Europoslanec Alexander Stubb už na jaře neuspěl s iniciativou, aby Evropa začala řešit svůj novodobý problém - babylon jazyků. Jeho tehdejší návrh snížit počet jednacích jazyků v europarlamentu na jediný - angličtinu - neuspěl.

A stejně to vypadá i s jeho nejčerstvějším pokusem, o němž včera začali jednat europoslanci - byť ho podepřel ekonomickou studií dokazující plýtvání penězi daňových poplatníků. Nesouhlasná bouře doprovází i jeho mírnější variantu, která počítá s omezením na tři jazyky. Kterými?  To Stubb po prvních zkušenostech už raději neuvádí.

Jazyky si vzít nedáme

Jeho zprávu vzal Evropský parlament na vědomí, ale počet jazyků snížit nehodlá. Podle europoslanců je mnohojazyčnost "vyjádřením kulturní rozmanitosti, která musí být zachována".

Podle Stubba by bylo nedemokratické chtít po europoslancích, aby mluvili cizím jazykem, určitě by však měli pečlivěji plánovat svá setkání a své překladatelské potřeby.

Finský europoslanec kritizoval evropské instituce zejména za plýtvání při objednávání oficiálních tlumočení. Nejsou malou položkou rozpočtu - unie za ně a za překlady písemných dokumentů utratí téměř jedno procento celého svého rozpočtu.

Celkem se v roce 2003 podle auditu Evropského účetního dvora utratilo za tlumočení 163 milionů eur. Pokud by náklady klesly na navrhovanou desetinu, ušetřil by rozpočet 150 milionů eur, více než čtyři miliardy korun.

Desítky milionů eur

Podle Stubba by se dalo ušetřit i bez omezení počtu jazyků. Minimálně 16 procent nákladů na překlady je vynakládáno úplně zbytečně. Například za objednané a nevyužité překlady, nebo za tlumočení, které bylo stornováno až těsně před začátkem se v roce 2003 se vyhodilo oknem 26 milionů eur.

Se zprávou o plýtvání na překladech a návrhem řešení přichází Alexander Stubb už podruhé během půl roku. První zprávu mu kolegové hodili na hlavu. | Foto: www.europarl.eu.int

Nad touto částkou vyjádřil včera parlament "silné znepokojení."

"Chtěl bych upozornit zejména na situace, kdy si třeba polský poslanec objedná tlumočení na celý den a poté nepřijde. Tato nezodpovědnost pak stojí daňové poplatníky 1500 eur," uvádí příklad plýtvání penězi Stubb.

Nejvíce by se ušetřilo, kdyby se podařilo snížit počet oficiálních jazyků. V současnosti má každý členský stát EU nárok na svůj jazyk v unii. Celkem jich zde je 21 a musí být zajištěn křížový překlad mezi všemi. A to se ještě některé země snaží přidat jazyky další.

Mezi evropské jazyky se nově dere například katalánština a irština. Po plánovaném rozšíření EU v příštím roce se počet jazyků zvýší tak jako tak. "Kdyby se počet jazyků podařilo snížit na tři, denní náklady by klesly ze 118 tisíc eur na devět tisíc," řekl Alexandr Stubb serveru euobserver.com.

Ani Češi nejsou jednotní

I sám Stubb přiznává, že snížení počtu jazyků je v současnosti spíše zbožné přání. Jazyk totiž podle něj není brán jako prostředek komunikace, ale jako vyjádření národní identity. A tu si žádný stát nechce nechat vzít.

Ani čeští europoslanci nenacházejí společnou řeč, pokud jde o snížení počtu jazyků. Vysoký počet jazyků jim však vadí. Kromě vysokých nákladů jim mnohokrát překladatelé i stěžují práci. Překlady chybějí, přicházejí pozdě, jsou chybné. Nejvíce chyb je podle jejich slov při nepřímém překládání přes angličtinu, němčinu či francouzštinu. Chyby jsou velmi časté. I proto by byli někteří z nich pro snížení jejich počtu, dohovořit se cizími jazyky totiž podle svých slov nemají vůbec žádný problém.

Richard Falbr je zásadně pro snížení počtu jazyků v Evropské unii. | Foto: Josef Mašek

"Jsem pro snížení počtu jazyků, jenže bohužel je to politicky neprůchodné. Diskuse o tom je vždy velmi ohnivá a i dobře připravené pragmatické návrhy jsou vždy smeteny ze stolu," řekl dnes deníku Aktuálně.cz Tomáš Zatloukal, europoslanec za Evropské demokraty.

Do Štrasburku se nám nechce

"Evropská unie potřebuje komplexní restrukturalizaci, kromě redukce jazyků na jeden bych si přál také pouze jedno sídelní město - Brusel. Mít dvě je také součástí tradice a tu je příliš nákladné udržovat," myslí si Jan Zahradil, europoslanec za ODS.

"Pokud by na snížení počtu jazyků přistoupili ostatní, souhlasil bych. Já sám bych zrušil překlady do jazyků, které mají méně než dva miliony rodilých mluvčích," prohlásil europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček.

Snížení počtu jazyků nevadí ani Vladimíru Remkovi. "Líbí se mi, jak otázku jazyků vyřešili v OSN," řekl v telefonickém rozhovoru přímo ze zasedání ve Štrasburku. OSN má celkem šest oficiálních jazyků. Evropská unie by podle tohoto modelu měla jazyky tři - angličtinu, francouzštinu a španělštinu.

"V Europarlamentu všichni důsledně vystupují národními jazyky, kdybychom jen my Češi odmítli tlumočníky, koukali by na nás ostatní poslanci skrz prsty," popisuje situaci v instituci Richard Falbr (ČSSD). Sám by byl rozhodně pro snížení počtu jazyků na čtyři hlavní. Češtinu by mezi ně neprosazoval.