Seznam nepřátel internetu: Pozor na Francii a Austrálii

LP Fish
14. 3. 2012 15:15
Reportéři bez hranic vydali k Mezinárodnímu dni proti kybercenzuře novou zprávu o "nepřátelích internetu". Kromě diktatur mají se svobodou na internetu problémy i demokratické země.
Foto: Thinkstock

Čerstvá zpráva organizace Reportéři bez hranic o stavu svobody na internetu v uplynulém roce není veselým čtením.

Na jedné straně pojednává o stoupající roli internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí při šíření informací v despotických režimech, ale na straně druhé varuje před stoupající snahou omezit svobodu internetu i v demokratických zemích.

Tip: Celou zprávu si můžete přečíst zde (v angličtině)

Oproti loňskému roku se o dva státy - Bahrin a Bělorusko - rozrostl seznam Nepřátel internetu, který označuje země nejvíce omezující svobodný přístup k síti.

Dva státy - Indie a Kazachstán - přibyly také do skupiny zemí, které má organizace tzv. "v hledáčku", jiné dva státy - Libyi a Venezuelu - oproti tomu organizace z této skupiny vyřadila.

Nepřátelé internetu 2012

Za největší nepřátele internetu označují Reportéři bez hranic Čínu, Kubu, Severní Koreu, Írán, Saudskou Arábii, Sýrii, Turkmenistán, Uzbekistán, Vietnam a Myanmar (Barmu).

Novým přírůstkem je zejména Bělorusko, které blokuje nejen weby informující o prohřešcích tamního režimu, ale v průběhu protivládních demonstrací částečně omezuje i přístup k internetu. Někteří blogeři také skončili u preventivního výslechu nebo přímo ve vazbě, aby nemohli o demonstracích informovat.

K nepřátelům internetu Reportéři bez hranic připojili také Bahrajn, kde vláda postihuje blogery informující o krvavě potlačených demonstracích menšinových šítů proti sunitskému proamerickému režimu. Jeden z nich dokonce zemřel ve vazbě.

Boj proti pedofilii jako záminka

Zpráva je však kritická i k některým demokratickým zemím. Na seznamu států, které má organizace "v hledáčku", tak kromě Egypta, Ruska, Jižní Koreje nebo Turecka najdete také Austrálii či Francii.

Austrálii organizace kitizuje především za plán zavést národní filtrační systém webů, který má podle oficiálního zdůvodnění ochránit uživatele před pedofilními materiály.

Mimochodem - za podobnou aktivitu organizace kritizuje také Kanadu. Ta v únoru představila tzv. Bill C-30, který může podle Reportérů bez hranic vést k "nadměrnému sledování uživatelů internetu a umožní orgánům získávat informace o nich bez soudního povolení."

"Boj proti dětské pornografii na internetu je legitimním cílem, ale neměl by být veden na úkor ochrany práv a svobod na internetu,"varují Reportéři bez hranic.

Francie dál odpojuje od webu

Na seznamu potenciálních nepřátel internetu je už tradičně také Francie, která je známa drakonickým zákonem proti internetovým stahovačům HADOPI.

Ten mimo jiné umožňuje prevetivně odpojit uživatele od internetu, aby nemohl sdílet a stahovat autorsky chráněný obsah.

V neposlední řadě organizace kritizuje i fakt, že se Francie snaží regulovat svůj národní internet tak, aby preferovala frankofonní obsah.

Pozor na Indii, Kazachstán i Velkou Británii

Na seznam zemí "v hledáčku" přibyla Indie, jejíž tajné služby a policie podle organizace po teroristických útocích z roku 2008 nebývale zpřísnily monitorování internetu v zemi.

V ohrožení je podle organizace svoboda internetu také v Kazachstánu, kde od roku 2011 stoupají snahy o blokování webových stránek nebo omezování připojení k internetu při protivládních nepokojích.

A zdvižený prst Reportérů bez hranic si vysloužila i Velká Británie. Důvodem je kontroverzní zákon na ochranu autorských práv (Digital Rights Bill), ale i aktivita státu při loňských srpnových nepokojích v Londýně a dalších velkých městech.

Firma Research In Motion (výrobce telefonu Blackberry) tehdy předávala policii k dispozici infrmace o svých klientech i bez soudního rozhodnutí.

Arabské jaro a ACTA

Zpráva Reportérů bez hranic, vydávaná každoročně 12. března na Mezinárodní den proti kybercenzuře, si však všímá i pozitivních věcí.

Mapu svobodného internetu podle ní v minulém roce změnilo především tzv. Arabské jaro, které z oblasti "nepřátel internetu" přesunula do méně problematické kategorie například Lybii.

Pozitivně jsou ve zprávě vnímány také východoevropské země, které stály v čele odporu proti kontroverzní mezivládní dohodě ACTA.

TIP: Líbí se vám naše články? Sledujte Dataramu na Facebooku, na Google+ nebo na Twitteru!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy