Praha - Ačkoliv se kyperský trh podílí na hrubém domácím produktu eurozóny pouze z 0,2 procenta, mohl by také on narušit stabilitu celku.
Proto zprávy o možném bankrotu nenechávají Brusel chladným. Navíc to bude nejspíše právě Evropská unie s Mezinárodním měnovým fondem, kdo zemi pomohou - ačkoliv Kypr původně koketoval s Moskvou.
K hlavním rizikům kyperského trhu patří bankovní sektor, který je příliš navázaný na ten v Řecku. Podle agentury Reuters mají Řekové v současnosti od tamních bank vypůjčených 22 miliard eur. Vzhledem k tomu, že vklady řeckých klientů představují pouze 15 miliard eur, je tedy sedm miliard eur nekrytých.
Ztráty přinesly i bondy - při dobrovolné výměně řeckých státních dluhopisů země přišla o čtyři miliardy eur.
Příliv kapitálu vysychá
Jan Jedlička z České spořitelny dále upozorňuje na deficit obchodní bilance (tedy že země více dováží, než vyváží), který je dlouhodobě dvouciferný. "Schodek bývá standardně pokrýván přílivem kapitálu ze zahraničí. Ten ale v průběhu dluhové krize, kdy jsou investoři velice opatrní, vysychá," varuje analytik.
Podle serveru Cyprus Mail ostrovní stát rovněž trpí největší mírou nezaměstnanosti od roku 1976 (loni činila 7,5 procenta), zasažena je stejně jako v dalších jihoevropských zemích hlavně mladá generace. Příliš nepomáhá ani neutěšená situace ve zbytku Evropy. Podle Brychty totiž čtyři z pěti obyvatel pracují ve službách, především v cestovním ruchu - a počty turistů klesají.
Radostně na tom nejsou ani veřejné finance jako celek. Kypr trápí vysoký rozpočtový schodek - v roce 2011 se jednalo o 6,4 procenta HDP. "Letos by měl klesnout pod tři procenta, stejně jako v případě mnoha dalších evropských zemí bych si ale tipnul, že rozpočtového cíle nebude dosaženo," myslí si Brychta.
Jak píše list Financial Times (FT), právě Kypr by mohl získat titul země, jejíž trh a politika jsou nejvíce odolné vůči reformám. Tím investoři nejčastěji častují Řecko. "To je zatím pochopitelné, protože Kypr se podílí na HDP eurozóny pouze z dvou desetin procenta, a nachází se tak mimo zorné pole většiny trhu," komentuje FT.
Proč na Kypru záleží
Ochota Evropy podat Kypru pomocnou ruku je podle ekonomů dostatečná. "Spíš je tomu jako v případě Španělska," tvrdí Brychta, podle něhož se nikomu nechce přistoupit na podmínky pomoci a "na oplátku" provést úsporná opatření.
Země proto následně hledají jiné cesty. "Španělsko může do určité míry vydírat zbytek eurozóny a neustálým odkladem zkusit vyjednat lepší podmínky," říká Brychta. A Kypr se obrací k Rusku.
Ačkoliv je navíc kyperská ekonomika miniaturní, tak může sedmnáctku zemí, které platí eurem, ohrozit. Řecko se nakonec také podílí pouze na třech procentech HDP bloku. Jenže i problémy "zanedbatelného" trhu snižují ochotu investorů důvěřovat měnové unii jako celku.
Ruská pomoc netrvala věčně
Doposud se Brusel do kyperské krize příliš nezapojoval. Poté, co loni došlo k prohloubení krize, se totiž komunistický prezident Demetris Christofias rozhodl požádat o peníze Rusko, nikoliv standardní věřitele - tedy unijní partnery a Mezinárodní měnový fond, jak učinily před ním Řecko, Irsko a Portugalsko.
"Pro Moskvu znamenala půjčka 2,5 miliardy eur jen kapku v oceánu. Christofias se zároveň vyhnul tomu, že by Evropané a MMF ukroutili Kypru ruce," píše FT. Například ve Španělsku se pro standardní věřitele ujal název „Muži v černém". Samotný kyperský prezident o nich pak mluví jako o kolonialistech.
Teď ale musí podobná slova spolknout. Když totiž zjistil, že první balíček nepomůže, obrátil se k Moskvě znovu a požádal o pět miliard. "Tentokrát ale někdo v Kremlu řekl ´nět´ a ukázal, že i jejich solidarita má své hranice," uvádí FT.
Proč tedy vůbec Rusko pomohlo Kypru v první vlně? Ekonomické partnerství za tím podle Jedličky není. "Jediný smysl vstřícných gest je geopolitický - Rusko by tak rádo rozšířilo sféru svého vlivu v oblasti východního Středomoří," odhaduje zástupce České spořitelny.
Evropská pomoc se nakonec bude hodit
Během dalších týdnů se navíc oficiálně začalo mluvit nikoliv o pěti, ale o 11 miliardách - což je podle Brychty reálná částka, kterou Kypr potřebuje. "Po Rusku mohl chtít peníze pouze na překonání akutních problémů. Nebo si jednoduše mohli říci pouze o tolik, kolik si mysleli, že bude pro Rusy průchozí," vysvětluje analytik.
Že se bude záchranný balíček pohybovat okolo deseti miliard, předpokládá i Jedlička.
Brychta přitom ještě připomíná, že pokud by si Kypr vypůjčil skutečně 11 miliard eur, jednalo by se o 62 procent tamního HDP. Jen pro srovnání, jestliže by si na stejný podíl roční produkce chtělo vypůjčit Česko, tak by na trhu žádalo přibližně o 2,4 bilionu korun.
Od standardních věřitelů sice tedy Kypr nakonec zřejmě získá 10 až 15 miliard eur, musí se ovšem připravit, že ne zadarmo. Na oplátku budou "kolonialisté" požadovat osekání rozpočtového schodku, zvýšení konkurenceschopnosti, boj s daňovými úniky či rekapitalizaci bank. Celkové škrty by podle Evropské komise měly činit 925 milionů eur.
