Praha – Měnové intervence České národní banky zařadily Česko do světové špičky v rychlosti tisku peněz. Větším tempem přibývaly nové peníze jen v Číně.
Od začátku roku 2014 do konce letošního prvního čtvrtletí vzrostl celkový objem vytištěných peněz v Česku o pětinu (20,4 procenta). Mezi roky 2013 a 2016 dokonce ČNB díky tisku nových korun, za které nakupuje eura, zdvojnásobila devizové rezervy.
Ukazuje to analýza ekonomů Pavla Kohouta a Aleše Michla, kteří ji provedli pro potřeby jimi založeného fondu kvalifikovaných investorů Quant.
Procentní přírůstek celkového objemu natištěných peněz od ledna 2014 do března 2016 (v národní měně):
Země | Změna |
Čína | 23 % |
Česko | 20,4 % |
Jihoafrická republika | 20 % |
eurozóna | 19,1 % |
Indie | 18,6 % |
Austrálie | 16,6 % |
Velká Británie | 14,8 % |
Kanada | 12,4 % |
Japonsko | 11 % |
USA | 10,2 % |
Zvyšováním objemu peněz v ekonomice se centrální banky obvykle snaží podpořit inflaci. Dělají to například nákupem vládních i firemních dluhopisů (jako Evropská centrální banka), nebo nákupem cizí měny (jako Česká národní banka).
V obou případech se na trh dostává více domácí měny, takže každá její jednotka ztrácí na hodnotě, což by mělo vést k postupnému růstu cen. Snaha centrálních bank o dosažení takzvaného inflačního cíle (v případě ČNB jsou to dvě procenta) souvisí s jejich úkolem udržovat cenovou stabilitu.
Podle Michla si však jednotlivé země tisknutím peněz uměle prodlužují období růstu a zároveň přispívají ke vzniku takzvaných bublin na trhu. “Tisknutí peněz nafukuje ceny aktiv od dluhopisů, akcií či nemovitostí až po projekty private equity. To umožňuje Evropě prodlužovat si dobu zahálky,” říká Michal. Poukazuje na to, že právě eurozóna předčila v celkovém objemu vytištěných peněz od roku 1959 až do současnosti všechny ostatní země světa.
Podíl jednotlivých ekonomik na množství vytisknutých peněz k prvnímu čtvrtletí 2016 (po přepočtu na americké dolary):
eurozóna | 25,7 % |
Čína | 19,87 % |
Japonsko | 19,15 % |
USA | 18,68 % |
Velká Británie | 7,20 % |
Švýcarsko | 2,99 % |
Kanada | 1,98 % |
Indie | 1,19 % |
Brazílie | 0,83 % |
Austrálie | 0,76 % |
Rusko | 0,75 % |
Česko | 0,42 % |
Jihoafrická republika | 0,30 % |
Argentina | 0,17 % |
Zdroj tabulek: analýza ekonomů Aleše Michla a Pavla Kohouta založená na datech centrálních bank jednotlivých zemí a údajích z databáze FRED
Analýza ukazuje, že po započtení všech bankovek, mincí, vkladů na běžných bankovních účtech a krátkodobého majetku fondů bylo na světě do současnosti vytištěno přes 31 tisíc miliard dolarů. Na eurozónu z toho připadá 25,7 procenta.
Jen mezi prvním čtvrtletím loňského roku a stejným obdobím letošního roku přibylo v eurozóně v přepočtu 760 miliard dolarů likvidních peněz. Důvodem je zejména program odkupu aktiv Evropskou centrální bankou, která ve snaze zvýšit inflaci nakupuje každý měsíc aktiva (zejména dluhopisy) za 80 miliard eur.
Při sestavování analýzy se Michl s Kohoutem zaměřili na nejlikvidnější peníze – tedy ty, které lze proměnit v okamžitou spotřebu. Použili definici peněz Money of Zero Maturity (MZM), která se často používá ve Spojených státech amerických. MZM zahrnuje všechno oběživo, běžné vklady v bankách a peníze fondů peněžního trhu, naopak se od ní odečítají rezervy centrální banky. Data k měření MZM a porovnání jednotlivých zemí pocházela od jednotlivých centrálních bank a z databáze FRED, kterou spravuje Federální rezervní banka v americkém St. Louis.