Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Týkat se bude nejenom domácností, ale také firem či organizací.
Pomoc s energiemi se začne zohledňovat ve fakturách za říjen. Od stejného měsíce bude platit také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje a trvat má také po celý příští rok. Ročně se na obnovitelné zdroje přispívá asi 45 miliard korun, zhruba 27 miliard z toho hradil stát.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že vláda ve středu částku určenou na úsporný tarif navýšila, z původně vyčleněných 25 procent se zvýšila až zhruba na 40 procent. Úřad již dříve uvedl, že na tarif mělo jít původně deset miliard korun, dalších 30 se mělo rozdělit příští rok, celkem tak jde o 40 miliard.
Letos se bude příspěvek na energie vyplácet přes smlouvu na elektřinu. V příštím roce již přes jednotlivé komodity, tedy přes elektřinu, plyn a teplo.
Síkela dopoledne před jednáním vlády uvedl, že celková výše energetické podpory na nadcházející topnou sezonu dosáhne u domácností s nízkou spotřebou zhruba 11 tisíc korun, u domácností se střední spotřebou zhruba 14 až 15 tisíc korun, domácnosti s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18 tisíc korun.
Pokud se zdraží, tarif se bude muset upravit
Jak připomíná analytik BH Securities Štěpán Křeček, situace je kritičtější, než byla v době, kdy úsporný tarif vznikal. "Ten sice spolu s odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje pomůže lidem, nicméně při přetrvání současné situace na trzích po delší dobu nebude tato pomoc dostatečná," podotýká.
V takovém případě by podle něj bylo nutné zvýšit štědrost energetické podpory nebo ji doprovodit dalšími opatřeními. "Osobně bych se nebránil diskusi o zastropování ceny elektřiny, kterou jsme schopni vyrábět za výrazně nižší než burzovní ceny," dodává Křeček.
Navržený energetický tarif je podle analytika administrativně nenáročný a pomůže všem domácnostem. Sociálně nejslabší rodiny ho však budou muset kombinovat s cílenou pomocí ve formě příspěvku na bydlení.
"Tím, že je úsporný tarif plošný, bude velice nákladný. Přesto může být pro některé domácnosti nedostatečný," varuje dále analytik. "Myslím, že by proto bylo vhodné jeho parametry postupně upravovat podle vývoje situace na trhu, přičemž v případě vyhrocení situace by bylo účelné předělat úsporný tarif z plošného na více cílený," říká.
Podle Petra Bartoně ze společnosti Natland je to, kolik peněz vláda vydá na tarif, čistě politické rozhodnutí - tedy jde o to, nakolik chce přenést náklady současné generace na ty příští skrze vyšší zadlužení.
"Ekonom si ale všímá ne toho, jestli to bude dva nebo tři tisíce, ale jak to má být vyplaceno. To má totiž dalekosáhlé následky. Je obrovský rozdíl, jestli daná rodina dostane celkovou slevu na vyúčtování dva tisíce korun, nebo jestli dostane slevu na kWh, která po nasčítání dá v průměru zhruba dva tisíce korun. To první motivuje k šetření, to druhé demotivuje," podotýká Bartoň.
Podle Víta Hradila, analytika společnosti Cyrrus, bylo již před zveřejněním konkrétních částek zřejmé, že úsporný tarif bude trpět jedním zásadním nedostatkem, který vyplývá z jeho plošného zacílení. "Pro velkou část Čechů, kteří bezprostředně nejsou ohroženi hmotnou nouzí, je 15 tisíc korun z rozpočtu nesmyslně štědrá částka, která se následně promítne ve vyšší inflaci a zadlužení státu," vysvětluje expert.
Na druhém konci spektra jsou podle Hradila pak nadále rodiny, které chudobou ohroženy jsou a při násobném zdražení cen energií je od ní 15 tisíc korun neochrání. Analytik dodává, že tito lidé tak budou pravděpodobně v nejbližší době potřebovat další asistenci, která zřejmě dorazí prostřednictvím zvýšení normativů příspěvku na bydlení.
"Najdou se samozřejmě i rodiny, kterým 15 tisíc korun tak akorát pomůže odvrátit riziko hmotné nouze, což by mělo být záměrem celého programu, ovšem považuji za poněkud nešťastné, že je stát nedokázal konkrétně identifikovat a zacílit jim pomoc adresně. Jedná se o důsledek zanedbávání modernizace a digitalizace státní správy," uzavírá analytik.
Návrh úsporného tarifu na energie:
Celková výše podpory s energiemi na nadcházející topnou sezonu dosáhne u:
- domácností s nízkou spotřebou zhruba 11 000 korun,
- domácností se střední spotřebou zhruba 14 000 až 15 000 korun,
- domácnosti s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18 000 korun.
O příspěvek na elektřinu a plyn nebude nutné žádat.
Letos se příspěvek vyplatí přes smlouvu na elektřinu. V příštím roce bude vyplácen přes jednotlivé komodity, tedy elektřinu, plyn a teplo.
U zákazníka, který platí zálohy přes SIPO nebo bankovním inkasem, bude podle výše státní pomoci automaticky upravena výše zálohy. Zákazník, který platí zálohu trvalým příkazem, si bude moci zálohu sám upravit změnou trvalého příkazu. Slevu uvidí v nejbližším vyúčtování.