Švédský nábytkářský řetězec Ikea má v Česku čtyři obchodní domy - dva v Praze, po jednom v Brně a Ostravě. Ročně jimi projdou miliony návštěvníků, řetězec zaměstnává průměrně kolem 1600 lidí.
"Opatření pro topnou sezonu momentálně připravujeme společně se správou našich obchodních domů. Hledáme vhodné scénáře pro různé situace, které mohou nastat," popisuje pro Aktuálně.cz mluvčí společnosti Petr Šašek. Jednou ze zvažovaných variant je podle něj snížení teploty vytápění asi o dva stupně.
"Nic ale zatím není rozhodnuté. Konkrétní scénáře jsou u našich obchodních domů různé a závisí na jejich technickém zázemí," podotýká mluvčí.
Podobným směrem uvažuje obchodní řetězec Albert, který má v Česku přes 300 prodejen. "V souvislosti s aktuální situací chystáme v interním krizovém týmu scénáře dalšího omezení spotřeby energií i plynu a zvažujeme, jak minimalizovat jejich dopad na zaměstnance a zákazníky. Mezi hlavní opatření může patřit snižování teplot na prodejnách," potvrzuje ředitel komunikace obchodů Jiří Mareček.
Řetězec Tesco má v plánu v zimních měsících držet teplotu na prodejních plochách na 18 stupních Celsia. Podle společnosti se ovšem o změnu oproti loňsku nejedná.
Snižovat teplotu na prodejnách ale neplánují jen obchodníci. Toto opatření už v minulém týdnů oznámili například provozovatelé bazénů. Podle Pavla Košnara z Asociace bazénů a saun ČR se má jednat až o čtyři stupně - tedy ze současných 26 stupňů Celsia na 22 stupňů.
Zdražování vstupů provozovatelé obecně neplánují, zvednout je ale budou muset pořadatelé kojeneckého plavání. "Kvůli drahým energiím budou muset zdražit skoro o 100 procent," uvedl Košnar pro ČTK. Dodal, že do 50 procent jich může skončit.
Na teplotu mohou sáhnout banky i Škoda
Ubrat stupně ve svých prostorech plánují podle zjištění Aktuálně.cz i banky. "V kancelářích to bude 21 až 22 stupňů, snížení v průměru o dva stupně. V případě krize budeme samozřejmě reagovat na aktuální situaci," uvádí mluvčí ČSOB Patrik Madle.
Česká spořitelna je v prezentaci svých úsporných plánů o něco opatrnější s tím, že scénáře teprve analyzuje. "Počítáme i s možností omezování dodávek plynu, jak ve svých prohlášeních naznačují představitelé vlády, a připravujeme řešení, která i za této situace zajistí dostupnost poboček, aniž by došlo k jakémukoli ohrožení zdraví našich zaměstnanců a klientů," říká mluvčí Filip Hrubý.
Sáhnout na teplotu může v rámci úspor také jeden z největších zaměstnavatelů v zemi - automobilka Škoda Auto. Mluvčí Martina Špittová však dodává, že podobné kroky přinesou podniku úsporu spotřeby jen v řádu jednotek procent. "Patří sem redukování vytápění budov, odstávka kogeneračních jednotek vyrábějících elektřinu a jako zdroj spalujících plyn či odstavení některých záložních zařízení v hutních provozech," vyjmenovává způsoby, na kterých může Škoda Auto okamžitě ušetřit.
Omezení teploty v administrativních budovách již avizoval energetický gigant ČEZ, a to o dva až čtyři stupně Celsia. Polostátní firma tvrdí, že tím odhadem uspoří až 15 procent spotřeby energií. Zatímco v kancelářích a v zákaznických centrech, kde lidé sedí po celý den, se teplota sníží na 20 stupňů, v chodbách a na schodištích klesne na 18 až 15 stupňů. V některých prostorách, například v garážích nebo skladech, se vytápění omezí, nebo se s ním přestane úplně.
Snižovat teplotu vytápění v budovách plánuje v případě nouze i ministerstvo průmyslu.
V kanceláři 18 stupňů, vestoje jen 14
Firmy obratem uklidňují, že pokles stupňů ve vybraných prostorách nezasáhne jejich zákazníky či zaměstnance nijak abnormálně. To potvrzuje i odborník na pracovní právo Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Aegis Law.
"Veřejné pohoršení některých politiků a představitelů odborových organizací nad snížením teploty je jen bouří ve sklenici vody. Navrhované snížení teplot v době nedostatku ruského plynu je často prezentováno jako rozpor s požadavky na minimální teplotu na pracovišti. To je ale zbytečné hledání problémů tam, kde nejsou," říká advokát Tomáš Procházka.
