Kde mají nejsvobodnější internet? Nový žebříček států

Tereza Holanová Tereza Holanová
26. 9. 2012 11:40
Nejhůře jsou na tom Čína a Írán, z evropských zemí Bělorusko
Internet, ilustrační snímek
Internet, ilustrační snímek | Foto: Reuters

Washington - Největší svobodou internetu se může chlubit Estonsko, na druhém místě skončily USA. Následují Německo a Austrálie.

Vyplývá to ze studie Freedom on the Net 2012, kterou tento týden zveřejnila americká nevládní organizace Freedom House. Českou republiku do svého šetření nezahrnula.

Meziročně se míra svobody internetu zvyšovala především v západním světě, podstatné zlepšení zaznamenaly ale také Tunisko a Barma.

Online jsou volby i zdravotní záznamy

Na první místo se Estonci dostali hned z několika důvodů. Zástupci Freedom House například připomínají široce rozšířenou veřejnou WiFi. Země je rovněž napřed ve využívání internetu.

Estonští občané mohou volit online (při posledních volbách tuto příležitost využilo 25 procent populace), stejně tak mají v síti přístup ke svým zdravotním záznamům. A v neposlední řadě. Založit firmu přes internet trvá v zemi pouhých osmnáct minut.

Spojené státy americké sice skončily na druhém místě, nicméně autoři žebříčku kritizovali omezenější přístup k rychlému internetu než mají například Japonsko, Jižní Korea, Norsko nebo Švédsko. Dokonce i průměrná rychlost v Hong Kongu je oproti USA dvojnásobná.

Nesvobodné Bělorusko

Nejnižší svoboda internetu panuje v Íránu, Číně a na Kubě. Celkem hodnocení "nesvobodná" obdrželo jedenáct zemí, například Bělorusko, Saúdská Arábie, Uzbekistán nebo Thajsko.

Kromě Běloruska se žádná evropská země do kategorie nesvobodných nedostala, jako částečně nesvobodné ohodnotil Freedom House například Rusko.

Čtěte také: Írán se odstřihává od internetu, zbývají poslední dny

Dvacet sledovaných trhů si ve srovnání s lednem 2011 pohoršilo, největší propad se týkal Bahrajnu, Pákistánu a Etiopie.
V devatenácti státech byly přijaty nové zákony či nařízení, která online vyjadřování omezují, nerespektují soukromí uživatelů nebo trestají jedince, jejichž projev je označen za nežádoucí.

Ve 26 zemích ze 47 - včetně několika demokratických států - byl alespoň jeden bloger za to, co napsal, uvězněn. V devatenácti případech byl internetový přispěvatel za svůj obsah napaden, mučen, případně zmizel. V pěti zemích skončila svoboda vyjadřování smrtí autora.

K nejčastějším způsobům narušování této svobody patří útoky na blogery, aktivní manipulace s obsahem nebo zákony a nařízení, které omezují publikování online.

Analýza také ukázala, že se prostředky, pomocí nichž vlády volnost na internetu omezují, v uplynulých dvou letech změnily. Podle autorů se politici stále více snaží o to, aby jejich zásahy nebyly viditelné a nevyvolávaly tak doma i v cizině příliš protestů.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy