„Z boje proti korupci už se stalo klišé, jímž se zaštiťují všichni politici. Máme tu bojovníků proti korupci, až to pěkné není," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda představenstva a generální ředitel společnosti Skanska Dan Ťok. „Proto radši mluvím o transparentnosti, o efektivním fungování státní správy a transparentním byznysu. A dosáhnout toho je strašně jednoduché - ať je všechen byznys, při němž se utrácejí veřejné peníze, také pod veřejnou kontrolou."

Dan Ťok patří k nejvýraznějším osobnostem revolty byznysmenů proti netransparentnímu prostředí v České republice. Jako generální ředitel stavebního gigantu začal otevřeně mluvit o problémech korupce a nečistých praktikách v oboru. Jím řízená společnost přijala etický kodex s nulovou tolerancí ke korupci a stala se zakládajícím členem Koalice pro transparentní podnikání.

To vše mu už podruhé za sebou vyneslo nominaci na titul Odpovědný leader 2012. Mezi tři kandidáty ho zařadila platforma Byznys pro společnost; spolu s ním se o tuto cenu uchází generální ředitelka Vodafone Muriel Anton a ředitel obchodního družstva Konzum Ústí nad Orlicí Miloslav Hlavsa. Kdo z nich z této soutěže vyjde jako vítěz, o tom rozhodli hlasováním čtenáři Aktuálně.cz. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční ve čtvrtek 8. listopadu večer.

Před rokem jste vyjádřil obavu, že stavebnictví možná ještě nedopadlo na dno, a byť už je situace velmi špatná, krátkodobě může být ještě horší. Nakolik se tahle vaše prognóza potvrdila?

Bohužel se ukázalo, že byla ještě příliš optimistická. Je to horší, než jsme čekali, a myslím, že ještě rok či dva to bude velmi špatné. Ve stavebnictví totiž dochází k něčemu, čemu se říká polský syndrom. Projevuje se tak, že stavební firmy s vědomím, že jim dochází zásoba zakázek a nových se vypisuje velmi málo, se o ně ucházejí, i když jsou pro ně ztrátové - jen proto, aby měly práci za každou cenu. Jenže ta ztráta je za rok či dva dohoní. A pak je čeká velký problém.

Vy to neděláte?

Ne, myslím, že to není dobrá politika a že bychom se tomu měli vyhnout.

Ale práci potřebujete taky. Jak to tedy řešíte?

Snažíme se mít menší počet zakázek, ale zdravých - a přizpůsobit tomu strukturu firmy. Zdravých ve smyslu, že pokryjí veškeré náklady, režii a zisk. Je to mnohem lepší, než kdybychom šli do zakázek jen proto, abychom pro lidi měli práci, ale v důsledku bychom tím ohrožovali samu existenci firmy.

To je věc, před kterou nás velmi důrazně varuje náš vlastník, ale upřímně řečeno, já ani to varování nepotřebuju. Protože je to v mém naturelu - než dělat zakázku se ztrátou, je lepší nechat lidi doma na dovolené, protože je to aspoň méně demotivující. Samozřejmě je tu to nepříjemné „b" - že o práci přichází dost lidí, kteří by o ni přijít nemuseli.

A vinu za ten stav nese krize?

Myslím, že do téhle situace jsme se dostali i kvůli až svatému nadšení, které tu jednu chvíli mezi některými politiky zavládlo - že budou bojovat proti velkým stavebním firmám. Dokonce hřímali do médií, že je potřeba s nimi zatočit, nechat je vyhladovět… A tak se zastavily veškeré toky peněz na přípravu staveb, zejména v dopravní infrastruktuře. Přitom to zas nebyly bůhvíjaké sumy. No a výsledek se brzy dostavil. Nejsou připraveny stavby, a i kdyby teď peníze přišly, není co stavět, protože nejsou vykoupené pozemky, nejsou hotové projekty, nic.

Já jsem pro to, aby se šetřilo, a je pro to ještě prostor, i když už dnes se v našem oboru šetří velmi výrazně. Ale zastavit přípravu, to znamená nachystat pro stavebnictví řadu hubených let. Krize, která mohla trvat tři čtyři léta, se tak protáhne na let deset, možná patnáct. Protože se zanedbalo něco, co se už nedá dohnat.

Donutilo vás to k drastičtějším úsporným opatřením?

