Brusel - Evropský sen o vlastní ratingové agentuře se stále více rozplývá. Hlasovat o ní měli europoslanci ve čtvrtek, rozhodování však odložili. Podle serveru EurActiv se přitom odvolávají na obtížnou proveditelnost řešení, které se jeví stále méně realisticky.

Znovu se téma vlastní agentury dostane na pořad dne 19. června. "Jasná většina je ale proti tomuto nápadu," odvolává se EurActiv na vlastní zdroj z Bruselu.

Zároveň autoři uvádějí, že stále více zástupců soukromé i politické sféry prosazuje, aby nová agentura případně nebyla pouze evropská, ale aby působila globálně. Poté by mohla alespoň částečně rozbít současný oligopol, který zastávají Moody´s, Standard & Poor´s a Fitch.

Agentura musí být globální

Evropskou ratingovou firmu neprosazují pouze politické špičky. "Věřím, že nějaká alternativa je nezbytná," tvrdí například Annette Heuserová z nadace Bertelsmann, podle níž současná "velká trojka" potřebuje konkurenci.

Zároveň ale připouští, že ani založení vlastní agentury by nevedlo k vyřešení stávající dluhové krize eurozóny. Naděje by byla pouze tehdy, pokud by nová agentura nebyla čistě evropská, ale vytvořila si mezinárodní reputaci, souhlasí šéfka nadace.

"Je naivní očekávat, že by trh akceptoval ratingy, které vznikají pouze v Evropě, když se většina investic dnes odehrává na Wall Street nebo v rychle rostoucích ekonomikách," doplňuje Heuserová.

Je agenturu z čeho zaplatit?

Jak informoval již dříve list Financial Times Deutchland, za neochotou dovést nápad s evropskou ratingovou firmou do konce může ve skutečnosti stát také nedostatek financí. Mezinárodní konzultační skupina Roland Berger totiž údajně nezvládla najít investory, kteří by tento plán realizovali.

Podle německého portálu Spiegel je na založení a provoz agentury třeba okolo 300 milionů eur. Roland Berger přitom očekával, že přispějí velké německé a francouzské banky - ty se však zatím drží stranou.

Pověst trojice agentur, které na trhu dominují teď, byla narušena především během americké hypoteční krize. Tehdy vyšlo najevo, že firmy hodnotily nejvyššími možnými stupni tranše, které vznikly sekuritizací nekvalitních hypotečních úvěrů. V důsledku toho se řada nekvalitních produktů dostala i do Evropy a především penzijním fondům způsobila nemalé ztráty.

U evropských lídrů ovšem ztratily tři největší agentury popularitu zvláště v posledních dvou letech za tvrdé hodnocení už tak trpících ekonomik jižní Evropy.

Politici je kritizovali za to, že neberou v úvahu plánované reformy a skutečnost, že jakákoliv známka nejistoty vyžene prémii za státní dluhopisy ještě výše - v případě desetiletých bondů Řecka například až nad dvacet procent.