Poté, co u štrasburského soudu uspěla polská majitelka domů Marie Hutten Czapská, se satisfakce dočkali i dva majitelé domů z Malty.
Jde o důležitou zprávu i pro asi čtyři tisíce českých majitelů domů, kteří si na regulaci nájemného ze strany českého státu u Evropského soudu pro lidská práva také stěžují.
Ne na úkor majitelů
Další vítězství majitelů domů z jiné evropské země totiž zvyšuje šance českých vlastníků na to, že vysoudí na státu odškodnění.
Soudci i v případech dvou maltských majitelů domů, kterým stát přikázal nastěhovat do jejich domů nové nájemníky a nařídil jim platit regulované nájemné, potvrdili, že stát i přesto, že bydlení je velmi důležitou sociální potřebou, nemůže uplatňovat tuto politiku na úkor třetích osob - tedy majitelů domů a bytů.
Majitel podle soudu není povinen nést na svých bedrech břemeno sociálního zabezpečení nájemníka. Podle soudu je totiž povinností státu uspořádat svůj sociální systém takovým způsobem, aby se tak nedělo na úkor jiných, soukromých subjektů.
A to přesto, že ve svém rozhodnutí soudci Evropského soudu zdůraznili sociální roli bydlení a přiznali také to, že na Maltě je možnost výstavby nových bytů omezena.
Soud v případech obou majitelů domů na Maltě, Brita Josepha Johna Edwardse a Attilia Ghigi, potvrdil, že došlo k porušení jejich práv a nařídil šestiměsíční lhůtu pro to, aby se maltský stát dohodl na odškodnění.
Podobný postup soud zvolil také v případě Polky Hutten Czapské, na který se i při rozhodnutí o maltských majitelích domů znovu odvolal.
Obrana se tenčí
V roce 2005 soud dal Polsku půl roku čas na to, aby změnilo legislativu tak, aby nepoškozovala majitele domů.
A loni štrasburský přiznal Marii Hutten Czapské 30 tisíc euro za nefinanční škody a dalších 22 500 euro za náklady spojené se soudním řízením.
Otázku náhrady ztráty soud odložil a dal šestiměsíční lhůtu, aby se Hutten-Czapská a polský stát dohodly na kompenzaci.
Podle českých majitelů domů rozhodnutí štrasburského soudu v případě Malty znamená, že se výrazně zmenšuje i možnost obrany Česka proti žalobě.
V případě, že soud rozhodne, že je regulace nájemného poškodila, chtějí majitelé domů po českém státu žádat až 50 miliard korun. Roční ztráta majitelů bytů s regulovaným nájemným byla podle výpočtů společnosti Patria Finance v loňském roce 21,6 miliardy korun.
Menší šance Česka
"Čeští stěžovatelé jsou přesvědčeni, že ani v České republice nebude shledáno oprávněným zasahování státu do vztahů mezi majitelem domu a přikázaným regulovaným nájemníkem, a to ani v případě, kdy by se jednalo o sociálně slabého občana," uvedla advokátka Klára Veselá Samková, které majitelů domů zastupuje.
Majitelé domů také požadují změnit legislativu týkající se vztahů mezi majiteli a nájemníky týkající se smluv uzavřených na neurčito v minulosti.
Bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič už k nelibosti zástupců nájemníků navrhl změnu pravidel. Chtěl, aby se nynější dekrety na nájemní byty postupem času "s nějakou sociálně únosnou lhůtou" změnily v oboustranně dobrovolně uzavřené nájemní smlouvy.
"Jinými slovy, že ten nájemce bude muset přistoupit na smlouvu, kterou mu nabídne pronajímatel," uvedl Gandalovič.
Jeho návrh však ostře odsoudil šéf Sdružení nájemníků a sociálně demokratický poslanec Stanislav Křeček.
