Brusel - Přenos části dohledových a rozhodovacích pravomocí v bankovním sektoru unijních zemí na centrální úroveň, o kterém se v noci na čtvrtek dohodli ministři financí EU, označují někteří z nich za historický okamžik.

Rozhodování o způsobu řešení krizové situace konkrétní banky má skutečně vymýšlet výbor sídlící v Bruselu, přesto je mediální zkratka, že o věci "bude rozhodovat Brusel" zjednodušením. Výsledkem snahy uklidnit nejrůznější výhrady unijních zemí je totiž poměrně složitý mechanismus, v němž budou moci mít své slovo státy i Evropská komise.

Dnes začínající unijní summit by měl noční dohodu ministrů financí potvrdit, určité změny v ní ale ještě bude moci v příštích měsících udělat Evropský parlament.

Systém označovaný jako SRM (Single Resolution Mechanism) má začít platit od roku 2015, jeho funkce spojené s pomocí bankám prostřednictvím postupně samotnými bankovními domy naplňovaného společného fondu ale ještě o rok později. Zcela naplněný by měl fond být za deset let.

"Je to národní nebo evropské? Můj přístup je, zda je to veřejné nebo soukromé. A ode dneška je to soukromé," řekl v noci novinářům šéf euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Cílem SRM a budoucího fondu je skutečně rozetnout začarovaný kruh mezi špatnými rozhodnutími privátních bank a jejich záchranou z peněz daňových poplatníků.

Změna pro 130 největších bank

Příští rok se dohledu nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru, přímo ujme Evropská centrální banka (ECB). Spolu s národními dohledovými orgány se ale bude umět "podívat" i na zbývající bankovní domy.

Právě ECB ve své dohledové roli bude řídící výbor SRM upozorňovat, že určitá banka se blíží krachu či je v problémech. Výbor, který ale sám nemá dohledové pravomoci, může též začít jednat z vlastní iniciativy. Rozhodne o tom, co tedy s bankou udělat a zda případně využít prostředky společného fondu. Za realizaci takového rozhodnutí bude odpovídat národní dohledový orgán; pokud se ovšem rozhodnutí výboru nepodřídí, je v pravomoci tohoto výboru dát úkol přímo problematické bance.

Rozhodnutí výboru začne platit do 24 hodin, pokud ovšem rychle nezareaguje Evropská komise. Ta totiž může navrhnout členským zemím, aby se k rozhodnutí výboru SRM vyjádřily. Státy hlasují prostou většinou a mohou vyjádřit své námitky či vyzvat ke změně rozhodnutí.

Zjistíme názor většiny

Země eurozóny, tedy 17 a od ledna 18 z 28 členských zemí EU, ale plánují vždy před formálním hlasováním zjistit, jaký je názor většiny z nich a pak jej prosazovat jednotně. Země, které se k bankovní unii připojí a neplatí eurem, se mohou k tomuto řešení připojit.

Samotný výbor SRM má být složen z výkonného ředitele, čtyř odborníků na plný úvazek a zástupců národních dohledových úřadů všech zemí podílejících se na bankovní unii. Jednat bude ve výkonném či v plenárním složení. Výkonná "verze" počítá s účastí ředitele, čtyř odborných členů a těch zástupců zemí, kterých se konkrétní věc bude týkat.

Výbor v plenárním složení, tedy všichni dohromady, bude ale potřeba k rozhodnutí o využití více než pětiny kapitálu společného fondu, o jiných formách podpory, například rekapitalizaci přesahující desetinu objemu fondu, a všech rozhodnutí v případě, že v daném roce už bylo z fondu využito přes pět miliard eur. Při takových hlasováních se má rozhodovat dvoutřetinovou většinou členů výboru, kteří ovšem musí reprezentovat nejméně polovinu objemu národních příspěvků do fondu.

Plenární složení bude také prostou většinou moci zablokovat plány výkonného výboru na to, že si společný fond půjčí finance na trhu a některá jeho další rozhodnutí.

Výkonného ředitele výboru si budou moci k diskusi pozvat národní parlamenty zemí podílejících se na bankovní unii.