Česká republika s dalšími jednadvaceti evropskými zeměmi v Japonsku podepsala kontroverzní obchodní dohodu proti padělání ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement).
Dohoda má být zaměřena proti obchodu s padělky, ale podle kritiků je psána tak, že míří spíše proti porušování autorských práv na internetu.
V Polsku proti ní už několik dní demonstrují desetitisíce lidí (viz. fotografie výše) a hacktivisté z Anonymous napadají tamní vládní weby nebo stránky Evropského parlamentu.
Podle BBC vyšli demonstranti do ulic i po čtvrtečním oznámení, že Polsko ACTA podepsalo.
Tip: Oficiální český překlad dohody ACTA si můžete stáhnout ze stránek Ministerstva průmyslu a obchodu (formát PDF).
Kdo nepodepsal
Podpis ACTA neznamená, že okamžitě vstoupila v platnost. Nejdříve ji musí schválit Evropský parlament a pak také jednotlivé země, což je proces, který zabere řadu měsíců nebo i let.
Část poslanců Evropského parlamentu se navíc netají tím, že chtějí dohodu nechat prozkoumat Evropským soudem, který má říct, zda je vůbec v souladu s evropským právem.
Pět států EU - Estonsko, Holandsko, Kypr, Německo a Slovensko - také podle dostupných informací svůj podpis k dohodě ještě nepřipojilo.
Nepřiměřená ochrana
Odpůrci ACTA se obávají, že dohoda příliš vychází vstříc zájmům držitelů autorských práv, kterým poskytuje nepřiměřeně velkou ochranu.
Z hlediska internetu je v ACTA sporná zejména kapitola 5 nazvaná Prosazování práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí (Enforcement of Intellectual Property Rights in the Digital Environment), která popisuje, jak má stát chránit vlastníky autorských práv.
Zúčastněné státy se v ní mimo jiné zavazují k tomu, že poskytnou svým úřadům pravomoci k tomu, aby provozovatele on-line služeb v případě žaloby přinutili vydat majitelům práv informace o uživatelích, kteří jsou z porušování autorských práv obvinění.
Státy se v dohodě také zavazují k tomu, že budou kriminalizovat odstraňování nebo narušování ochrany proti kopírování.
Kriminalizace každodenního používání počítače
Zásadní námitky má proti ACTA například nadace Foundation for a Free Information Infrastructure (FFII). "Výsledkem ACTA je, že kriminalizuje každodenní používání počítače," píše se ve stanovisku, které organizace odeslala europoslancům.
"ACTA může také být použita ke kriminalizaci novin a internetových stránek odhalujících závažné dokumenty, ke kriminalizaci administrativních pracovníků, kteří předají závažné soubory, lidí, kteří si dělají kopie pro vlastní použití za účelem odhalení nekalých praktik a to vše ve veřejném zájmu," pokračuje FFII v líčení nebezpečí.
V České republice její stanovisko sdílí také sdružení Iuridicum Remedium.
Co najde celník v notebooku
Z opatření, která má ACTA přinést, se v médiích zřejmě nejčastěji zmiňují kontroly na hranicích, při kterých by celníci podle ACTA mohli prohledávat lidem laptopy, aby prověřili, zda v nich nepřevážejí pirátský software, filmy nebo hudbu.
Toto opatření však po vlně kritiky z finální verze dokumentu vypadlo.
Co se tedy podpisem dohody změní pro české občany? Ministerstvo průmyslu a obchodu, které mělo dojednání dohody na starosti, tvrdí, že nic.
"Aktuální česká pravidla se nijak nezmění," ujišťoval už v roce 2010 tehdejší ministr Martin Kocourek.
TIP: Líbí se vám naše články? Sledujte Dataramu na Facebooku, na Google+ nebo na Twitteru!
