Sociálně slabým pomůže Francie 2,6 miliardami eur

ČTK ČTK
18. 2. 2009 21:10
Náklady ponese v drtivé většině státní kasa, řekl prezident Sarkozy
Počínání Nicolase Sarkozyho v době krize se nelíbí dvěma třetinám Francouzů. Ve středu jim představil nový plán, jak ulevit těm nejchudším.
Počínání Nicolase Sarkozyho v době krize se nelíbí dvěma třetinám Francouzů. Ve středu jim představil nový plán, jak ulevit těm nejchudším. | Foto: Reuters

Paříž - Francie chce pomoci nejslabším skupinám obyvatelstva daňovými úlevami a dalšími sociálními opatřeními v hodnotě 2,6 miliardy eur (75,3 miliardy Kč).

Vydělat na opatřeních, jejichž náklady ponese v drtivé většině přímo státní pokladna, mají nízkopříjmové skupiny, rodiny s dětmi, nezaměstnaní, nejmladší příslušníci aktivního obyvatelstva a také senioři. V přímém televizním přenosu to dnes řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Profitovat letos ze snížení daně budou lidé v nejnižší příjmové skupině - odpuštěny jim jsou celé dvě třetiny zátěže. Průměrně by domácnosti měly ušetřit kolem stovky eur měsíčně, rodiny s třemi dětmi pak kolem 400 eur. Nejchudší rodiny, které těží také již z přídavků na náklady spojené se školní docházkou, mají pak dostat ještě jednorázově kolem 100 až 200 eur.

Šeky pro seniory

Senioři a závislé osoby s nejnižšími důchody by měli obdržet šeky v hodnotě 200 eur k využití nejrůznějších sociálních služeb. Poukázky by nemělo být možné jinak zpeněžit. Pokud toto opatření přispěje k rozvoji sociálních služeb a vytváření nových pracovních míst, mělo by zůstat natrvalo.

Nezaměstnaní mladí lidé by již po dvou odpracovaných měsících měli paušální podporu ve výši 500 eur. Nucená "dovolená" v době, kdy zaměstnavatel zastaví výrobu pro nedostatek zakázek, by měla být kompenzována 75 procenty hrubého platu.

Ohlášená opatření jsou podle Sarkozyho dostatečnou podporou pro oživení spotřeby domácností. Francouzský prezident se tak dnes nezmínil o dalších krocích, jako je například snižování DPH, po kterých volaly odbory a levicová opozice.

Zvýšení minimální mzdy? Nesmyslné

Drtivá většina aktivního obyvatelstva a důchodců podle vlády nepocítila takový propad příjmů či snížení koupěschopnosti obzvláště poté, co s ekonomickou krizí znatelně klesla i inflace.

Sarkozy také řekl, že by nemělo smysl zvyšovat minimální mzdu, která nyní měsíčně dosahuje 1300 eur, což byl další zásadní požadavek odborů, protože by to byla nepřiměřená zátěž, zejména pro malé a střední podniky. Dodal rovněž, že na této platové úrovni je jen desetina zaměstnaných.

Prezident v televizi vystoupil po setkání se zástupci odborů a zaměstnavatelů, s nimiž projednal možnosti, jak změkčit dopady vládních opatření proti ekonomické krizi.

Odboroví předáci nebyli se opatřeními příliš spokojeni a prohlásili, že jejich záměr uspořádat 19. března generální stávku a celonárodní protestní demonstrace stále platí. Podle nich je celkový balíček opatření v hodnotě 26 miliard eur příliš zaměřený na investice. Summit zaměřený na uklidnění sociální horečky, jak setkání nazval provládní list Le Figaro, tak patrně nepřinesl kýžený výsledek.

Kritika Sarkozyho

Sarkozyho návrhy z počátku měsíce na "spravedlivější" přerozdělování zisků podniků, tedy mzdy, dividendy akcionářů a investice podniku rozdělené na tři rovnoměrné části, bylo odbory přijato spíše kladně. Proti jsou ale zástupci podniků, podle nichž jde o přílišný zásah do svobody podnikání.

Naopak zaměstnavatelům vyhovuje plánované zrušení zvláštní podnikatelské daně, z níž mají užitek obce a regiony, v nichž je podnikání provozováno. To samozřejmě zase vyvolalo "obavy" zástupců obcí a regionů z výpadků ne právě zanedbatelných příjmů.

Projednána byla i série dalších témat, která jsou předmětem vyjednávání mezi státem, zaměstnanci a zaměstnavateli a která se týkají například profesní vzdělávání podle potřeb společnosti, rovnosti příjmů mezi ženami a muži nebo smírčích soudců v pracovněprávních vztazích. Profesní vzdělávání by měl financovat sociální fond dotovaný 2,5 miliardy až třemi miliardami eur, do kterého by z poloviny přispíval stát a z poloviny podniky a mecenáši. Veřejnosti vyhovuje, že bonusů by měly být zbaveny kádry ve firmách, které propouštějí.

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění provedeném agenturou Ipsos čelí nejhlubšímu propadu popularity od nástupu do prezidentské funkce v květnu roku 2007. Dnes zveřejněný průzkum zase ukázal, že Sarkozyho počínání v boji proti krizi kritizuje 57 procent Francouzů.

Prezidentovo postavení neupevňují ani sociálně motivované nepokoje na karibském ostrově Guadeloupe, kde se po měsíc trvající generální stávce a každodenních demonstracích začaly stavět barikády a také již tekla krev. Sarkozy řekl, že se ve čtvrtek večer sejde s poslanci zastupujícími zámořské oblasti, aby s nimi projednal možnosti řešení situace.

 

Právě se děje

Další zprávy