Brusel - Neúspěch pondělního jednání ministrů financí eurozóny vyhnal v úterý do rekordní výše úroky dluhů Itálie a Španělska - třetí a čtvrté největší ekonomiky eurozóny.
"Španělský desetiletý výnos překonal hranici 6 procent a italský ho s 5,7 procenty rychle dohání," komentoval hrozící šíření nákazy ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Pro obě země šlo o rekordní nárůst od doby zavedení eura.
Nemastné pondělní vyjádření politiků, které nedalo žádné detaily ani termíny, kdy by mělo být konečné řešení řecké krize hotové, poslalo kurz eura dolů.
V obavách, že politici nedokážou dluhovou krizi vyřešit, a že ta proto přeroste v novou globální finanční krizi, spadly v úterý akcie po celém světě.
Klid Itálie v závětří krize skončil
Po Španělsku se tak pozornost trhů začala stáčet i k Itálii, která si v evropské dluhové krizi dosud užívala klidu v závětří. S dluhem ve výši 120 procent HDP je sice "až" druhá za řeckými 160 procenty HDP, v absolutním srovnání však italských 1,8 bilionu eur představuje víc než pětinásobek řeckého dluhu ve výši 340 miliard.
Pokud nákaza nekontrolovatelně napadne taky Itálii, nebude si už moci na volných trzích půjčovat na financování svého státu. V dluhové krizi eurozóny tak podle Wall Street Journal začíná opět hrát roli psychologie, rozuměj strach. Finanční pád Itálie by totiž mohl rozložit celou eurozónu, její dluh je zkrátka příliš velký na přímou záchranu z fondů, které na to vyčlenila eurozóna.
Přestože je Itálie na rozdíl od Řecka průmyslovou zemí, má podobné problémy jako Atény. Především je to pomalý růst, který za poslední dekádu dosáhl pouhé čtvrtiny procenta. A pak taky přebujelý státní sektor a letitá neochota rozhádaných politiků v něm škrtat.
V pondělí proto německá kancléřka Merkelová po telefonu zatlačila na italského premiéra Silvia Berlusconiho, který jí slíbil, že jeho vláda si s balíčkem úspor v hodnotě 40 miliard eur pospíší. Balíček má během příštích tří let zmrazit platy státních zaměstnanců, zvýšit zdravotní poplatky a omezit platby centra regionům. Rozpočet by se tak měl do roku 2014 zbavit schodků.
Vládní většina je ale v Itálii křehká, popularita i moc Berlusconiho po sérii skandálů, prohraných komunálkách a několika referendech oslabená.
Napětí se dá krájet, možnosti ale stále jsou
Přestože pondělní oficiální závěrečné vyjádření ministrů financí eurozóny bylo nejasné, naznačilo zásadní obrat, když (bez bližších detailů) poprvé připustilo možnost nějaké formy nedobrovolného bankrotu či restrukturalizace dluhu Řecka.
"Už to není vyloučeno," připustil po osmihodinovém jednání nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager, že eurozóna zvažuje i možnost, proti které ostře vystupuje Evropská centrální banka.
Napětí na finančních trzích by se tak dalo krájet, řecký premiér podrobil politiky eurozóny tvrdé kritice, že upřednosňují domácí politické zájmy před osudem eura. Podle ekonomů tu ale ještě manévrovací prostor je.
"Obavy z vlny krachů jsou nejspíše liché," krotí vášně z hrozící nákazy Aleš Tůma z poradenské společnosti Partners. "Kdyby došlo na nejhorší, může Evropská centrální banka odhodit poslední zábrany a problémové dluhopisy jednoduše odkoupit v libovolném objemu. Problém by se tím sice přesunul jinam, ale o to koneckonců jde," dodal.