Krize, která ve stavebnictví přetrvává, nás všechny nutí, abychom byli efektivnější a hledali vnitřní úspory. Každá krize obecně, tuto nevyjímaje, je ale taky šancí firmu změnit, udělat něco lépe, podívat se na byznys jinýma očima, být efektivnější a udělat změny, které věci pomůžou.

Měl jsem na mysli hlavně propouštění lidí.

Samozřejmě, když vám klesají objemy zakázek, máte méně práce a vzhledem k cenám na trhu musíte být efektivnější, z té trojčlenky vám vyjde jediné - musíte mít méně lidí, s nimiž to budete dělat, jinak efektivnější být nemůžete. Takže ano, zaměstnanost klesá, i když už zdaleka ne v takové míře, jako když jsme dělali reorganizaci firmy.

Když jste před čtyřmi lety dostal nabídku šéfovat Skansce, vzal jste to s podmínkou, že zakázky budete zajišťovat jen čistým, transparentním způsobem. Nejvyšší vedení firmy vás v tomhle postoji tehdy podpořilo i s vědomím, že to dočasně může znamenat pokles. Pořád tu podporu máte? Necítíte tlak, abyste přece jen nějak zařídil víc zakázek, vyšší zisk?

Musím říct, že podpora trvá. A velmi oceňuju našeho vlastníka, který situaci rozumí, nechá si ji vysvětlit - samozřejmě ji zkoumá taky po své linii a dělá si vlastní analýzu - a stojí za mnou.

Dan Ťok, generální ředitel a předseda představenstva Skanska a.s. | Foto: Skanska a.s.

Na poslední konferenci celé Skansky jsem měl přednášku pro 750 manažerů o tom, jaká je situace v České republice, jak se v té situaci chováme a proč. A dostalo se mi podpory nejen z nejvyššího vedení, ale z celé firmy - všichni se shodli, že jak se chováme, je naprosto přirozené, a že v tom máme pokračovat. Bylo to pro mě povzbuzení. Navíc potvrzené i faktem, že z hlediska rozpočtu se od nás teď neočekávají zázraky. Vedení chápe situaci a akceptuje, že není růst, akceptuje dokonce i pokles, akceptuje i menší marže, které jsme schopni z trhu získat.

Co ale neakceptuje, je ztráta. Takže jsme opravdu nuceni k tomu, abychom se chovali efektivně a zodpovědně. S čímž nemám nejmenší problém, protože podle mě je to přesně ten způsob, jakým se má dělat byznys.

Potýká se ještě v nějaké jiné zemi Skanska s podobnými problémy?

Potýkala se s nimi skoro všude, kde působí. Kolegové ze Skandinávie nám říkají "Před deseti, patnácti lety jsme měli úplně stejné problémy, ale už je to za námi." V Americe to mají za sebou ještě déle… Čili není to pro ně nic, čemu by nerozuměli, jen ten problém vyřešili tak dávno, že dnes jim připadá, jako by nikdy nebyl. A překvapuje je, že ještě někde může existovat a navíc v téhle míře.

I když už pár let prosazujete velmi nekompromisně transparentnost a férovost při soutěžení, ještě loni na podzim jste si trochu posteskl, že se našel zatím jediný developer, který si vás vybral právě kvůli tomu. Už se situace změnila?

Situace se výrazně změnila, ale bohužel ne proto, že by firmy chtěly jednat transparentněji, ale protože to jinak nejde. Zakázek je tak málo a zájemců naopak tak mnoho, že to nedává prostor k nějakým dohodám… Takže se velmi přirozeně přešlo k ostrému soutěžení. Čehož jsme přesně chtěli dosáhnout, ale jak už se občas stává, kyvadlo překmitlo ještě o kus dál, než jsme si přáli.

Sice se soutěží, ale za tak nízké ceny, že firmy mnohdy ve svých nabídkách nemají zahrnuté ani všechny náklady.

Ale to už je odpovědnost každého lídra, jestli si řekne, že vydělané peníze teď vrátí systému, aby přežil, protože věří tomu, že špatná situace bude trvat třeba jenom rok a pak je zase vydělá zpátky. Anebo jestli si řekne, mám před sebou půl roku, maximálně rok ve funkci, a pak ať to dopadne, jak chce. Přinejhorším mě vyhodí dřív a napravit to bude muset stejně někdo jiný.

