Lucemburk/Atény - Tohle řecké drama už začíná být pro opravdu otrlé povahy.

Bez pomoci zvenčí budou Atény v polovině července nuceny vyhlásit bankrot. Podle některých ekonomů - včetně těch z Evropské centrální banky - by následná nákaza byla podobně zničující jako krach banky Lehman Brothers v roce 2008 s následnou globální finanční krizí.

Během nedělního sedmihodinového jednání ministrů financí eurozóny v Lucemburku uspořádali telekonferenci ministři financí skupiny nejmocnějších ekonomik světa G7 a tlačili na eurozónu, ať už nějak svou krizi vyřeší.

Krátce po půlnoci z neděle na pondělí ale vydali ministři eurozóny prohlášení, že pokud nějakou pomoc Řecku poskytnou, bude to nejdřív koncem června, asi dva týdny před hrozícím definitivním bankrotem země.

Reakce jsou rozpačité. Za všechny jeden příklad: kanadský ministr financí Jim Flaherty v pondělí varoval před takzvaným šířením řecké nákazy a požádal evropské kolegy o zásah. Flaherty podle agentury Reuters řekl, že o Řecku se bude ještě dnes (v pondělí) jednat.

Česko dá záruky v hodnotě 3,5 miliardy korun

Česká republika by se mohla podílet na zvažovaném druhém záchranném balíku pro Řecko, které kvůli dluhům lavíruje na hraně bankrotu. Její případný podíl by měl formu záruk za půjčky a podle ministra financí Miroslava Kalouska by činil zhruba 3,5 miliardy korun. Češi by je ale museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili.

"Domnívám se, že pokud by se mělo rozhodnout o mezinárodní pomoci, mělo by to jít výlučně ze záchranného fondu eurozóny (tedy bez české účasti), nikoli ze záchranného fondu celé Evropské unie," zdůraznil podle agentury ČTK Kalousek.  

Eurozóna počká, až bude za minutu dvanáct

Eurozóna se rozhodla počkat, až jak dopadne úterní hlasování o důvěře vládě řeckého premiéra Jorgose Papandrea, a také na osud úsporného balíčku, který podle průzkumů odmítá skoro polovina Řeků - a právě o tom se má hlasovat až koncem června.

Evropa tak Řecko tlačí k pokračování v záchranném scénáři, který podle některých ekonomů přestává fungovat, zatímco sama stále nemá strategii pro případ, že pomoc skutečně fungovat přestane.

"Musíme vyčkat na konečné schválení programu úspor a reforem, na kterém se Řecko dohodlo s evropskými partnery," řekl šéf eurozóny Jean-Claude Juncker v Lucemburku.

Program řeckých úspor v hodnotě 78 miliard eur sestává ze škrtů a privatizace státního majetku. V Aténách už ale proti němu tři týdny protestují tisíce lidí, podle průzkumů jej odmítá 47 procent Řeků (podporu má u 35 procent z nich), a premiér kvůli jeho prosazení obměnil vládu.

Teprve po schválení tohoto programu je však Evropa ochotná uvolnit svou část pomoci z balíku ve výši 110 miliard eur, který vloni schválila spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Nová, v pořadí pátá výplata pomoci z tohoto balíku, má celkovou hodnotu 12 miliard, Řecko ji potřebuje koncem června a měla by mu stačit do září.

Rozhodne nejistý osud řeckých úspor

A teprve po této výplatě chce eurozóna zpřesnit podobu zcela nového záchranného balíku, o kterém premiér Papandreu poslancům řekl, že bude "mamutích" rozměrů a že bude "zhruba stejný" jako ten minulý. Podle agentury Reuters by 60 miliard měly tvořit nová pomoc, 30 miliardami by se podíleli soukromí věřitelé a dalších 30 miliard by mělo přijít z řecké privatizace.

Celý plán záchrany Řecka tedy po neděli stojí a padá s nepopulárním programem řeckých úspor, s kterým premiér Papandreu spojil svůj osud. Jestli se program podaří prosadit, však není jisté.

Papandreova vláda má v 300 členném  parlamentu většinu pouhých pěti křesel, jeden zákonodárce premiérových Socialistů už přitom prohlásil, že další balík úspor nepodpoří.

Pokud Papandreu ustojí úterní hlasování o důvěře a prosadí koncem června program úspor, pak teprve přijde řeč na prohlášení, které dnes, v pondělí nad ránem vydali ministři financí eurozóny v Lucemburku.

Poslední šance, summit koncem června

V něm se shodli, že na "hlavních parametrech" nové záchrany se shodnou v červenci. Nový balíček bude podle prohlášení zahrnovat "neformální a dobrovolná" ujednání se soukromými věřiteli, která povedou "podstatné redukci" částky potřebné k záchraně Řecka před bankrotem.

"Pořád je tu šance že na summitu 23. a 24. června najdou evropští politici kompromis, který jim dovolí zachovat i tvář," glosoval drama kolem řecké záchrany the Economist. "Čím déle ale pokračuje konfrontace (mezi zatánci a odpůrci řízeného bankrotu, tedy Německem na jedné straně a ECB a Francií na traně druhé), tím větší je riziko nehody: chaotického řeckého bankrotu a vzdání se eura."