Peter Thiel je typickým zástupcem "nových Američanů", jejichž bohatství plyne z rozvoje nových technologií. Spoluzakládal nejoblíbenější on-line platební systém Paypal, investoval do Facebooku a katapultoval ho z harvardských kolejí do dnešních gigantických výšin. Ale nebál se jít i do financování méně známých projektů v Silicon Valley, výzkumu manipulace s DNA a také pár hollywoodských filmů (mimo jiné úspěšný snímek Děkujeme že kouříte).
Není nejbohatším člověkem na planetě a ani nepatří k nejbohatším Američanům. Do svého nového projektu však investoval už jeden a půl miliardy dolarů.
Mikronárod na umělém ostrově
Thiel, čtyřiatřicetiletý gay je ale především pokračovatelem vizionářů z devadesátých let. V této době došlo v USA k prvnímu boomu témat souvisejících s prudkým rozvojem IT, systémů virtuální reality a novináři začali zjišťovat, že vědci mohou být často mnohem zajímavější než popové ikony a opálení herci.
To, o čem se tehdy snilo, se o dvacet let později realizuje. To, co bylo tehdy předestíráno v hrubých obrysech jako revoluční nápad, je dnes pečlivě promýšleno a ekonomicky hodnoceno.
To však neznamená, že by nutně muselo jít o přízemnější projekty. Novým projektem Petera Thiela je nezávislý ostrovní stát a vlastní "mikronárod".
Historie mikronárodů
Myšlenka nezávislých ostrovních států není nijak nová, nikdy v historii se jí však nepodařilo bez problémů realizovat. Už v roce 1967 financoval italský inženýr Giorgo Rosa stavbu 400 metrů čtverečních velké platformy, 11 kilometrů od pobřeží italského města Rimini.
24.června 1968 vyhlásil umělý ostrůvek nezávislost, Rosa se prohlásil prezidentem, jako úřední řeč zavedl esperanto a vydal vlastní známky. Zavedl také vlastní měnu, už ji však nestihl vydat. Italská vláda považovala jeho činnost za trik jak nalákat turisty a vyhnout se zdanění. Na "Ostrov Růží" tak vyslal čtyři policisty a daňové inspektory a ti na něm převzali kontrolu. Rosa zaslal italské vládě telegram o porušení suverenity, ale byl ignorován. Později se připojil k organizaci Vlády v exilu, sdružující zvláštní společnost demokratických exilových vlád, svržených diktátorů i excentriků jeho typu.
Nejznámějším umělý státem je zřejmě "rodinný stát" Knížectví Sealand, který v roce 1967 založil major Paddy Roy Bates, když anektoval plovoucí ponton 10 kilometrů od britského Suffolku, původně používaný na leteckou ochranu pobřeží při Druhé světové válce. I o něj se svedlo několik bitev a dokonce na něm proběhl pokus o státní převrat. Reakce britské vlády byla však o mnoho vlažnější než italské v případě "Ostrova Růží" a tak si Sealand uchoval dodnes jistou formu nezávislosti. Ekonomika ostrova spočívá v poskytování hostingu pro kontroverzní webové stránky, ovšem pokus z roku 2007, kdy chtěli ostrov koupit švédští piráti okolo torrentového serveru Pirate Bay, byl odmítnut.
Seasteading Institute
Peter Thiel podle všeho spoléhá minimálně na podobný průběh, jaký měla historie Sealandu. Jeho Seasteading Institute však má mnohem větší ambice. 12 tun vážící konstrukce by měla poskytovat ubytování pro 270 lidí. Postupem času by se však v případě úspěchu měly k základnímu ostrovu připojovat další. Cílem je mít do roku 2050 desítky milionů obyvatel.
Z jeho pohledu však jde především o sociální experiment. Na ostrově má podle plánů jeho institutu vzniknout autonomní oceánský národ, který bude vytvářet hodnoty bez omezení současných vlád.
Totální anarchie
Mozkem projektu Seasteading je bývalý zaměstnanec Googlu a vnuk nositele Nobelovy ceny za ekonomiku Miltona Friedmana, Patri Friedman. Jeho volnomyšlenkářství je však podle jeho vlastních slov nalevo od individualistických, pravicových myšlenek jeho dědečka.
"Konečným cílem je," říká Friedman v rozhovoru pro Details, "otevřít hranice pro experimentování s novými formami vlády." Thiel, Friedman a jejich spolupracovníci chtějí prvním umělým ostrovem iniciovat založení ideově orientovaných mikro států na volném moři, svého druhu plovoucích Petriho misek, pro provádění politiky, která nebyla ve stávajícím systému možná. " Žádné společenské zákony, minimální stavební, žádná minimální mzda a jen malé omezení ve vlastnictví zbraní.", upřesňuje Friedman.
Hloupost nebo nový začátek?
Tyto cíle jsou však zpochybňovány řadou politologů a odborníků. Margaret Crawford, profesorka architektury na Berkley, ho označuje za "hloupý nápad bez plánování urbanistických dopadů" a Jakob Weisber z časopisu Slate dokonce za "nejkomplikovanější nápad co vymyslela skupina počítačových fanatiků k tomu, aby dostala co největší počet lidí na orgie."
Investor Peter Thiel však nápadu věří. "Chcete-li vybudovat novou společnost, je skutečná svoboda prvořadou věcí," říká pro Details a pokračuje: "I Ústava Spojených států obsahuje věci, které musíte udělat hned na začátku, protože později nepůjdou prosadit. Otázka tedy zní, můžeme se vrátit na začátek? Jak znovu začít?"
VIDEO: Patri Friedman, The Thiel Foundation
