Evropu potichu plní bzučící zařízení. Rébus, jak skladovat elektřinu, se blíží řešení
Úložiště elektrické energie v Evropě podle typu a počtu
Zdrojem dat jsou Studie o akumulaci energie – přínos k bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě, kterou vydala Evropská komise v květnu loňského roku, a Databáze evropských technologií a zařízení pro akumulaci energie od EK aktuální k březnu 2020. Data zahrnují úložiště v provozu i ta, která jsou teprve v určité fázi projektu a jejichž výstavba byla oznámena. Mapa zobrazuje oblasti, ve kterých se nějaké úložiště nachází, nikoliv název úložišť a konkrétní počet. Oproti zobrazenému stavu, který se opírá o databázi EK, také v Česku jedno úložiště ubylo (v Obořišti), další dvě naopak přibyla (v Plané nad Lužnicí a v Tušimicích).
Jak vnímáte rozvoj a budoucnost bateriových úložišť v Česku?
Zatím jsou v Evropě největším „zásobníkem“ pro přebytečnou elektřinu přečerpávací vodní elektrárny, které představují přes 90 procent instalovaného výkonu velkých úložišť. Česko má takové elektrárny čtyři. Nejvýkonnější z nich jsou Dlouhé stráně v Jeseníkách, které umí od předloňska poskytovat i důležitou službu „startu ze tmy“. V případě blackoutu mohou obnovit napětí v přenosové soustavě díky „nastartování“ uhelné elektrárny Chvaletice, která je na Dlouhé stráně napojena. Podobně mohou zafungovat i Dalešice propojené s menší vodní elektrárnou Mohelno a jadernými Dukovany.
Přečerpávacích elektráren není mnoho, ale výkonově se jedná o velké projekty. Na počet v Evropě vítězí menší zařízení, zejména elektrochemické akumulátory (nejčastěji jde o lithium-iontové baterie).
Z evropské databáze aktualizované k březnu 2020 vyplývá, že celkem je v Evropě v provozu nebo v určité fázi projektu 514 bateriových úložišť. Nejvíce z nich, konkrétně 286, se nachází ve Velké Británii, kterou následují Německo a Irsko s 53 úložišti.
Výkon aktivních úložišť elektrické energie
ČEPS společně s energetickou skupinou ČEZ testoval v rámci projektu BAART velkokapacitní úložiště s výkonem 4 MW, které bylo uvedeno do provozu koncem předloňského roku v Tušimicích. Co bylo jeho cílem?
Plánuje ČEPS do budoucna sám nějaká bateriová úložiště postavit?
Graf zachycuje výkon aktivních úložišť elektrické energie v jednotlivých zemích. Je patrné, že počet není všechno, Velká Británie zde oproti předchozí statistice výrazněji ztrácí. Výhodou solární a větrné elektrárny je jak známo absence emisí při výrobě elektřiny, případně i soběstačnost, na druhou stranu se s nimi pojí i problémy. Jednu z potíží představuje právě jejich závislost na počasí, kvůli které nemohou energii vyrábět nepřetržitě a někdy jí naopak produkují příliš mnoho. Proto musí umět síť na tyto výkyvy reagovat a dodávky elektřiny do soustavy pružně zvyšovat nebo snižovat.
V současnosti se flexibilita sítě řeší především pomocí plynových a částečně i uhelných elektráren, které umí operativně a v případě plynu i rychle snižovat nebo zvyšovat svůj výkon. To se ale v budoucnu změní, protože podíl fosilních paliv v energetice se sníží. Podíl obnovitelných zdrojů naopak poroste, a tak bude flexibility potřeba stále víc. I proto se naděje upínají k ukládání neboli akumulaci energie.
Během tohoto desetiletí budou podle Evropské komise ještě země EU při vyrovnávání výkyvů v soustavě využívat konvenční elektrárny a přeshraniční propojení. Do roku 2030 ovšem význam ukládání elektřiny rychle poroste. Dnes je v Evropě v provozu nebo určité fázi projektu asi 87 gigawattů (GW) instalovaného výkonu přečerpávacích elektráren a bateriových úložišť. Do konce dekády ale bude Evropa podle studie od Evropské komise potřebovat 108 GW. Nárůst by měly pokrýt především právě baterie.
Výhody a nevýhody bateriových úložišť:
Výhody
Nevýhody
Právě se děje
Stále ve formě. Atletická hvězda doběhla zloděje, chtěli ujet s ukradeným mobilem
Hodný a zlý policajt, manipulace i nátlak. Jak dostat z podezřelého přiznání
"Žíjeme v pekle." Rusové z pohraničí natáčí mrazivá videa, adresují je přímo Putinovi
