Brusel - Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia vyjádřil v hodnocení konvergenčního programu České republiky, který je plánem k přijetí eura, "politování" nad vývojem českých veřejných financí.
Jeho hodnocení dnes zveřejnila agentura ČTK, komise jej představí v poledne.
"Lituji, že aktualizovaný konvergenční program odsouvá nápravu nadměrného schodku českých veřejných financí nejméně o jeden rok, přestože se deficit dostal již v roce 2006 pod tříprocentní hranici," uvedl Almunia.
Za současný vývoj českého rozpočtu může podle něj letošní náhlý nárůst výdajů, který nebyl vyvážen žádnými protiopatřeními.
Zbrzdit růst výdajů plánuje vláda reformou veřejných financí.
ČTĚTE VÍCE:
- REVOLUCE: Nové daně, nové dávky
- Vláda schválila reformu. Bursík vyhrál bitvu o plyn
- ZDE si projděte infografiku: Co plánuje vláda změnit a jak?
Česko se zavázalo, že letos deficit nepřekročí 3,3 procenta HDP, ale podle odhadů se bude pohybovat kolem čtyř procent HDP.
Euro se blíží?
Hodnocení ze strany Evropské komise se týká především konvergenčního programu, který by měl Česko vést k přijetí eura.
Pokud chce Česká republika přijmout euro, musí splnit tvrdé podmínky, které se týkají deficitu veřejných financí, zadlužení státu či stability měny.
A právě nadměrný rozpočtový deficit je pro Brusel trnem v oku. S Českem kvůli němu dokonce vede od roku 2004 proceduru, která může vyústit až k uvalení sankcí.
Zvláštní doba
Podle českého ministra financí Miroslava Kalouska se posuzování konvergenčního programu odehrává ve "zvláštní době".
Zhruba měsíc před zasedáním ministrů financí EU, které se uskuteční začátkem července a jež bude mít na programu český konvergenční program, budou o reformách hlasovat čeští poslanci.
Pokud reformy neprojdou, bude to podle Kalouska rovněž znamenat konec vlády. Na červencové zasedání ministrů financí EU by tak prý přijel již jen jako ministr v demisi.
Ostatní kritéria v normě
Zatímco deficit veřejných financí se dostává do čísel, která jsou dle analytiků alarmující, celkové zadlužení státu je stále v normě.
Takzvaná maastrichtská kritéria umožňují mít dluh ve výši šedesáti procent HDP. Česko je za tím na úrovni 32 procent.
I koruna si vede dobře a svojí relativní stabilitou vůči euru plní podmínky dané unií. Kritika nehrozí ani kvůli úrokovým sazbám, které jsou zde na nejnižší úrovni v rámci celého společenství.
Projděte si infografiku: Co plánuje vláda změnit a jak?
