Podle ekonoma Vladimíra Pikory z Next Finance je úroveň mezd mezi přistupujícími zeměmi a členskými zeměmi EU propastná. "Díky novým zemím, které do EU vstoupí, doženeme průměr rychle. Ty země jsou totiž chudé. Co se týká dohnání starých členů Unie, tak to bude trvat velmi dlouho," říká Pikora.
"Z pohledu podnikového sektoru přitom ale není podstatná jen výše mezd, nýbrž také ostatní náklady s prací spojené, jako jsou různá sociální a zdravotní pojištění. Důležité tak jsou celkové náklady za hodinu práce. Ty potom ovlivňují mzdovou politiku podniků," dodal Pikora.
Doženeme Německo za 33 let?
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Marka Davida nelze přesně odhadnout, kdy ke srovnání platů s unijním průměrem může dojít. "Při současném vývoji by to mohlo být ještě několik desetiletí. Nicméně v takovém časovém horizontu se mohou ekonomické podmínky poměrně výrazně změnit," dodal David.
Pikora k tomu dodává: "Existují různé modely, které nabízejí různé odpovědi. Ty optimističtější výpočty naznačují, že s Německem se mzdy vyrovnají nejdříve za 33 let. Ty pesimističtější hovoří o několika generacích."
"Pokud bychom chtěli dohnat německé mzdy výrazně rychleji, pravděpodobně by se to odrazilo ve vyšší nezaměstnanosti. Mladí lidé prahnoucí po vysokých mzdách tak asi budou odcházet do zahraničí," říká Pikora.
Jde to pomalu
Čeští pracující loni dostávali za svůj výkon 55 procent průměrné částky zjištěné v celé Unii v přepočtu podle kupní síly, když před vstupem do EU v roce 2003 to bylo 53,6 procenta.
Evropská komise nesleduje v členských zemích jen základní platy, ale i prémie, příspěvky na ubytování a bydlení či sociální příspěvky. Podle těchto rozšířených kritérií Češi loni prací měsíčně vydělali necelých 27 tisíc korun.
V přepočtu podle parity kupní síly, kde se zohlední rozdíly v cenách zboží a služeb v jednotlivých státech, vystoupal domácí průměrný příjem již na zhruba 44 tisíc korun. V celé Unii, tažené vyspělejšími západními státy, je to ovšem kolem 80 tisíc korun.
Odborníci se shodují, že důvodem, proč jsou ve východní a střední Evropě nižší mzdy, je výrazně nižší produktivita práce. Za nižší produktivitou stojí horší vybavení stroji, technologiemi, ale i horší organizace práce, vzdělání průměrné pracovní síly, legislativa a korupce vedoucí k nižší efektivitě v celé ekonomice.
Nezaměstnanost brzdí růst mezd
Podle experta Československé obchodní banky Petra Dufka je dalším důvodem českého platového zaostávání i poměrně vysoká nezaměstnanost, která zmírňuje hlasy volající po vyšších mzdách.
"Lidé jsou často rádi, že mají práci, a netlačí nijak silně na zvyšování mezd. Přizpůsobování mezd také brzdí zákazy pohybu pracovních sil ve starých členských státech EU," říká Dufek
Ukazuje se, že výše mezd není pouze funkcí produktivity práce, ale i dalších faktorů, jako je struktura ekonomiky či síla odborových svazů.
