Frankfurt - Snad žádné zasedání rady Evropské centrální banky nesledovalo tolik lidí tak napjatě jako to dnešní.
Nejde o to, že banka může snížit úrokovou sazbu na rekordně nízkých půl procenta. Ani o to, že pravděpodobně sníží svůj odhad ekonomického výhledu v eurozóně.
To, na co se čeká, jsou detaily plánu, jehož cílem není nic menšího, než zastavit hrozící rozpad měnové unie. Prezident ECB Mario Draghi je má oznámit dnes kolem třetí odpoledne. Sázky jsou tedy vysoké.
Hlavní části plánu už unikly do médií, stručně je zmiňujeme na konci textu. Mluvčí ECB už ale zdůraznil, že může být zavádějící se na ně spoléhat, dokud banka plán neschválí. Ví, co říká. Bankovní rada má totiž k názorové jednotě velmi daleko.
Naděje jsou velké jako hrozící zklamání
Jak známo, Draghiho plán na neomezený odkup vládních dluhopisů periférie eurozóny má své oponenty. Toho hlavního pak v nejvlivnější centrální bance eura, v německé Bundesbance. A to navzdory tomu, že podporu mu naopak vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová.
Od 26. července, kdy Mario Draghi prohlásil, že pro záchranu eura udělá ECB "všechno, co bude potřeba," se přitom trhy nesly na vlně optimismu, že sázky na rozpad eura utopí ECB přívalem peněz.
Ve čtvrtek po poledni se na ekonomických serverech mapa Evropy celá zelenala, jak všechny hlavní evropské burzovní indexy rostly, v případě Německa dokonce o 1,3 procenta. Úroky, které platí za svůj dluh Itálie a Španělsko naopak klesly. Tyto naděje však dnes mohou velice rychle opadnout.
"Potenciál zklamat je v tuto chvíli rozhodně vyšší než potenciál překvapit pozitivně," glosoval stav sázek hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Několik okolností také možnému zklamání nasvědčuje.
Kvůli krátkému času, který bankovní rada ECB měla na vyjednání neshod, hrozí, že oznámený plán bude vágní a některé detaily si nechá na později. A to i z toho důvodu, že peníze má ECB poskytovat přes záchranný fond ESM, o jehož legálnosti má německý ústavní soud rozhodnout až příští týden 12. září.
Odpor k plánu ho může pomoci prosadit
Experti proto tento týden očekávali, že Draghi bude ve svém oznámení spíš nekonkrétní. Trhy už zmíněné naděje do svých sázek zčásti započítaly, a tak možná půjdou spíš dolů než nahoru.
Zklamání však může paradoxně hrát Draghiho plánům do karet.
Itálie a zejména Španělsko se totiž zdráhají o peníze požádat, protože by kvůli tomu musely kývnout na reformy dohodnuté, z jejich pohledu spíš nařízené, z Bruselu. Vágní výsledek zasedání ECB by mohl znamenat nový nárůst úroků na jejich dluhopisech, který by je nakonec mohl přimět na nepopulární kroky přistoupit.
"ECB by neměla spěchat s novými protikrizovými opatřeními, dokud také vlády neukážou ochotu k činu," řekl agentuře Bloomberg bývalý člen bankovní rady ECB Athanasios Orphanides.
Jiní ekonomové ale upozorňují, že úroky, které Španělsko a Itálie platí, jsou ve skutečnosti nespravedlivě vysoké už teď, protože investoři, kteří sází na jejich pád, naopak často platí Německu, aby si u něj mohli své peníze v bezpečí uschovat. Německo tak má zisky plynoucí z potíží zemí, na jejichž úspory tlačí.
ECB jde na hranici svého mandátu a smluv EU
Ať už ve čtvrtek oznámený plán bude vypadat jakkoliv, tady jsou detaily, které o něm byly známy ve čtvrtek odpoledne.
Mario Draghi si dal hodně záležet, aby mu kritici nemohli vyčítat, že porušuje unijní smlouvy nebo překračuje mandát ECB spočívající jen v hlídání cenové hladiny.
Aby se vyhnul obvinění, že poskytuje vládám přímé financování, počítá Draghiho plán údajně s neomezeným nákupem vládních dluhopisů s nanejvýš tříletou splatností. Neposkytne tak problémové periférii eura dlouhodobé financování, ale krátkodobou likviditu ke snížení úroků, a tedy i cenové hladiny.
Žádný předem stanovený strop, na který chce úroky stlačit, však ECB nejspíš neoznámí.
Aby banka odrazila kritiku, že tiskne peníze a roztáčí inflaci, mají být dluhopisy „sterilizované". To znamená, že ECB nespustí tiskařské stroje a celkový objem peněz v oběhu se nezvýší.
Dluhopisy má ECB nakupovat přes záchranné fondy EFSF a ESM. Aby k tomu mohlo dojít, musí o to dotyčná vláda požádat a dohodnout se s EU na úsporných reformách.
