Letos zatím nebyl úhyn celé haly, vždy uhynula pouze část chovaných ptáků. U prasat veterináři kvůli vysokým teplotám žádný hromadný úhyn nezjistili, kvůli selhání ventilace jich však uhynulo v jednom případě 1800.
"Nově od roku 2017 jsou chovatelé do svých pohotovostních plánů povinni uvádět čas, po který je možné v případě výpadku zdroje energie ve stájích s umělým ventilačním systémem udržet dobré životní podmínky pro zvířata, a uvádět osobu zodpovědnou za údržbu a funkčnost náhradního energetického zdroje," dodal Majer.
Počty uhynulých zvířat se snižují. Ještě v roce 2017 bylo v Česku 11 hromadných úhynů drůbeže, v osmi z nich šlo o problémy s ventilací při vysokých teplotách. Zahynulo při nich kolem 100 tisíc ptáků. Šlo tak o přibližně stejný počet zvířat, která byla utracena při předloňské epidemii ptačí chřipky. Podle výroční zprávy SVS veterináři loni na jatkách prohlédli při porážce 115,5 milionu kusů hrabavé drůbeže.
Veterináři připomínají, že chovatelé by měli být v horkých dnech obezřetní a starat se mimo jiné o pitný režim zvířat, chlazení a větrání.
Ve velkochovech prasat a v kravínech je při extrémních teplotách vhodné zvířata chladit sprchou. Zvířata na pastvě, hlavně krávy a ovce, musí mít na pozemku možnost, kde by si mohla odpočinout ve stínu, také musí mít zajištěné zdroje vody. Podle veterinářů vypijí dospělá prasata 25 litrů vody za den, ovce 20 litrů, dospělý skot 40 litrů a dojnice mezi 100 a 180 litry denně.
