Londýn - Když vystoupil francouzský prezident Nicolas Sarkozy po celodenním jednání lídrů G20 v Londýně ve čtvrtek navečer před kamery, působil jindy hyperaktivní chlapík nezvykle unaveně. To, co pak oznámil, ale předčilo očekávání.
Lídři dvacítky ekonomicky nejsilnějších států se na summitu zemí G20 v Londýně dohodli, že dají na boj s ekonomickou krizí bilion dolarů. Trojnásobně také navýší finanční zdroje Mezinárodního měnového fondu (MMF) na 750 miliard dolarů; z toho 250 miliard na přímou pomoc rozvojovým ekonomikám.
"Do konce příštího roku dosáhne celková stimulace světové ekonomiky výše pěti bilionů dolarů," řekl hostitel setkání, britský premiér Gordon Brown. To má podle něj zajistit vznik nových pracovních míst.
Revoluce? Možná ano
"Bezprecedentní" reformu čeká slovy francouzského prezidenta Nikolase Sarkozyho také globálního finanční systém a dohled nad ním.
Americký prezident Barack Obama také vyjádřil společné odhodlání států zbavit se "neblahého dědictví" toxických aktiv. Konrétní způsob, jak toho docílit, ale on, Brown ani Sarkozy nenaznačili. Podle šéfa MMF Dominique Strausse-Kahna to přitom byla priorita jednání, protože na ní závisí uvolnění globálních finančních toků.
Summit, který je obecně považován za svého druhu nejvýznamnější od roku 1933, však přesto nejspíš udělal první krok ke splnění toho, co si předsevzal: vrátit důvěru světové ekonomice.
"Dnešek je historickým momentem - jak výzvami, tak velikostí naší odpovědi," uvedl Obama při své první návštěvě Evropy ve funkci prezidenta. "V minulosti by svět nebyl schopen tak rychle reagovat, ve třicátých letech trvalo více než dekádu, než bylo dosaženo pokroku, dnes jsme se z této historické události poučili," připomněl.
Pozitivně hodnotí vrcholnou schůzku i rezervovaní komentátoři. „Reakcí burz bude nejspíš optimismus, i když nijak bujarý. Rozhodně ale ne pesimismus," reagoval na výsledek summitu v České televizi ekonom České spořitelny Petr Zahradník. „Ano, možná to je skutečně revoluce," připustil na otázku moderátora Zahradník.
Na čem se tedy lídři dohodli? Kromě výše zmíněné stimulace ekonomiky a navýšení financí Mezinárodního měnového fondu je nejrevolučnější kapitola Regulace finančního systému.
Slovy Gordona Browna dojde nově k „eliminaci šedých bankovních systémů". Skončit mají daňové ráje umožňující praní špinavých peněz a daňové úniky. Dosud neregulované zajištovací, tak zvané hedgeové fondy, které se z velké míry podílely na vzniku finanční krize, přejdou pod kontrolu mezinárodních standardů.
Platy bankéřů zkrotnou
Mezinárodní normy dostanou nejspíš i ratingové agentury, účetnictví. To by podle Zahradníka mělo v budoucnu zabránit mezinárodním arbitrážím.
„Budeme také muset nově definovat i vlastní jmění bank," řekl Sarkozy.
Banky, penzijní fondy a pojišťovny dostanou nová a zřejmě jednotná pravidla kapitálové přiměřenosti, tedy dostatečné míry zajištění vlastním kapitálem, aby se nemohly v krizi dostat do platební neschopnosti a zkrachovat.
"Učiníme přítrž bublinám, které pořád praskají," naznačil Obama.
Banky budou muset vytvářet povinné rezervy, ty nadnárodní dostanou nadnárodního supervizora. Podle Sarkozyho vznikne i Rada finanční stability, kde budou mít větší slovo rozvojové ekonomiky.
U odměn bankéřů se napříště bude zohledňovat výsledek banky, aby se neopakovala situace, kdy manažeři krachujících ústavů berou milionové odměny.
Čára přes rozpočet
Premiér Brown zdůraznil, že všechna nová opatření budou zaváděna na podporu „zelených pracovních míst" se zřetelem na boj proti klimatickým změnám. Vyzdvihl také nutnost pokračovat v katarských rozhovorech o prohlubování jednotného volného trhu.
„Finanční instituce budou potřebovat čas, než to vstřebají, pro ty liberální, jako jsou hedge fondy, to bude skutečně šok nežádoucím směrem," komentoval závěry summitu v ČT Zahradník. Pro některé plány na daňové úniky to podle něj může být i „čára přes rozpočet."