Naráží na vládní návrh vyhlášky pro vytápění v době kritické situace - tedy v době, kdy by Česko nemělo dostatek paliva. Vyhláška třeba pro kanceláře nastavuje průměrnou vnitřní teplotu v topné sezoně na 18 stupňů.
Procházka vysvětluje, že minimální teplota na pracovišti je běžně odstupňovaná podle druhu práce. Zjednodušeně zohledňuje to, jak moc se zaměstnanec sám zahřeje prací. "Pro čisté sezení s minimem pohybu, například dozorce na velínu, je předepsaná minimální teplota pracoviště 20 stupňů, pro sezení s lehkou zátěží rukou už jen 18 stupňů a při práci vestoje už dovolené minimum klesá na 14 stupňů," popisuje.
U náročnějších prací je minimální povolená teplota pracoviště dokonce ještě nižší. "Z toho jasně plyne, že navrhované snížení teploty není příliš vzdálené předepsaným teplotám," říká Procházka.
Kritici úsporných opatření podle advokáta také často zapomínají dodat, že se minimální teploty na pracovišti počítají na základě míry oblečení zaměstnance.
"Můžeme to zjednodušit tak, že uvedené minimální teploty odpovídají běžnému formálnímu oblečení - tedy u muže oblek a košile, u dam pak halenka, sako, sukně a punčochy. Pokud si zaměstnanec k tomu vezme do práce navíc ještě pořádný svetr, zvýší tím tepelný odpor svého oblečení zhruba o třetinu a výpočty minimální teploty na pracovišti budou samozřejmě vycházet jinak," doplňuje odborník.
Ideálním stavem by podle něj bylo současně s novými pravidly pro šetření energií zpřesnit i BOZP pravidla (BOZP = Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) pro teploty na pracovišti.
"Ale nejsem si jistý, že se toho včas dočkáme. I bez toho si ale v praxi nedovedu představit, že by se za zaměstnance, který si v práci odmítá nechat na sobě svetr, postavily soudy. Stejně tak pochybuji, že by inspektoráty práce vůbec zvažovaly pokutovat zaměstnavatele za to, že dodržují obecně závazná energetická pravidla, jejichž účelem je právě udržet celou ekonomiku v chodu," dodává Procházka.
Méně reklamního osvětlení, více ekozdrojů
Další oslovené společnosti se k redukci teploty v rámci úspor ve svých prostorách staví vyhýbavě. Řetězec Lidl sází spíše na omezení osvětlení mimo otevírací dobu. "A to konkrétně osvětlení na parkovišti, reklamní osvětlení, kde jsme dosud svítili do odchodu posledního zaměstnance. Nově plánujeme svítit pouze 15 minut po zavření prodejny," upřesňuje mluvčí Tomáš Myler.
Otestovat pak řetězec hodlá i některé změny na prodejně - konkrétně třeba osazení prosklených dveří na chladicí nábytek. K tomu se chystá i Kaufland. "Na prodejní plochu také instalujeme účinné a úsporné LED osvětlení," uvádí za obchodníka Renata Maierl.
Další řetězce - jako třeba Albert - budou muset na prodejnách zvažovat i provoz vlastních pekáren.
Do budoucna se pak obchodníci spoléhají hlavně na úspornější technologie. Myler podotýká, že prodejny Lidl otevřené od roku 2015 používají jako zdroj tepla tepelná čerpadla na elektřinu. "Jsou tedy nezávislé na dodávkách plynu. Všechny ostatní prodejny, které jsou napojené na plyn a které mají plynovou kotelnu, jsou klimatizované a klimatizaci je možné v zimním období přepnout do režimu topení," popisuje dále. V logistickém centru v Buštěhradě a na prodejnách se pak Lidl chystá instalovat další fotovoltaiky.
Ještě nedávno se přitom firmy předháněly v omezování uhlíkové stopy a plánech na pokud možno obnovitelné zdroje hlavně na papíře. Současná energetická krize je ale nutí obracet tyto plány v realitu rychleji a s větším předstihem.
Špittová ze společnosti Škoda Auto podotýká, že pokud se dodávky plynu v zimě sníží výrazněji, negativně se to promítne jak do dodavatelského řetězce, tak do samotné výroby vozů. Řešit zdroje energie teď navíc automobilka kvůli situaci musí i několik let dopředu. "U projektů, které zahájí provoz za dva tři roky, musíme nyní rozhodovat, jaké energetické zdroje jsou pro nás perspektivní," uzavírá mluvčí.