Poslední rok dva se o vás píše jako o jedné z vůdčích osobností revolty byznysmenů proti korupci. Jak se cítíte v téhle roli?

Takhle napsané jsem to opravdu ještě nikdy neviděl. Pokud je to tak, pak mě to těší. Ale daleko důležitější je, že i v byznysu přibývá lidí, kteří otevřeně říkají: Už toho máme dost, chceme to jinak. A jsou slyšet, nejsou jednoduše umlčitelní… Zasazujeme se o to, aby se byznys dělal transparentně, aby se vládlo transparentně, aby se veřejné peníze utrácely transparentně, protože to je jediný správný způsob, jak to dělat.

Když budou na kurtu proti sobě hrát dva tenisté, jeden v pohodě, trénovaný a se špičkovým vybavením a druhý se svázanýma nohama, i malé dítě vidí, že je to nefér hra. Korupce je totéž. Kdo korumpuje, získává nezaslouženou výhodu a soutěž přestává být férová. A já si myslím, že byznys by měl být férový, transparentní, protože na tom pak vydělají všichni. Zákazník - jednak tím, že dostane férovou cenu, jednak tím, že firmy jsou neustále nuceny vymýšlet lepší řešení. A firma také, protože když je nucena vymýšlet nová a lepší řešení, tak ji to také rozvíjí. Firma, která získává zakázky tím, že někoho uplatí, se o nic takového snažit nemusí. Prodá, co je, protože má jiné nástroje, jak to prodat.

To je jeden moment. Druhý je obecně etický - že můžete večer usínat bez obav, jestli zítra někdo u vašich dveří nezazvoní se zatykačem v ruce… Nechtěl bych žít s vědomím, že na mě někdo něco takového ví, a nechci ani, aby s ním žili mí zaměstnanci.

Dan Ťok, generální ředitel a předseda představenstva Skanska a.s. | Foto: Skanska a.s.

Když už jste to zmínil - nenaplňuje vás určitým optimismem, že, jak se zdá, státní zastupitelství a policie se už konečně obuly do korupce a začaly s ní opravdu bojovat?

Určitě mě to naplňuje mírným optimismem. Ale ještě víc než na korupci bychom se měli zaměřit na transparentnost. Z boje proti korupci už se stalo klišé, jímž se zaštiťují všichni politici. Máme tu bojovníků proti korupci, až to pěkné není. Bojovat proti ní je sice dobré, ale i když zavřeme všechny, kdo s ní kdy měli co společného, těm novým, co přijdou po nich, to chuť - jak se ukazuje - nebere.

Proto radši mluvím o transparentnosti, o efektivním fungování státní správy a transparentním byznysu. A dosáhnout toho je strašně jednoduché - ať je všechen byznys, při němž se utrácejí veřejné peníze, také pod veřejnou kontrolou. Ať se každý může jednoduše podívat, za co a kolik se utrácí. Na to bychom se měli zaměřit.

Skanska letos slaví 125 let. Už víte, jaký ten jubilejní rok bude? A jaký bude pro její českou dceru?

Pro celou Skansku to bude úspěšný rok a pro tu českou další z roků, kdy bojujeme s krizí českého stavebnictví a tím, že se nám střídavě daří a nedaří uspět v zakázkách, protože pořád ještě nejsme vždycky chtěným subjektem. Ale obecně bych řekl, že ten rok bude pro Skansku dobrý.

A na co jste v tom jubilejním roce jako šéf její české dcery hrdý?

Na to, že se nám daří držet naši strategii a všichni, kdo říkali, že to je jen marketingová bublina a že nevydržíme, neměli pravdu. A že i v těchto těžkých podmínkách jsme schopni vyhrávat soutěže a získávat zakázky, a to dobré zakázky…

Jsem hrdý na to, že jsme v základní ceně dali nejlepší variantu na tunel Ejpovice a že jsme byli schopni dát i velmi slušnou konkurenční nabídku v konsorciu se Strabagem na zakázku ve Višňové na Slovensku…

A co mě těší úplně nejvíc, je, že firma si zvyká na to, že se dá takto fungovat a že to není likvidační strategie. Protože na začátku mi pravděpodobně ne úplně všichni věřili, že se s tímto přístupem dá na českém trhu prorazit.