Praha - Slovo bankrot "hrozně nerad používá," přesto s ním musí pracovat čím dál častěji. 

Jako hlavní ekonom Raiffeisenbank totiž Pavel Mertlík musí počítat s tím, že k bankrotu Řecka možná brzy skutečně dojde.

"Těch bude hodně," odpověděl na otázku, kdo případný krach Řecka pocítí a jak. Přečtěte si první díl rozhovoru pro Aktuálně.cz.

A.cz: S jakými základními scénáři ohledně vývoje Řecka a eura teď pracujete?

Pavel Mertlík: Základní scénář je, že se nic nestane. A to v tom smyslu, že Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem dokáží Řecko ufinancovat a pak se k tomu přidá nějaká dobrovolná restrukturalizace v podobě prodloužení splátek. To by nemělo mít žádné vážné dopady. Pokud jde o kurz eura, máme sice nějakou prognózu, ale vyrábíme teď novou, takže vám to přesně neřeknu. Nebude ale nijak dramatická, půjde o mírné posilování kurzu dolaru oproti kurzu eura, s kterým jsme tak jako tak počítali. Jen se to o nějaký ten halíř posune nahoru.

A.cz: To je ten základní scénář. A co ty další?

Pak máme dva horší scénáře, z nich ten nejhorší, takzvaný "worst case scenario" (nejhorší možný scénář, pozn. red.) počítá s tím, že by na finančních trzích vyschla likvidita zhruba v rozsahu, jak to bylo po pádu banky Lehman Brothers a pojišťovny AIG. V tomhle nejhorším scénáři počítáme s tím, že euro by vůči dolaru kleslo někam k 1,10 a vedlo by to k recesi v eurozóně o půl procenta HDP a podstatnému snížení tempa růstu v USA na jedno procento. Je to scénář nekoordinovaného bankrotu, který neprobíhá na základě dohody zúčastněných stran, ale spontánním procesem poté, co Řecko jednoho dne řekne: Tak, my už nemáme na splátky.

A.cz: A ten prostřední scénář?

Ten se ve svých důsledcích příliš neliší od toho základního. Předpokládá totiž, že půjde o kontrolovaný proces, při kterém nedojde k zásadním otřesům. Akorát "haircut" (sestřih dluhu) bude větší a banky se budou muset smířit s tím, že budou mít nějaké ztráty. Ty banky samozřejmě vědí, že ten řecký dluh je velice problematický a že jeho část budou muset odepsat. Hraje se o čas. To, co dělá MMF a eurozóna je snaha dát dostatečný čas investorům, aby si v knihách "vyoprávkovali" dluh, který mají. Největší problém je to pro Evropskou centrální banku, která je momentálně největším věřitelem Řecka.

A.cz: Pokud k bankrotu Řecka skutečně dojde, jak si ho má laik představit? Co se bude dít?

Já to slovo hrozně nerad používám. Je špatně definované, neví se, co to je. Insolvence firem máte popsány v zákoně, ale insolvence států takto řešeny nejsou. V zásadě by to ale znamenalo, že Řecko oznámí věřitelům, že není schopno platit nějakou část svého dluhu. Tomu se říká default, čili neschopnost splatit závazek. Banky, které tento dluh nedostanou, ho musejí stoprocentně „vyoprávkovat". Třeba ČSOB, která měla před dvěma lety v držení nějaká islandská aktiva, se tak z obvyklých zisků kolem deseti miliard dostala na jednu miliardu. Banku to nepoložilo, jen jí klesly zisky a další rok je už měla na stejné úrovni jako předtím.

A.cz: Kdo konkrétně tedy vlastně krach Řecka nejvíc pocítí? A jak?

Těch bude hodně. Představme si, že Řecko třeba má dejme tomu 13. července splatit miliardu eur a nedokáží to, protože ty prachy prostě nemají. Pak se to určitě promítne do zisků akcionářů exponovaných bank. Pokud by byl pro tu banku problém natolik horší, že by ji musel zachraňovat stát, tak to pocítí manažeři a zaměstnanci té banky. A pokud by ji stát nezachraňoval, pocítí to i vkladatelé.

A.cz: Jak ohroženy evropské banky jsou?

Významnou část řeckého dluhu drží francouzské a německé banky. Nikdo ho ale nemá tolik, aby to zničilo portfolio banky.  Přesto by se asi našly instituce, které by měly velký problém.

A.cz: A jak by bankrot pocítili samotní Řekové?

Těch by se to samozřejmě dotklo taky. Pokud by vláda neměla na splátky dluhů, velmi pravděpodobně by neměla ani na platy státních zaměstnanců. Pak vznikají sekundární efekty, především bankovní panika. Významnou část dluhu totiž drží řecké banky a podle dostupných zpráv už teď Řekové masivně vyvážejí eura ze svých bank do zahraničí, nejlépe do Německa, kterému důvěřují. Řecké banky mají ale také významné akvizice třeba na Balkáně, třeba v Bulharsku a Srbsku. Bankrotem by tak byla postižena i celá řada především sousedních zemí.

A.cz: Jakou šanci dáváte nejhoršímu scénáři, tedy spontánnímu a neorganizovanému bankrotu Řecka ?

Pět deset procent. Maličké číslo. Všichni totiž vědí, že by to byla celosvětová tragédie.

A.cz:  Pokud k bankrotu dojde v létě, zažijí ho nejspíš v Řecku i čeští turisté. Poznají to nějak na cestě mezi pláží, hotelem, památkami a tavernou?

Můžou a nemusí. To záleží na tom, jak konkrétně to bude probíhat. Pokud se objeví nějaké problémy v platebním styku, může se stát, že si budete potřebovat vytáhnout nějaké peníze z bankomatu a najednou zjistíte, že tam prostě žádný nejsou. Řadil bych to ale spíš mezi drobné nepříjemnosti na dovolené. Lidé by se zpátky domů dostali - zájezdy mají zaplacené, ty peníze do Řecka pravděpodobně dorazily. Bankrotu Řecka bych se až tak nebál, to horší jsou podvody cestovních kanceláří. Kdybych měl ale mluvit za sebe, musím říct, že teď bych si asi zájezd do Řecka nekoupil. Anebo aspoň tak, abych tam jel s nějakou fakt dobrou cestovkou, nejlépe nějakou velkou německou.