Vitáskovou v čele ERÚ nahradí její místopředseda. Úřad bude od srpna řídit nová rada

Petr Lukáč Petr Lukáč
21. 6. 2017 15:35
Alenu Vitáskovou v čele Energetického regulačního úřadu nahradí současný místopředseda pro regulaci Vladimír Outrata, který bude vést pětičlennou radu, o jejímž složení rovněž rozhodla vláda. Jmenování zveřejnilo ministerstvo průmyslu v elektronickém systému eKLEP.
Alena Vitásková
Alena Vitásková | Foto: Jiří Koťátko

Praha - Alenu Vitáskovou v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ) nahradí pětičlenná rada ERÚ, kterou povede současný místopředseda úřadu pro regulaci Vladimír Outrata. Jmenování zveřejnilo ministerstvo průmyslu v elektronickém systému eKLEP.

Energetický regulační úřad (ERÚ) nastavuje základní podmínky podnikání v elektroenergetice, plynárenství, teplárenství a dalších oborech. Kromě jiného reguluje ceny, nastavuje podporu obnovitelným zdrojům a chrání zájmy zákazníků.

Rada ERÚ je nový kolektivní orgán, který povede úřad od srpna 2017. Bude mít pět členů, z nichž se má každý rok jeden obměnit. Na celých pět let byl vybrán Vladimír Vlk, bývalý poradce exministra průmyslu Jana Mládka a bývalý člen dozorčí rady ČEZ.

Outratu vláda jmenovala na čtyři roky. Na tři roky pak byl jmenován Rostislav Krejcar, bývalý zaměstnanec ERÚ, který měl na starosti obnovitelné zdroje. Dva roky bude trvat mandát Janu Pokornému, dalšímu bývalému místopředsedovi ERÚ, kterého v květnu kvůli "ztrátě důvěry" Vitásková odvolala. Na jeden rok by pak měl nastoupit bývalý právník ČEPS Vratislav Košťál.

Zásadním úkolem rady bude podle ministra průmyslu Jiřího Havlíčka příprava regulačního období od roku 2019. Jde o návrh zásad cenové regulace v energetických odvětvích, úřad jej přitom musí zveřejnit 16 měsíců před začátkem daného období. Letos radu ještě čeká vypracování cenových rozhodnutí pro rok 2018.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy