"Šílená únava" v práci je častější. Zkuste pravidlo 8 : 8 : 8 a gauč, radí odborníci

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 8. 8. 2020 13:08
"Pořídil jsem si do kanceláře gauč, už to nešlo. Kolem druhé třetí odpoledne mě přepadne velká únava a stačí se na půl hodiny natáhnout, zavřít oči a můžu zase pracovat," říká Martin, provozní v pražské restauraci. Kolegům to prý vždy oznámí, a když něco potřebují akutně, tak je jim k dispozici.
Foto: Isifa / Thinkstock

Na "šílenou" únavu si stěžuje spousta dalších lidí v produktivním věku. Dokonce se odhaduje, že je komplikací pro třetinu z nich. "Poslední dobou chodím z práce tak utahaná, že si musím na chvilku lehnout, abych byla vůbec schopná udělat večeři a další věci doma," stěžuje si dvaačtyřicetiletá produkční Markéta. Přemýšlela prý o tom, že zajde k doktorovi, zda není nemocná. 

Pokud není únava příčinou nějakého onemocnění, stojí za ní podle psychologa Dalibora Špoka zásadní změny v našem životním stylu a překotný nástup technologií v duševní práci, se kterými ještě neumíme dobře zacházet. 

"Nemyslím tím technické obsluhování aplikací a nástrojů, ale především uvědomění si, že na rozdíl od minulosti jsou tyto aplikace daleko náročnější na pozornost a kapacitu našeho mozku. Vše je dnes snadné, vše můžeme dohledat, okamžitě vyřešit. Nečekáme, jako před 30 lety, až nám za dva dny přijde odpověď na náš dopis nebo až nám za pár hodin někdo zvedne telefon. Tato rychlost a tyto možnosti ale zároveň představují obrovský tlak na mozek, který si neodpočine tak, jako dřív," říká Špok. 

Při fyzické práci podle něj vnímáme únavu přímo. Pokud kácíme dříví v lese, bolí nás ruce, nohy, organismus si sám říká o pauzu. "Na duševní únavu si ale organismus nevytvořil žádné senzory. O té začneme mluvit, až když nám pozornost neslouží, nedokážeme se soustředit, jsme náladoví," doplňuje psycholog. 

Doporučuje dělat si v práci pauzy. "Může se nám to zdát zbytečné, protože nejsme na takové zásady naučeni z dětství. Tehdy jsme se s podobnou intenzitou duševní práce nesetkávali. A může se nám to zdát trapné, protože přestávky nejsou společensky podporované. Když klientům řeknu, aby každých 20 nebo 30 minut vstali od monitoru a dali si na chvíli pauzu, zeptají se mě: ‘Ale co tomu řeknou kolegové?’. Bojíme se, že budeme vnímání jako líní, protože nechápeme riziko vyčerpání mozku," dodává Špok. 

Tím, že si neodpočineme nebo neomezíme pracovní dobu, náš dlouhodobý výkon klesne. Není možné podávat špičkový duševní výkon osm hodin denně. 

"Člověk není stroj a funguje na základě fyziologických zákonů. Platí, že po 30- až 90minutovém fyzickém a psychickém výkonu člověk pociťuje únavu a je nutné si udělat přestávku pro další cyklus výkonu těla. Pokud to nebudeme respektovat, zohledňovat při práci, bude se únava zvyšovat. A nejprve může mít projevy akutní, avšak z dlouhodobého hlediska projevy chronické," říká Roman Urban ze společnosti Déhora, která se zabývá plánováním a řízením pracovních sil ve společnostech se směnným režimem. 

Z průzkumů této společnosti vyšlo, že pracovní zatížení způsobuje únavu u poloviny zaměstnanců. Třicet procent z nich je přitom z práce unavených ještě několik hodin po skončení směny. 

Urban připomíná, že již v 18. století vzniklo hnutí 8 : 8 : 8, které propagovalo osm hodin pro práci, osm hodin pro spánek a osm hodin pro soukromý život zaměstnanců. "Tento koncept balancuje všechny aspekty lidského života a práce a z dlouhodobého hlediska řeší i problém únavy, respektive možných chronických dopadů únavy na tělo," dodává Urban a vedle nedostatečných přestávek shrnuje další zásadní nešvary vedoucí k únavě a dalším problémům: 

  • Délka směny, která je často vlivem množství práce opakovaně překračovaná
  • Práce na směny bez dodatečných regeneračních opatření
  • Tlak na přesčasovou práci 
  • Špatná ergonomie práce - po určité době je dobré měnit polohu, případně pracoviště, abychom předešli zdravotním problémům

Odpočinkové místnosti jsou chytrým benefitem

Zajímavým řešením, jak se úspěšně "poprat" s únavou, jsou i odpolední siesty. Využívali je například Albert Einstein, Nikola Tesla nebo Thomas Alva Edison.  Některé firmy, zatím je jich málo, takové siesty v rámci benefitů svým zaměstnancům nabízejí. Ať už formou různých heren či odpočinkových místností, nebo dokonce přímo gaučem či spacím pytlem.

"Když jsem studoval na Yale University, moji čínští spolužáci chodili spát každý den na půl hodiny. Vysvětlili mi, že se jedná o wujiao, tradiční čínské půlhodinové spaní po obědě. Díky tomu měli energii intenzivně pracovat dlouhé hodiny. Jak jsem zjistil, jde o vědecky podložený fakt. Spánek v průběhu dne vede ke zlepšení kognitivních funkcí," říká Robert Němec, majitel reklamní agentury.

Po návratu se rozhodl, že spánek v práci zavede i ve své agentuře. "Kolem páté jsem byl vždy skoro 'mrtvý', tak jsem se rozhodl, že nám pořídím do kanceláře gauč. Protože je lepší mít výkonnost klidně i dvě hodiny nula a pak zase osm hodin sto procent než to celých osm hodin táhnout na třicet procent. Tuto myšlenku jsem začal šířit i mezi kolegy, takže dnes spát přes den v naší práci je běžné. Nováčci se samozřejmě zpočátku ošívají a přijde jim to divné, spát v práci, ale zvyknou si," říká Němec a dodává: "Chci od lidí výkon, nikoli předstírání výkonu. A spánek uprostřed dne jim to umožní."

Pro nabrání sil stačí dvacet třicet minut spánku po obědě. Delší spánek už nemá osvěžující účinek, naopak více utlumí. Pokud spánek v práci není možný, je ideální si podle Magdalény Prunerové, koučky a jednatelky společnosti MgC Group, udělat pětiminutovou pauzu po 25 minutách práce a takto to střídat. Vede to k pravidelné pracovní morálce a dobré soustředěnosti.

Prunerová potvrzuje, že je únava a přetížení zaměstnanců fenomén několika posledních let. "Vedle spánkových deficitů je tu i přílišná orientace na výkon, které si všímám nejen ve firmách, ale ve společnosti všeobecně. Odevzdat kvalitní práci, být nejlepší ve sportu, být výbornou matkou, otcem, partnerem, to jsou role, které chceme v životě naplnit. Ve všech oblastech života se snažíme být perfektní. Vede to ale často k přetížení a následně k psychosomatickým problémům, včetně únavy," říká Prunerová.  

Zmiňuje i nedávnou pandemii koronaviru, která "odhalila" ještě jeden zásadní problém - špatnou organizaci práce, která se projevila jako jeden ze spouštěčů únavy.

"Většina zaměstnanců pracovala na home office, ale bez jasně definovaných cílů a zadání úkolů, nastavených priorit, bez funkční komunikace. Pracovní prostor museli sdílet často s rodinou, a navíc s obavami, co bude dál. Všeobecný chaos této situace zapříčinil, že se dostavila větší míra vyčerpání, která se v letních měsících projevila i třeba tím, že někteří nemají ani sílu jet na dovolenou," dodává Prunerová. 

Když odpočinek nepomáhá

Když na únavu nezabírají pauzy, odpočinek, zvolnění, může jít už o chronický únavový syndrom. "Pozná se tak, že se člověk bez zjevné příčiny cítí vyčerpaný a ani po pořádném odpočinku necítí zlepšení, přičemž tento stav trvá více než půl roku. Příznakem je duševní i fyzické vyčerpání, snížená výkonnost a zvýšená potřeba spánku," upozorňuje David Buchta, odborník na zdravý životní styl ze společnosti Primulus. 

Nejčastěji za to může stres ze zaměstnání. "Obvykle se jedná o nenaplněnou životní seberealizaci, kdy člověk dělá práci, která jej nebaví, jen proto, aby zabezpečil rodinu, a cítí se tak v životě nespokojený. Spouštěčem onemocnění mohou být i problémy v oblastech vztahů s rodinou a blízkými," doplňuje Buchta. 

Únavový syndrom může mít také doprovodné příznaky jako bolesti hlavy, svalů, kloubů, zad, citlivost a zvětšení mízních uzlin, bolest v krku, úzkost nebo zvýšená teplota. Může docházet k poruchám spánku, zapomnětlivosti či světloplachosti. Příznaky jsou pak také snížená chuť na sex a u mužů pokles hladiny testosteronu. 

"Vzhledem k tomu, že se jedná o příznaky, které mohou signalizovat i mnohá další onemocnění, musí být lékařem provedeno komplexní vyšetření pro vyloučení nemocí, jako je lymská borelióza, roztroušená skleróza, chudokrevnost, psychiatrická onemocnění či nedostatek vitaminů a důležitých prvků," říká Buchta. 

Léčba chronického únavového syndromu je podle něj individuální záležitostí. Někomu pomůže prý razantní změna v podobě změny zaměstnání nebo životního stylu. Pomáhá také zdravá životospráva, dostatek pohybu a kvalitní strava.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy