novela vyhlášky, kterou ministerstvo poslalo do meziresortního připomínkového řízení.
Podle pověřeného ředitele Lesů ČR Tomáše Pospíšila se při obnově porostů nyní zhruba ve 32 procentech sází smrk, zbytek tvoří jiné dřeviny. Smrkové monokultury jsou přitom citlivé na změny klimatu a následné přemnožení škůdců.
Lesy by díky rychle rostoucím dřevinám mohly být různorodější i z hlediska věku. Porosty rychle rostoucích dřevin by byly využívané na místech, kde se ve velkém provádí kalamitní těžba.
Změna struktury může pomoci lesům i podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO). Už se to podle něj ve prospěch listnáčů děje, ale bude to trvat další desítky let. "Je prostě zjevné, že v celé řadě oblastí už nemá cenu smrk sázet," řekl. Pospíšil dodal, že každoročně se obnoví zhruba procento lesa, podle něj ale mají Lesy ČR nástroje na rychlejší obnovu.
V pátek začala platit jiná novelizovaná lesnická vyhláška, podle které může stát řešit kůrovcovou kalamitu podle krizového zákona. Podobně jako loni na Zlínsku při vyhlášení krizového stavu kvůli africkému moru prasat bude mít exekutiva v případě vyhlášení krizového stavu větší pravomoci.
Zatím ale tento stav premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) vyhlásit nechce. Podle vyhlášky lesníci nemusí prioritně vyhledávat suché, mrtvé stromy, které už kůrovec opustil, ale budou muset těžit stromy napadené tímto broukem, ze kterých ještě nevylétl.
Kůrovcová kalamita aktuálně zasáhla velké rozlohy lesů především na východě republiky. Premiér Babiš obvinil předchozí vedení ministerstva zemědělství, že v minulosti nejednalo. Minulý týden odvolal ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda, protože šéf státního podniku podle ministra postupoval nekoncepčně a zanedbal situaci kolem přemnoženého kůrovce.
